Snížení mimořádné valorizace penzí u Ústavního soudu obstálo. Šlo o udržitelnost důchodového systému, řekl Baxa

Vláda loni v čase vysoké inflace jednorázově upravila mechanismus mimořádné valorizace. Penze tak sice stouply, ale méně, než mohli senioři očekávat, v průměru o 760 korun. Podle původního znění zákona si v průměru měli přilepšit o 1770 korun. Odpovídalo to růstu cen v domácnostech důchodců od července 2022 do ledna 2023.

Vláda úpravu zdůvodňovala hlavně rozpočtovou odpovědností, jen za loňský rok ušetřila 19,4 miliardy korun. Poslanci ANO, za které k soudu přišla bývalá ministryně financí Alena Schillerová, se domnívali, že vláda zasáhla do práv důchodců. Kvůli inflaci prý měli nárok na výraznější růst penzí. Navíc podle ANO vládní většina zneužila stav legislativní nouze.

Podle ÚS ale vyhlášení stavu legislativní nouze nebylo protiústavní. Zrychlený režim schvalování zákona lze využít za mimořádných okolností, podle soudu však nejde jen o přírodní katastrofy, epidemii či válku, ale také o šokové narušení hospodářské či finanční situace státu, což kvůli inflaci nastalo na přelomu let 2022 a 2023. Opozice měla ve sněmovně podle ÚS dost prostoru k vyjádření, jen předseda SPD Tomio Okamura hovořil déle než sedm hodin. Některé projevy měly podle ÚS přiznaně obstrukční charakter.

„Nelze proto tvrdit, že parlamentní opozici bylo odepřeno právo se k návrhu zákona vyjádřit z důvodu nedostatku času, když čas, který k tomu dostala, využívala ke zjevným obstrukcím, tedy k něčemu jinému než věcnému projednání návrhu zákona,“ stojí v nálezu.

Ve snížení valorizace soud nespatřoval ani nepřípustnou retroaktivitu, tedy zpětnou působnost. Novela byla schválena ještě před vznikem právního nároku příjemců důchodů. Nárok podle soudu vzniká teprve splatností konkrétní dávky.

Baxa: Ekonomické okolnosti byly výjimečné

Nález o valorizaci penzí je podle Baxy rozhodnutím pro budoucnost. Ekonomické okolnosti podle něj byly výjimečné. Šlo o udržitelnost důchodového systému.

„Ani my jsme nepřehlédli, že svět kolem se mění. Stabilita práva je tedy jistě stále důležitá hodnota, ale právo není samoúčelné. Právo tvoří a udržuje systém. A jestliže systém – a teď jsme řešili otázku systému důchodového pojištění – začíná být nestabilní, tak parametry, které jej tvoří, především právo, se musí přizpůsobit, protože jinak by byl vývoj nezvladatelný. K čemu by nám potom byla neměnnost práva a jeho stabilita?“ řekl Baxa.

Možná nešlo o nejsložitější případ v agendě ÚS, ale v poslední době byl z těch společensky nejsledovanějších, uvedl Baxa. Soud tak při projednávání nešetřil časem. Více než deset uzavřených porad pléna doplnilo veřejné ústní jednání, jehož smyslem bylo podle předsedy soudu hlavně zjistit, jaké informace měla vláda k dispozici před inflačním skokem na přelomu let 2022 a 2023. „Lepší jednou vidět než stokrát číst,“ řekl Baxa s tím, že doufá, že veřejnost přijme středeční nález když ne s nadšením, tak alespoň s porozuměním.

„Stav legislativní nouze je výjimečný stav, není to institut na každodenní použití v Poslanecké sněmovně. Na tom trváme i v tomto nálezu. Na druhé straně, stav legislativní nouze není institut ústavního práva, ale institut jednacího řádu. Jinými slovy, samotné porušení stavu legislativní nouze je třeba vždy konfrontovat s celkovým kontextem věci, s konkrétními okolnostmi daného případu. A to jsme velmi pečlivě udělali,“ řekl Šimíček.

„Vláda zvažovala sociální dopad nové zákonné úpravy. A snažila se nerozevírat nůžky mezi nejnižšími a nejvyššími důchody a naopak tento rozdíl snižovat, což Ústavní soud považuje za zcela legitimní. Nešlo tedy o tupý, plošný škrt, nýbrž o promyšlené opatření adresně reagující na příjemce důchodů v různých hladinách přiznaných dávek,“ uvedl rovněž Šimíček.

Hodnocení legislativního procesu také musí být podle Šimíčka vyvážené. Svá práva mají parlamentní většina i menšina. Pokud menšina zjevně obstruuje, jako se to podle soudu stalo při schvalování valorizační novely, těžko pak může při přezkoumávání legislativního procesu poukazovat na to, že neměla dostatek času a prostoru k uplatnění svých námitek.

