Válek chce řešení otázky energií pro fakultní nemocnice do konce září. Jinak nebudu ministr, prohlásil

Nahrávám video

Některé nemocnice mají smlouvy na dodávky energií uzavřené jen do konce roku. V krajním případě jim tak hrozí, že od ledna budou odpojeny od sítě. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) se proto v Otázkách Václava Moravce zavázal, že dodávky energií do fakultních nemocnic vyřeší do konce září. Podle exministra Romana Prymuly lze jen obtížně předpovídat dopad energetické krize na zdravotnictví. Oba byli hostem pořadu Otázky Václava Moravce, který se věnoval také přípravám státu na podzimní covidovou vlnu.

Poslanecká sněmovna v sobotu přehlasovala veto prezidenta k novele o pojistném na veřejném zdravotním pojištění. Právní norma mimo jiné snižuje platby za pojištěnce státu do zdravotního pojištění a podle prezidenta a opozice může ohrozit zachování kvality a dostupnosti zdravotní péče.

Válek to odmítá. „V žádném případě nedojde k ohrožení péče,“ řekl. Podle Prymuly může být ztráta čtrnácti miliard korun citelná. „Ne však proto, že by došlo k poškození dostupnosti péče, to asi ne. Rezerva je v tuto chvíli dostatečná. Na druhou stranu predikovat dopady hospodářské situace je velmi složité,“ uvedl.

Válek souhlasil s tím, že ve zdravotnickém systému existuje řada proměnných, mezi které patří právě i otázka zdražujících energií. Prymula uvedl, že soukromé říčanské nemocnici AGEL, ve které je ředitelem, se zálohy zvýšily čtyřikrát až pětkrát.

Pro státní příspěvkové nemocnice neexistuje takzvaný dodavatel poslední instance. Smlouvu na energie má do konce roku jen asi 40 příspěvkových organizací ministerstva zdravotnictví. V případě, že nebudou mít nasmlouvány dodávky energií na příští rok, se mohou ocitnout bez proudu.

Dodávky pro fakultní nemocnice pro příští rok chce tak mít Válek vyřešeny do konce příštího měsíce. Řešení má podle něj navrhnout ministerstvo průmyslu. „Musí navrhnout, jakým modelem bude energie od distributorů nemocnicím poskytována,“ řekl. Jedním z možných řešení by dle ministra zdravotnictví mohl být návrat k centrálním nákupům energií.

„Do konce září to musí být jasné,“ dodal s tím, že jinou variantu nepřipouští. „Pokud nebudou zajištěny dodávky energií fakultním nemocnicím, tak já nebudu ministr zdravotnictví,“ prohlásil. „Musí být zajištěny dodávky energie a nesmí zlikvidovat zdravotnictví v České republice. Tečka,“ zdůraznil. 

Podle Prymuly by ale krajní situace přerušení dodávek byla „až absurdní“ a „nepředstavitelná“. „Veškeré orgány by konaly, aby se to nestalo. Nedovedu si představit, že by někdo vypnul proud do fakultní nemocnice,“ řekl. 

Ministerstvo počítá se zvyšováním platů v nemocnicích

Otázkou jsou také platy pracovníků v nemocnicích. Válek připomněl, že ministerstvo zdravotnictví jako jediný resort obhájilo navýšení platů na začátku roku, zdravotníci dostali přidáno o šest procent. V dalším roce by podle něj mělo přijít další navýšení, předpokládá okolo čtyř procent.

Zásadní je podle něj zaměřit se na nízkopříjmové skupiny, jako jsou sanitáři, pozornost chce věnovat i absolventům lékařských fakult.

V nemocnicích ale pracuje také mnoho nezdravotnických pracovníků, kterým se dlouhodobě platy nezvyšovaly. „Tam jsme schválili zvýšení o deset procent,“ uvedl s tím, že by se mělo týkat už září a zůstane i v příštím roce.

Plošné zavedení respirátorů není nutné, řekl Prymula

Německo od října zavede plošně respirátory pro dálkovou dopravu, zdravotní roušky budou moci nosit jen děti. Vstup do zdravotnických zařízení bude možný jen s negativním testem. Plošné uzavírky nebo přechody na on-line výuku ale sousední země nechystá. 

