V létě 1990 se Čechoslováci vyrovnávali s migrační vlnou. Někteří pomáhali, jiní protestovali

Nahrávám video

Před třiceti lety se vedle práce na novém, svobodném režimu musela demokraticky zvolená vláda soustředit také na uprchlickou vlnu. V létě roku 1990 do Československa přišli lidé hlavně z postkomunistických zemí, jejichž hospodářství se po pádu železné opony hroutilo. Už tehdy vyvolávala migrace v části společnosti strach a odpor, byť to byli právě Čechoslováci, kteří hojně po roce 1968 migrovali na Západ.

Po pádu komunismu v Československu se objevil nový fenomén – migrace. Systém péče o běžence ale teprve vznikal. První tábor pro uprchlíky zřídilo v srpnu roku 1990 ministerstvo vnitra v Jablonečku u Mimoně. Přestože to bylo v bývalém vojenském prostoru, který opustila sovětská vojska, nebylo to bez problémů. 

Proti přijetí dvou stovek Rumunů byli obyvatelé okolních obcí. Kromě protestů a stížností na úřady někteří dokonce vyhrožovali, že postaví barikády. Převoz rumunských občanů autobusy proto doprovázela i těžká technika. 

Nahrávám video

Některé české politiky, především z řad bývalých disidentů, situace překvapila. Například Jan Ruml v rozhovoru pro Československou televizi narážel na pozůstatky komunistického režimu v lidech. „Byl jsem naprosto zděšen reakcí místního obyvatelstva a uvědomil jsem si, kolik je v nás ještě reziduí totality,“ okomentoval tehdejší náměstek federálního ministra vnitra. 

Všechno nakonec proběhlo v klidu. Právě z Rumunska, na které drtivě dopadlo dlouholeté plýtvání a teror diktátora Nicolaea Ceaușesca, bylo v Československu v srpnu před třiceti lety migrantů nejvíc.

Československo bylo často jen tranzitní zemí

Pro velkou část lidí z posttotalitních zemí Československo představovalo jen přestupní stanici na Západ. V případě Rumunů šlo o naprostou většinu.

Československá televize tehdy informovala o tisícovkách bězenců, kteří „bez přístřeší, bez peněz, bez pití a jídla chtěli trvale vycestovat na německé území“. 

Občanské fórum přišlo s výzvou, aby českoslovenští občané „morálně a materiálně“ zajistili pro rumunské utečence pomoc. Mnoho lidí na to reagovalo pozitivně a uprchlíkům nabízeli ubytování nebo zaměstnání. 

V dobové rozhlasové reportáži informoval moderátor o zřízení nepřetržité zdravotní pomoci pro uprchlíky, kterou zaštiťoval Mezinárodní červený kříž. Občanské fórum zároveň připomínalo, že v zahraničí našly pomoc za totality statisíce československých emigrantů.

  • Pro Čechoslováky tehdy nová situace znamenala v řadě případů strach a vyvolávala negativní emoce. Stejně tak jako dezinformace a různé fámy. 
  • Jednu z dezinformací vyvracela předsedkyně České národní rady Dagmar Burešová: „Chci naši veřejnost uklidnit informací, že všechny fámy kolem výskytu cholery a prodeje dětí jsou nepravdivé.“

V Bělé pod Bezdězem je zařízení pro běžence dodnes

Už v září 1990 se jednalo o vzniku dalšího centra pro uprchlíky v Bělé pod Bezdězem. Ani tady ho lidé nechtěli.

„Obyvatelé si už své užili v uplynulých dvaceti letech se sovětskými vojáky, bojí se přeměny kasáren v utečenecký tábor až pro pět set osob,“ znělo před třiceti lety československým éterem. 

