Letos se zpozdí většina dodávek očkovacích látek proti sezonní chřipce, sdělil epidemiolog a virolog Roman Prymula. Příčinou jsou nové kmeny viru, které se objevily na jižní polokouli a donutily výrobce aktualizovat plány.
Očkování proti chřipce je kvůli proměně viru i vakcíny potřeba každý podzim. Lidé starší 65 let ho mají hrazeno z veřejného zdravotního pojištění, mladším na ně často přispívá zaměstnavatel nebo zdravotní pojišťovna.
„V tuto chvíli máme k dispozici nejnovější variantu vakcíny, která předpokládá, jaké kmeny budou aktuálně v populaci cirkulovat. Stále je ale ještě dostupná i loňská vakcína, která byla účinná proti těm kmenům, jež se šířily v loňské sezoně,“ uvedl Prymula. Ta by přesto měla poskytovat lidem nějakou míru ochrany, zejména skrze takzvanou zkříženou imunitu, dodal vakcinolog. „Jednoznačně je ale preferována vakcína aktuální.“
Zkřížená imunita je ochrana proti určitému patogenu díky imunitě získané z předchozí expozice příbuznému patogenu nebo jeho antigenům. Tato ochrana snižuje závažnost onemocnění způsobeného „novým“ patogenem, aniž by zabránila samotné infekci.
Zdroj: NZIP
Zejména u chřipky je podle něj výběr správných kmenů, na něž očkování cílí, „složitá alchymie“, protože se vybírá ze sto tisíc vzorků, jaká varianta je nejpravděpodobnější. Vyberou se potom tři nejpravděpodobnější, podle toho, jak se nemoc šířila na jižní polokouli, a podle dalších faktorů. Občas, asi jednou za deset let, se stane, že se lékaři netrefí, přiznává Prymula.
Část populace si počká
Problém je nyní v tom, že zatím není nejnovější vakcína pro většinu populace dostupná, uvedl Prymula. „Standardně doporučujeme očkovat se proti chřipce v říjnu a nejpozději v listopadu, protože to je před potenciální chřipkovou sezonou. Letos ale vakcína pro občany ve věku pod 65 let dorazí právě až v průběhu listopadu.“
Podle Prymuly má tato situace více příčin. Tou hlavní je fakt, že se ve vakcíně vyměnily všechny tři viry – většinou se mění jen některé z nich. Letos ale došlo k úplné změně, což vedlo k tomu, že se výroba zpozdila. Navíc se podařilo velmi pozdě rozpoznat jeden z kmenů, proti nimž je látka určená.
Zatím bylo do České republiky dovezeno jen 195 tisíc dávek chřipkové vakcíny Efluelda. „Následovat bude další dodávka vakcíny Efluelda počátkem října. Ostatní vakcíny proti chřipce se očekávají s avizovaným zpožděním počátkem listopadu 2026,“ informovala Česká vakcinologická společnost.
Češi a očkování
Zájem o očkování proti chřipce se v Česku v poslední době zvyšuje. Za posledních patnáct chřipkových sezon se více než zdvojnásobil. Loni ho podstoupilo přes 825 tisíc Čechů, což je zhruba 7,5 procenta populace. Ze seniorů se nechal očkovat každý čtvrtý. Proti vyspělým zemím je ale v tuzemsku proočkovanost proti chřipce podle expertů zatím stále nedostatečná. V Evropské unii se pohybuje průměrně kolem padesáti procent. Podle Prymuly existuje poměrně ostrá hranice mezi západem a východem kontinentu, kdy občané v zemích bývalého Sovětského bloku této vakcíně důvěřují výrazně méně.
Podle expertů je problematická také nízká proočkovanost proti chřipce mezi zaměstnanci ve zdravotnictví – zejména mezi nelékařskými profesemi, jak ukazují data za loňskou sezonu:
Dopady nedostatečné proočkovanosti jsou přitom podle dřívějšího vyjádření ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) významné. Stát, tvrdí Vojtěch, přichází kvůli nemocnosti o desítky miliard korun každý rok, každoročně z práce vyřadí kolem 100 tisíc lidí. Podle výpočtu think tanku Ministr zdraví se každá koruna investovaná do očkování proti chřipce vrátí společnosti jako 6,53 koruny.
