Mezi dětskými lékaři panují spory. Ti z nemocnic požadují, aby jim kolegové z ordinací víc pomáhali se službami na pohotovostech. Praktici ale namítají, že jich je čím dál méně, a víc času tak musí trávit ve vlastních ordinacích. Ministerstvo zdravotnictví chce situaci řešit přenesením povinnosti zajistit pohotovost z krajů na pojišťovny. Ty můžou doktory motivovat finančně. Navíc by povinně měly být pohotovosti jen u urgentních příjmů v nemocnicích. Novelu projedná vláda.
„Chceme, aby ambulance pro lékaře, který pohotovost bude sloužit, a je jedno, který poskytovatel ho nabídne, byla u každého urgentního příjmu. Tak, aby pacient procházel tříděním, jak to má být, a na pohotovost šli ti, co mají jít na pohotovost, a na urgent ti, co na urgent,“ plánuje ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).
Počet pohotovostí napříč Českem by tak mohl klesnout. Už teď na nich ale zůstávají některé služby neobsazené. Například na dětské pohotovosti v Klatovské nemocnici zhruba polovinu služeb zajišťují lékaři z místního oddělení. Ti se ale musejí také střídat právě na oddělení, které funguje 24 hodin denně. Primář proto žádá o pomoc kolegy z ordinací.
„Řada z nich už to prostě odmítá sloužit. Kdyby si každý z dětských praktických lékařů v regionu vzal jednu službu do měsíce, myslím si, že by bylo v celku vystaráno,“ míní primář dětského oddělení Štěpán Kutílek.
To se ale nedaří. Některé služby zůstávají neobsazené. Zástupce místních praktiků argumentuje tím, že jich je nedostatek a musejí být každý den v ordinaci. Večerní nebo noční služby tak mohou brát jen omezeně.
„Naše ordinace jsou značně zatížené větším množstvím registrovaných pacientů, než kolik jsme schopni zvládat,“ popisuje předseda Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost za Plzeňský kraj Ctirad Kozderka.
Nejméně se zapojují praktici v Praze
Nejméně se do služeb na pohotovostech zapojují dětští praktici v Praze. Tam ale o pomoc nežádají všechny nemocnice. „Máme dostatek našich lékařů a vyplývá to z toho, že naše pracoviště zajišťuje stáže,“ vysvětluje primářka Kliniky pediatrie a dědičných poruch metabolismu VFN v Praze Jana Augustínová.
Naopak ale třeba na Bulovce bývá dětská pohotovost zhruba dvakrát měsíčně zavřená kvůli nedostatečnému počtu praktiků pro děti, kteří jsou ochotni na ní sloužit. Lékaři z nemocnice podle primáře zaskočit nemohou, blíží se zákonnému limitu přesčasů, které slouží primárně na oddělení. Ta ale podle praktiků nejsou vždy stoprocentně obsazená.
„Lékař, ať už má obložnost malou nebo velkou, tak když musí být na oddělení, tak nemůže být někde jinde,“ sděluje primář Dětského oddělení FN Bulovka Ivan Peychl. Nemocniční personál je navíc k dispozici kolegům z urgentního příjmu. Právě na nich by pohotovosti měly podle ministra fungovat dál povinně. Mimo nemocnice by tato služba mohla zaniknout.
„Lékařská pohotovostní služba je přežitý systém, který neřeší, co je potřebné. Podporujeme systém urgentních příjmů při nemocnicích a většinou by tento příjem byl při dětských odděleních,“ říká předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Ilona Hülleová.
Ordinací ubývá, zájem o obor roste
Resort ale počítá s tím, že se do pohotovostí zapojí všichni dětští lékaři. Zejména finančně by je k tomu měly motivovat pojišťovny, které za jejich provoz budou nově zodpovědné. Peníze ale jak podle nemocničních, tak i ambulantních dětských lékařů situaci zcela nezachrání. Obě skupiny se totiž shodují i v tom, že problémem je hlavně to, že jich je čím dál větší nedostatek.
Praktici totiž stárnou. Většině je teď už přes šedesát let. Ordinuje třeba víc sedmdesátníků než mladých do pětatřiceti. Ambulancí proto v posledních letech víc zaniká, než vzniká. Během šesti let se počet ordinací pro děti snížil bezmála o čtyři stovky.
Zájem o obor se ale zvedá. Zatímco v roce 2018 se v pediatrii začalo vzdělávat 85 absolventů medicíny, loni už jich bylo skoro 260. Podle šéfa Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislava Duška pak ovšem zhruba polovina nemíří do ordinací, ale do nemocnic.
„Kdyby to vydrželo a do toho studia nastupovalo přes 250 studentek a studentů a šli ve vyšším procentu – třeba z 80 procent – dělat praktika pro děti a dorost, tak za deset let problém vybereme. Protože jde proti tomu bohužel druhý trend, ze kterého nikdo nemůže mít radost, a to je, že bude klesat počet dětí,“ říká Dušek.
