U velmi bohatých lidí by se na určitou dobu mohla zavést vyšší daň z příjmu, myslí si Jurečka

Nahrávám video

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) navrhuje růst solidární daně nebo vyšší zdanění firem, které využívaly státní energetickou podporu. Prohlásil to v Interview ČT24 s tím, že stát sice má svůj rozpočet konsolidovat pomocí úspor, zohlednit by ale měl i příjmové možnosti. Kromě toho vicepremiér komentoval také aktuální angažmá svého stranického kolegy Petra Hladíka, jehož prezident odmítl jmenovat do čela resortu životního prostředí. Nebýt toho, že Miloši Zemanovi končí mandát, chystal by prý Jurečka kompetenční žalobu.

Prezident Miloš Zeman řekl, že kvůli pokračujícímu vyšetřování kauzy privatizace brněnských bytů a také podle něj nedostatečné odborné způsobilosti kandidáta nevyhoví návrhu premiéra Petra Fialy (ODS) na Hladíkovo jmenování ministrem životního prostředí. Od pondělí je tak Hladík ministerským náměstkem. 

„Z hlediska běžné pracovní agendy mi Hladík určitým způsobem uleví, protože nebudu muset u některých věcí nutně být, nebudu muset pročítat, podepisovat – to si vezme na starost on,“ poznamenává Marian Jurečka, který vedle ministerstva práce a sociálních věcí provizorně řídí zmíněné životní prostředí.

Politolog Daniel Kroupa z ústecké univerzity se domnívá, že by bylo na místě podat kompetenční žalobu, která by Zemanův krok napadla. Jurečka ji ale připouští jen hypoteticky. „Kdyby zde byl větší časový prostor, alespoň čtyř, pěti měsíců do konce mandátu Miloše Zemana, jednoznačně bych o podání kompetenční žaloby usiloval,“ sdělil, současně ale upozornil, že napsat kvalitní kompetenční žalobu trvá minimálně dva týdny.

„Podání Ústavní soud nevyřídí za šest týdnů, (…) v okamžiku, kdy nastoupí nový prezident a jmenuje Hladíka ministrem, Ústavní soud by přerušil projednávání tohoto podání jako nedůvodné,“ doplnil.

Jurečka: Článek serveru Seznam Zprávy je absurdní

Server Seznam Zprávy přinesl další informace o některých problematických kontaktech Petra Hladíka ještě před jeho působením na brněnském magistrátu. Řeč byla například o Martinu Unzeitigovi, jehož dům si Petr Hladík koupil. Článek je podle Jurečky absurdní.

„Dává do souvislosti například to, že Petr Hladík se svou manželkou v roce 2016 koupil dům přes realitní kancelář, zaplatili cenu, která byla realitní kanceláří dána (…) a poté, po šesti letech, rozhodovalo zastupitelstvo města Brna o odkupu jedné části pozemku pod klíčovou komunikací, kterou potřebovali pro zpřístupnění cest rodičů ke školce. V tomto nevidím žádnou podstatu, která by naznačovala, že byl Hladík ve střetu zájmů, měl nějakou výhodu,“ uvedl.

„Nelze tady člověku vystavit politickou nebo společenskou stopu proto, že dal součinnost policii. (…) Policie ho neobvinila, nevyšetřuje ho, nelze z toho říci, že se dopustil něčeho nekalého,“ uzavřel.

Zvýšení sazby daně z příjmu u bohatých lidí

V pořadu Jurečka hovořil také o schodku státního rozpočtu, který loni činil více než 360 miliard korun. Na jaře by mělo být jasné, jak chce vláda ušetřit na výdajích rozpočtu až sedmdesát miliard korun. „Není to jednoduchá záležitost. Za sebe říkám, že se musíme soustředit primárně na úspory, zeštíhlení státu a omezení některých výdajů. Zároveň se ale musíme podívat i na příjmovou stránku,“ podotkl. 

„Dnes tady socializujeme ztráty, ale kapitalizují se zisky, to není dobrá doba. (…) Firmy, které čerpaly třeba na dočasnou dobu (státní) pomoc, mohou část pomoci vrátit tím, že budou mít na dva tři roky vyšší daň z příjmu,“ navrhuje. Za příklad takové pomoci označuje kurzarbeit nebo stávající energetickou podporu.