V Bělé je ale zařízení pro uprchlíky dodnes – slouží jako pobytové pro žadatele o azyl i pro zajištění těch, kteří byli kvůli porušení zákonů vyhoštěni.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Při nehodě přišla o část nohy. Život může na motorce zachránit i kvalitní výbava

Tragická bilance řidičů motocyklů – letos už jich na silnicích zemřelo čtyřicet a dva spolujezdci. Loni za celý rok jich bylo šedesát. Podle policie patří mezi hlavní příčiny tragických nehod motorkářů přecenění schopností, hlavně pak nezvládnutí stroje ve vysokých rychlostech. Přes 40 procent nehod pak zaviní řidiči osobních aut, kteří jezdce na motorce přehlédnou a nedají jim přednost. Život může zachránit i kvalitní oblečení.
před 5 hhodinami

VideoK zemi jde v tuzemsku jen malá část černých staveb. Karta se obrací, míní právník

Úřady napříč Českem ročně řeší tisíce černých staveb, ale demolici nařídí jen zhruba v deseti procentech případů. Nicméně i poté se snaží majitelé stavby bránit. Například vlastníkovi nepovolené rybářské chaty na břehu rybníka v Ostružně na Jičínsku nepomohly ani žaloby. „Neměli jsme zato, že stavíme černou stavbu, ale zato, že stavíme přístřešek, který nevyžaduje povolení,“ řekl právník a stavebník Petr Smolík. Odstranění objektu dočasně zhatila i hradba z aut kolem. Loni řešily tuzemské úřady 5240 nepovolených staveb. Nařídily odstranit 607 z nich. Většinu dalších zpětně legalizovaly. „Je dobře, že se v poslední době ta karta trochu obrací a úřady postupují i za pomoci exekutorů,“ ocenil právník a odborník na veřejnou správu Jan Šťastný.
před 6 hhodinami

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 11 hhodinami

Web Státního zdravotního ústavu napadli hackeři, zůstává nedostupný

Webové stránky Státního zdravotního ústavu (SZÚ) v sobotu večer napadli hackeři. Nedostupné pravděpodobně budou minimálně další dva dny, uvedla v neděli dopoledne instituce zřizovaná ministerstvem zdravotnictví. V sobotu o útoku informoval také Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 12 hhodinami

U ženy, která přicestovala z Ugandy, se nebezpečná nákaza neprokázala

U ženy hospitalizované od sobotního odpoledne v pražské Fakultní nemocnici Bulovka, která měla zdravotní potíže po návratu z Ugandy, se žádná nebezpečná nákaza nepotvrdila, informovalo v neděli ministerstvo zdravotnictví. Laboratorní vzorky vyhodnocoval přes noc Kochův institut v Berlíně, prověřoval celou škálu většinou tropických nemocí včetně eboly.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoVeterináři v létě denně řeší osiny zabodnuté v tělech psů, nejčastěji v tlapách

Majitelé psů by po každé letní procházce měli důkladně zkontrolovat tlapky svých mazlíčků. Zejména ve městech se totiž daří ječmenu myšímu, jehož osiny se do kůže zvířat mohou snadno zabodnout. Pes je dokonce může i vdechnout. Veterináři je nejčastěji vytahují právě z tlap, ale i z uší, nosu, nebo dokonce z hloubky svalové tkáně. Pokud však osina pronikne do těla a začne jím putovat, může způsobit vážné komplikace. K jejímu odstranění je pak leckdy potřeba zákrok v celkové anestezii.
před 19 hhodinami

V EU začíná platit povinné označování obsahu vytvořeného AI

Evropská unie od neděle zavádí povinné označování obsahu vytvořeného umělou inteligencí (AI). Týká se to nejen fotografií nebo videí, ale třeba i chatovacích asistentů v internetových obchodech. Vývojáři a provozovatelé mají na uvedení nařízení do praxe tříměsíční přechodné období.
před 20 hhodinami

U ženy je podezření na vysoce nebezpečnou nákazu. Resort: Veřejnosti riziko nehrozí

U ženy, která se vrátila z Ugandy, je podezření na některou z vysoce nebezpečných nákaz, informovalo v sobotu ministerstvo zdravotnictví (MZd), podle nějž je ale pravděpodobnost potvrzení této nákazy nízká a veřejnosti riziko nehrozí. Z Fakultní nemocnice Hradec Králové pacientku převezla sanitka na specializované pracoviště pražské Fakultní nemocnice Bulovka.
1. 8. 2026Aktualizováno1. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.