Česká vláda podle Prymuly zaujala k řešení epidemie liberální přístup. Souhlasí s tím, že plošné zavádění respirátorů není nutné, klonil by se však k jejich používání ve zdravotnických či sociálních zařízeních. Ve školách by podle něj ale bylo opatření kontraproduktivní.

Prymula i Válek se shodli na tom, že nemá smysl dávat velké množství proplácených testů. Dominantní varianty jsou pro takové opatření příliš nakažlivé. Plošné screeningové testování mělo podle Válka smysl v době varianty delta. „Nemá to smysl u těchto mutací, kdy se jejich virulence podobá spalničkám. Spalničky neutestujete, neutestujete covid,“ řekl ministr zdravotnictví.

„Náklady na enormní počty testů jsou samozřejmě obrovské. Epidemii tímto stejně nezastavíme,“ souhlasil Prymula.

Všechny nepoužité covidové vakcíny a léky hradil stát, upozornil Válek

Exministr ale míní, že v případě liberálního postoje k opatřením musí vláda zajistit léčebné prostředky pro boj s nemocí. „Abychom byli schopni minimalizovat eventuální hospitalizace,“ uvedl. Válek s tímto postupem souhlasí. Vláda by podle něj měla zajistit, aby potřebné léky byly co nejdostupnější pro praktické lékaře.

Ministr zdravotnictví uvedl, že prodlevu s některými léky způsobilo přenastavení jejich plateb. Minulá vláda je nakupovala prostřednictvím nemocnic a zdravotní pojišťovny proplácely pouze aplikované léky. Všechny nepoužité léky pak musel proplatit stát, spolu s dalšími náklady na jejich zničení.

Stejný postup platil u vakcín. Česko jich nakoupilo 50 milionů dávek za 21 miliard korun, spotřeboval jich jen ale jen za sedm miliard korun. Stát tak zaplatil 14 miliard korun za nevyočkované látky, k tomu další jeden a půl miliardy za nespotřebované léky.

Podle Prymuly byl vysoký počet nakoupených vakcín daný strategií Evropské unie. „EU si nechala vnutit neuvěřitelný mechanismus, že abych dostal včas milion dávek, musím si objednat pět milionů dávek. Tato strategie se šířila po celém světě a podle mě byla naprosto nekorektní,“ řekl.

Válek proto chce celý systém přenastavit. „První změna bude, že smlouvy modifikujeme. Druhá změna bude, že vždycky dostaneme poslední typ vakcíny,“ řekl. S firmou Pfizer je podle něj domluvené, že pokud budou schválené modifikované vakcíny Evropskou lékovou agenturou (EMA), budou všechny dodávky právě tyto upravené vakcíny. Má podle něj jít asi o tři a půl milionu dávek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Žen v záchranných složkách přibývá, u policie dokonce rekordním tempem

Policistky, hasičky nebo záchranářky. Žen v integrovaném záchranném systému přibývá. Nejrychleji roste počet policistek. Jejich podíl se dle dat policejního prezidia za deset let zvýšil z patnácti na dvacet procent. Více je také lékařek u záchranné služby, řídit sanitky ale příliš nechtějí. U profesionálních hasičů pak ženy ve výjezdu zůstávají výjimkou, v celé republice jich slouží aktuálně sedm. I to ale představuje nárůst – do roku 2022 to totiž nebyla ani jedna.
před 52 mminutami

Česko závazek dát dvě procenta HDP na obranu asi nesplní, u Trumpa má ale výhodu, míní Babiš

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.
09:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Cesta na Tchaj-wan je hodnotová i pragmatická, řekl před odletem Vystrčil

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) před odletem na Tchaj-wan řekl, že je jeho cesta hodnotová i pragmatická. Míní, že Česku přinese užitek i autoritu. Ve Vystrčilově delegaci čítající pět desítek členů jsou také podnikatelé a zástupci univerzit. Cesta se koná navzdory tomu, že kabinet pro ni odmítl poskytnout vládní letoun. Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítnutí zdůvodnil tím, že vláda chce dělat pragmatickou, ne hodnotovou politiku.
před 1 hhodinou

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 3 hhodinami

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 14 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami
Načítání...