Jurečka si také umí představit, že by u velmi bohatých lidí vláda na dočasnou dobu zavedla vyšší sazbu daně z příjmu. „Například u fyzických osob, které platí takzvanou solidární daň – to si umím představit, že by mohla být vyšší“.

Žádný z kroků se nesmí dotknout sociálně zranitelných skupin, upozorňuje

„Nechci stát, který má ambice zvyšovat daně. Chci štíhlý a efektivní stát. Ale nyní je situace natolik mimořádná, že rozpočet pro svou konsolidaci potřebuje obojí – velmi razantní zeštíhlení a také zohlednění toho, kde příjmy můžeme navýšit,“ přiblížil ministr.

Upozorňuje však, že žádné z kroků, které kabinet pro konsolidaci rozpočtu učiní, se nesmí negativně dotknout sociálně zranitelných skupin. „Ať už se bavíme o rodičích, samoživitelích, vdovách, vdovcích,“ vyjmenoval místopředseda.

Úspory jsou podle Jurečky možné. „Budeme se muset například podívat do některých národních dotačních titulů a zvážit, jestli mají smysl, či je nemůžeme do určité míry nahradit penězi, které máme z Evropy,“ myslí si Jurečka.

Výchovné je důležitý princip do budoucna, říká ministr

Národní ekonomická rada vlády (NERV) mimo jiné doporučuje návrat z daně příjmu fyzických osob na úroveň z roku 2020, kdy došlo ke zrušení superhrubé mzdy. „Návrat na úroveň superhrubé mzdy je věc, která není reálná,“ okomentoval doporučení Jurečka.

NERV také navrhuje například zrušení výchovného, tedy pětisetkorunového příspěvku za každé vychované dítě, které stát od ledna plánuje vyplácet hlavně penzistkám. Rušit výchovné se však podle Jurečky nebude. „Poprvé jsme do našeho důchodového systému zavedli princip mezigenerační solidarity, ocenění rodičů, především maminek. (…) Já do výchovného nechci sahat, je to důležitý princip do budoucna,“ upozornil.

Debata podle něj bude složitá a pro vládní koalici až „bolestivá“. „Věřím ale, že během prvního kvartálu, ledna, února, dokážeme najít shodu, jak to dobře parametricky vyvážit,“ soudí.

Česko by si také v příštím roce mělo podle odhadů půjčit na výplatu důchodů přes osmdesát miliard korun. Vláda zároveň chystá velkou důchodovou reformu, která by měla vstoupit v platnost v roce 2025. Podle Jurečky již je vypracován finální soubor opatření, tedy to, jak by důchodová reforma měla vypadat. „Máme soubor opatření, která mají za cíl posílit příjmy do důchodového systému,“ sdělil předseda KDU-ČSL.

Zmínil také možnost dřívějšího odchodu do penze pro náročné profese. „To nebude znamenat zátěž pro systém. Budeme u nich aplikovat to, co jsme spustili 1. ledna, tedy bude u nich vyšší odvod zaměstnavatele na důchodový systém,“ přiblížil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Žen v záchranných složkách přibývá, u policie dokonce rekordním tempem

Policistky, hasičky nebo záchranářky. Žen v integrovaném záchranném systému přibývá. Nejrychleji roste počet policistek. Jejich podíl se dle dat policejního prezidia za deset let zvýšil z patnácti na dvacet procent. Více je také lékařek u záchranné služby, řídit sanitky ale příliš nechtějí. U profesionálních hasičů pak ženy ve výjezdu zůstávají výjimkou, v celé republice jich slouží aktuálně sedm. I to ale představuje nárůst – do roku 2022 to totiž nebyla ani jedna.
před 20 mminutami

Česko závazek dát dvě procenta HDP na obranu asi nesplní, u Trumpa má ale výhodu, míní Babiš

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.
09:23Aktualizovánopřed 37 mminutami

Cesta na Tchaj-wan je hodnotová i pragmatická, řekl před odletem Vystrčil

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) před odletem na Tchaj-wan řekl, že je jeho cesta hodnotová i pragmatická. Míní, že Česku přinese užitek i autoritu. Ve Vystrčilově delegaci čítající pět desítek členů jsou také podnikatelé a zástupci univerzit. Cesta se koná navzdory tomu, že kabinet pro ni odmítl poskytnout vládní letoun. Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítnutí zdůvodnil tím, že vláda chce dělat pragmatickou, ne hodnotovou politiku.
před 42 mminutami

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 3 hhodinami

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 14 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami
Načítání...