Útulkům chybí zaměstnanci, dobrovolníci i peníze. Přibývají tisíce zvířat

V 35 záchranných stanicích pro volně žijící zvířata po celém Česku přibylo za poslední měsíce o dva tisíce zvířat víc než vloni ve stejnou dobu. České televizi to potvrdila koordinátorka Národní sítě záchranných stanic Zdeňka Nezmeškalová. Kvůli pandemii koronaviru jim ale čím dál víc chybí peníze i lidi. Například stanice v Pardubickém kraji je kvůli nedostatku financí na pokraji zavření. S odchytem zvířat pomáhá i městská policie nebo hasiči.

„Stanice pracuje v nouzovém režimu s polovičním počtem zaměstnanců, z osmi jsou zde čtyři a budeme ještě snižovat. Omezil se svoz zvířat pouze na nezbytné či hromadné svozy. Přemlouváme nálezce s prosbou o dopravu zvířat. Aktivně jsme zapojili do spolupráce městské policie a hasiče, kteří u nás prodělali školení na odchyt a manipulaci se zvířaty. Důvodem je nedostatek financí,“ říká předseda záchranné stanice Pasíčka na Chrudimsku Josef Cach. Podle jeho slov je stanice na pokraji uzavření.

Letošní sezona byla pro stanici velmi náročná. „Díky tomu, že občané vycestovali do zahraničí pouze v omezené míře a navštěvovali tuzemské přírodní lokality, došlo i k většímu styku veřejnosti se zvířaty z volné přírody, což se odrazilo i v nárůstu telefonátů, řešení situací, zásahů a příjmu zvířat,“ pokračuje Cach.

Podle něj přišla stanice o více než třetinu prostředků. Z ročních asi tří milionů korun na provoz vyčerpala stanice letos už 1,8 milionu. „Vlastní provoz je velmi složitý, zejména kvůli významnému finančnímu propadu a dovoluji si tvrdit, že jsme na hranici udržitelnosti zařízení,“ dodává Cach.

Chybí dobrovolníci, stanice musí platit brigádníky

Velkým problémem je pro stanice také ztráta dobrovolníků, která se odráží v jejich nákladech. „Problém je, že jsme letos přišli o práce dobrovolníků, několik set dobrovolníků, kteří u nás odpracovali několik tisíc hodin. Jejich práci jsme museli nahradit placenými brigádníky. V celkovém součtu mi to vychází na ztrátu asi půl milionu korun,“ popisuje předseda záchranné stanice Jaroměř David Číp.

Ve stanici Huslík u Poděbrad omezili pracovníci spolupráci s veřejností, výukové programy pro školy a kroužky. Příjmy stanice se tak v plánovaném rozpočtu snížily asi o dvě stě tisíc korun. Zároveň se však zvýšily počty přijatých živočichů, kterých je ve stanici aktuálně 530.

Stanice se obávají především o to, jaký bude následující rok. „V současné době nevíme, jak bude vypadat financování na příští rok, což vidíme jako větší problém. Také jsme museli přistoupit k omezenému provozu se zaměstnanci, máme kratší pracovní dobu a střídáme se. Pomáhají nám pevné finance ze Středočeského kraje, Program péče o krajinu a stabilní dárci. S ohledem na nejistou finanční situaci a nedostatek financí na začátek roku budeme muset snížit počet zaměstnanců,“ říká vedoucí stanice Luboš Vaněk.

Podle Josefa Cacha by stanicím pomohlo, kdyby se mohly přihlásit do některého z programů určených pro ty, kteří mají kvůli koronaviru finanční problémy. „Jenže zde se na neziskovky vůbec nemyslí. Covid programy jsou pouze pro podnikatele a firmy, nikam se nevejdeme. Pomohlo by, kdybychom mohli čerpat příspěvky na zaměstnance nebo náhrady za ubytování, nebo kdyby ministerstvo životního prostředí dalo těmto zařízením mimořádný příspěvek,“ přiblížil.

„Chtěli jsme se přihlásit do výběrového řízení Státního fondu životního prostředí na podporu ekocenter a ekoprogramů, avšak program byl chvilku po otevření uzavřen – z důvodů vyčerpání prostředků,“ popsal situaci ve stanici Pasíčka Josef Cach.

Dotace se ztenčily, zvířat ale přibylo

Velkou podporou byly v minulosti pro stanice krajské dotace. K jejich omezení došlo před začátkem letních prázdnin. Za tu dobu přibylo dohromady ve všech 35 záchranných stanicích v Česku 11 540 zvířat, což je zhruba o 2200 více než ve stejném období v loňském roce.

Kraje se však podle koordinátorky Národní sítě záchranných stanic Zdeňky Nezmeškalové snažily od té doby poskytnout peníze alespoň jinou formou. Mimo to si Nezmeškalová velmi cení dárců, díky kterým se vybral více než milion a půl.