Podle soudu neexistuje základní právo na trvalé zvyšování důchodů

ÚS také uvedl, že neexistuje základní právo na trvalé zvyšování důchodů či kopírování růstu cen. Stát garantuje spravedlivý a přiměřený důchod, nikoliv jeho automatické navyšování, a musí zohledňovat aktuální stav veřejných financí. Klíčové je to, aby při uskutečňování důchodové politiky nedošlo k vyprázdnění samotné podstaty základního práva na přiměřené zabezpečení ve stáří, což se ale loni nestalo, míní soud.

Soudci v nálezu uvedli, že chápou zranitelnost a nelehkou situaci důchodců. Upozornili však na to, že penze se opakovaně valorizovaly, na důchodce tak inflace dopadla relativně méně než na některé jiné skupiny lidí. Soud poukázal také na potřebnou solidaritu s generacemi, z jejichž odvodů se nyní důchodový systém financuje.

„I oni nahlížejí s důvěrou v právo a v ústavní instituce určující jeho parametry, že tento systém bude fungující i v době, kdy se z plátců pojistného stanou příjemci důchodů. Je proto dán společný zájem na tom, aby systém důchodového pojištění jako celek byl vyvážený, spravedlivý a udržitelný nejen aktuálně, ale i v budoucnosti,“ uvádí nález.

Odlišná stanoviska uplatnili tři soudci

ÚS se návrhem zabýval na více než deseti uzavřených jednáních pléna, tedy sboru všech patnácti soudců a soudkyň. Svolal také veřejné ústní jednání, první po necelých pěti letech, kde jako svědci vypovídali ekonomové, statistici, státní úředníci, ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Minulý týden soudci na jedné z neveřejných porad pléna dospěli k rozhodnutí. Zřejmě se nerodilo snadno, protože původního soudce zpravodaje Svatoně nahradil Šimíček. Znamená to, že Svatoň navrhoval řešení, které nezískalo dostatečně silnou podporu. Pro zrušení právní úpravy by muselo hlasovat devět z patnácti soudců. Odlišná stanoviska k nálezu uplatnili tři. V menšině zůstali Jan Svatoň, Josef Fiala a Pavel Šámal.

Opozici vadila legislativní nouze i termín schvalování

Stížnost ANO měla více úrovní. Jednak si opoziční poslanci stěžovali na to, že se novela schvalovala ve stavu legislativní nouze. To znamenalo, že se legislativní proces zkrátil do dvou čtení, mezi nimiž nebylo nutné dodržet zákonný časový odstup, a i možnosti opozičních obstrukcí se tím zmenšily. Vláda, která o vyhlášení stavu legislativní nouze požádala, to zdůvodnila rizikem značných hospodářských škod v případě, že by se penze zvedly v původní míře.

Zároveň opozice tvrdí, že vláda snížením valorizace narušila legitimní očekávání důchodců a domnívá se, že novela, jak byla schválena, je retroaktivní. Opoziční politici se s těmi vládními neshodli na tom, v kterém termínu nejpozději bylo legitimní výši valorizace upravit.

Koaliční politici se opozičním výtkám bránili zejména tvrzením, že dokud nebyla jasná přesná výše inflace z loňského ledna, nebylo také zřejmé, o kolik by měly v červnu penze vzrůst, a tedy na to nebylo možné reagovat. Podle ANO ale bylo již na podzim jasné, že mimořádnou valorizaci bude třeba učinit.

Ústavní soud se bude zabývat i dalšími stížnostmi ANO

Stížnost na novelu, která upravila loňskou mimořádnou valorizaci, není poslední, kterou ANO k Ústavnímu soudu poslalo. Soudci se budou zabývat také jejich stížností, která se týká další důchodové novely. Ta do budoucna nastálo změní pravidla pro výpočet řádných i mimořádných valorizací. Nově by měly penze růst vždy o celou inflaci a třetinu růstu reálných mezd místo dosavadní poloviny. Místo mimořádných valorizací by měli důchodci při inflaci vyšší nad pět procent dostávat dočasné příspěvky, které by neměly vliv na následující řádnou valorizaci. Součástí novely bylo i zpřísnění podmínek pro odchod do předčasného důchodu.

ANO si v tomto případě stěžuje mimo jiné na to, že koalice – po dlouhých obstrukcích – prosadila ve sněmovně pevný čas hlasování, po kterém už nepokračovala rozprava. Opoziční politici tvrdí, že tak přišli o možnost vyjádřit své postoje. ANO také tvrdí, že zpřísnění podmínek pro předčasný důchod vytvořilo nerovnost mezi potenciálními žadateli. Ti, kteří nárok na předčasnou penzi podle původního znění zákona měli, ale narodili se tak, že mohli žádat až po účinnosti novely, byli podle opozice znevýhodněni oproti těm, kteří mohli požádat ještě před účinností.

Kromě důchodových novel se chce ANO obrátit na Ústavní soud i kvůli vládnímu konsolidačnímu balíčku. O možnosti, že by skončila před Ústavním soudem, hovoří opozice také v případě aktuálně projednávané novely, která by měla uzákonit korespondenční volbu pro české občany, kteří žijí v zahraničí. Ta ale zatím není schválena, pokračuje její první čtení.