„Pokud byly zrušeny programy, ze kterých byly stanice financovány v jiných letech, dorovnaly to kraje financemi například z fondů hejtmanů. Na medializaci reagovala také veřejnost a od začátku dubna do konce září se podařilo jen prostřednictvím sbírky Zvíře v nouzi vybrat částku přesahující neuvěřitelných 1,5 milionu korun. Stanice také zmiňují individuální pomoc od veřejnosti – materiální, finanční, dobrovolnickou,“ uzavírá Nezmeškalová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Při nehodě přišla o část nohy. Život může na motorce zachránit i kvalitní výbava

Tragická bilance řidičů motocyklů – letos už jich na silnicích zemřelo čtyřicet a dva spolujezdci. Loni za celý rok jich bylo šedesát. Podle policie patří mezi hlavní příčiny tragických nehod motorkářů přecenění schopností, hlavně pak nezvládnutí stroje ve vysokých rychlostech. Přes 40 procent nehod pak zaviní řidiči osobních aut, kteří jezdce na motorce přehlédnou a nedají jim přednost. Život může zachránit i kvalitní oblečení.
před 36 mminutami

VideoK zemi jde v tuzemsku jen malá část černých staveb. Karta se obrací, míní právník

Úřady napříč Českem ročně řeší tisíce černých staveb, ale demolici nařídí jen zhruba v deseti procentech případů. Nicméně i poté se snaží majitelé stavby bránit. Například vlastníkovi nepovolené rybářské chaty na břehu rybníka v Ostružně na Jičínsku nepomohly ani žaloby. „Neměli jsme zato, že stavíme černou stavbu, ale zato, že stavíme přístřešek, který nevyžaduje povolení,“ řekl právník a stavebník Petr Smolík. Odstranění objektu dočasně zhatila i hradba z aut kolem. Loni řešily tuzemské úřady 5240 nepovolených staveb. Nařídily odstranit 607 z nich. Většinu dalších zpětně legalizovaly. „Je dobře, že se v poslední době ta karta trochu obrací a úřady postupují i za pomoci exekutorů,“ ocenil právník a odborník na veřejnou správu Jan Šťastný.
před 1 hhodinou

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 5 hhodinami

Web Státního zdravotního ústavu napadli hackeři, zůstává nedostupný

Webové stránky Státního zdravotního ústavu (SZÚ) v sobotu večer napadli hackeři. Nedostupné pravděpodobně budou minimálně další dva dny, uvedla v neděli dopoledne instituce zřizovaná ministerstvem zdravotnictví. V sobotu o útoku informoval také Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 7 hhodinami

U ženy, která přicestovala z Ugandy, se nebezpečná nákaza neprokázala

U ženy hospitalizované od sobotního odpoledne v pražské Fakultní nemocnici Bulovka, která měla zdravotní potíže po návratu z Ugandy, se žádná nebezpečná nákaza nepotvrdila, informovalo v neděli ministerstvo zdravotnictví. Laboratorní vzorky vyhodnocoval přes noc Kochův institut v Berlíně, prověřoval celou škálu většinou tropických nemocí včetně eboly.
08:54Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoVeterináři v létě denně řeší osiny zabodnuté v tělech psů, nejčastěji v tlapách

Majitelé psů by po každé letní procházce měli důkladně zkontrolovat tlapky svých mazlíčků. Zejména ve městech se totiž daří ječmenu myšímu, jehož osiny se do kůže zvířat mohou snadno zabodnout. Pes je dokonce může i vdechnout. Veterináři je nejčastěji vytahují právě z tlap, ale i z uší, nosu, nebo dokonce z hloubky svalové tkáně. Pokud však osina pronikne do těla a začne jím putovat, může způsobit vážné komplikace. K jejímu odstranění je pak leckdy potřeba zákrok v celkové anestezii.
před 13 hhodinami

V EU začíná platit povinné označování obsahu vytvořeného AI

Evropská unie od neděle zavádí povinné označování obsahu vytvořeného umělou inteligencí (AI). Týká se to nejen fotografií nebo videí, ale třeba i chatovacích asistentů v internetových obchodech. Vývojáři a provozovatelé mají na uvedení nařízení do praxe tříměsíční přechodné období.
před 14 hhodinami

U ženy je podezření na vysoce nebezpečnou nákazu. Resort: Veřejnosti riziko nehrozí

U ženy, která se vrátila z Ugandy, je podezření na některou z vysoce nebezpečných nákaz, informovalo v sobotu ministerstvo zdravotnictví (MZd), podle nějž je ale pravděpodobnost potvrzení této nákazy nízká a veřejnosti riziko nehrozí. Z Fakultní nemocnice Hradec Králové pacientku převezla sanitka na specializované pracoviště pražské Fakultní nemocnice Bulovka.
včeraAktualizovánovčera v 20:45

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.