Valorizaci důchodů navrhujeme mírnit, nerušíme ji, zdůraznil Stanjura. Obstrukce dávají smysl, kontruje Schillerová

Nahrávám video

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a jeho předchůdkyně Alena Schillerová (ANO) se v nedělních Otázkách Václava Moravce názorově střetli kvůli vládou navrhované nižší červnové valorizaci penzí. Stanjura zmínil, že odpor opozice čekal, Schillerová zdůraznila, že jde o velmi citlivou záležitost, jejíž aspekty je třeba vážit a měřit. Viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová se domnívá, že vzorec, podle nějž se penze valorizují, by se měl změnit.

„My jsme navrhli zmírnit tempo valorizace, ne ho zrušit. I pokud se podaří prosadit náš návrh, tak bude rekordní poměr průměrného důchodu k průměrné mzdě – hrubé i čisté. Nikdy nebyl tak vysoký,“ zdůraznil v diskuzi ministr financí Stanjura. A své předchůdkyni Schillerové připomněl, že v době, kdy byla šéfkou státní kasy ona, byl poměr mezi mzdami a penzemi naopak nejnižší.

Několikrát zopakoval, že státní rozpočet si s valorizací důchodů poradí bez ohledu na to, jak vysoká nakonec bude. Není tak prý třeba rozpočet navyšovat, je dle Stanjury dostatečně robustní.

Změna podmínek mimořádné valorizace penzí
Zdroj: ČT24

Penze se mají kvůli inflaci mimořádně valorizovat od června. Podle podkladů k návrhu, který začne sněmovna projednávat v úterý, by se podle nynějších pravidel zásluhový procentní díl důchodu zvedl o 11,5 procenta, průměrný starobní důchod by tak rostl o 1770 korun. Vláda navrhuje jednorázově přidání omezit a navýšit zásluhový díl o 2,3 procenta a k tomu o 400 korun, průměrný starobní důchod by se navýšil o 760 korun. Zadlužení by se zbrzdilo o 19 miliard korun. Místo 34,4 miliardy na dluh navíc by se vyplatilo 15,4 miliardy.

Opozice avizuje sněmovní „peklo“

Stanjuru odpor proti změně valorizace důchodů nepřekvapil, prý něco takového očekával. Uvědomuje si také, že nejde o populární krok. Zástupci opozice už předem avizují, že bude v dolní komoře kvůli návrhu „peklo“. „Uvidíme, jak to bude probíhat, jednací řád dává nástroje většině i menšině. Menšina se teď rozhoduje, že je nějak využije, většina na to bude reagovat,“ řekl Stanjura k avizovaným obstrukcím.

Pro vládu je přitom zásadní, aby novela upravující důchody vyšla ve Sbírce zákonů do 21. března, tedy necelé dva týdny poté, co se úřadu ujme nový prezident Petr Pavel. Ministr financí si ovšem nepřipouští, že by přes hlavu státu zákon „neprošel“. „Chci udělat vše pro to, aby ta novela byla přijata. Pokud by neprošla, tak je to jako u každé jiné novely – platí stávající zákon,“ zmínil Stanjura. 

„Tady dávají obstrukce naprostý smysl, může dojít k tomu, že to vláda nestihne (prosadit),“ reagovala na Stanjurova slova bývalá šéfka resortu financí Schillerová. Zároveň ministra nařkla, že na valorizaci důchodů nemá v rozpočtu dost prostředků. Na nedávné schůzce s nastávajícím prezidentem Schillerová podle svých vlastních slov probírala všechny možné varianty. Netroufla si ale odhadnout, zda by Pavel důchodovou novelu případně vetoval.

Schillerová: Jde o citlivou záležitost

„Už dlouho volám po tom, abychom se bavili o parametrech důchodové reformy, o dalších změnách. Panu prezidentovi (Pavlovi) jsem řekla, ať vláda tento návrh stáhne, ať ho neprosazuje, ať s námi okamžitě začne jednat o změně valorizačního schématu. Jde o velmi citlivou záležitost, je tam celá řada aspektů, které se musejí vážit a měřit,“ má jasno Schillerová.

Zamrazilová připomněla, že poměr průměrné penze k průměrné mzdě stoupl poměrně rychle a důchodci tak podle ní na rozdíl od jiných skupin obyvatelstva nebyli zasaženi inflační vlnou, protože díky platnému vzorci dostali plné kompenzace.

„Podle mého ten vzoreček nějakou revizi potřebuje. Naprosto dramaticky se navýšil poměr průměrného důchodu k průměrné mzdě – pořád se pohyboval kolem čtyřiceti procent, teď je to procent padesát,“ upozornila Zamrazilová. V současné struktuře veřejných financí podle ní na to zkrátka nejsou peníze a takový skok v průběhu dvou let nemůže penzijní systém ustát.

Zdanění hazardu ano, tichého vína asi ne

Stanjura v pořadu rovněž zmínil, že úspora 70 miliard korun v rozpočtu na příští rok by se měla za dvou třetin týkat výdajů a jedna třetina, tedy zhruba dvacet miliard korun, příjmové strany. Aby změny byly udržitelné, měly by podle něj být konzultovány s opozicí. Nejdříve na nich ale musí být shoda v koalici, dodal.

Chystá například změnu zdanění hazardu. Stanjura uvedl, že ročně stát z hazardu vybere kolem devíti miliard korun, změnou zdanění bude možné získat jednotky miliard. Hry pro tento účel adiktologové rozdělili do tří skupin podle jejich nebezpečnosti a stupně závislosti. Ministerstvo připravilo na tomto podkladu propočty změn tak, aby byly ve výběru daní pozitivní.

Hnutí STAN později zareagovalo, že nepodpoří snižování jakékoliv daně z hazardu. Jediná možná změna ve zdanění hazardu je navýšení základu daně nebo sazby daně, uvedlo.

Vláda pak zřejmě upustí od návrhu zdanění takzvaného tichého (nešumivého) vína. Stanjura zmínil, že daň z vína používá menšina zemí EU, proti jejímu zavedení mluví podle něj i to, že kdyby byla nízká, jako je například ve Francii, nevyplatila by se státu kvůli nákladům na správu.

Firmy si berou úvěry v eurech

Zamrazilová v pořadu odmítla, že by kroky centrální banky v měnové politice vedly k vyšší inflaci a vyšším inflačním očekáváním společnosti. Dodala, že nevěří názorům ekonomů, podle kterých lze dlouhodobě kumulované tlaky srazit jednou rychlou akcí, po níž se trajektorie inflace rychle vrátí dolů. Někteří ekonomové tvrdí, že by ČNB měla při rychle rostoucích cenách sazby dále zvedat.

„Proto říkáme, že sazby budou muset zůstat vyšší po delší dobu než na neutrální tříprocentní úrokové sazbě,“ uvedla. Upozornila na to, že měnověpolitická úroková sazba už nyní zasahuje pouze polovinu firem v domácím sektoru, protože společnosti si již berou úvěry v eurech za tři nebo čtyři procenta.

„Inflace je největším ekonomickým problémem Česka, ministr financí není od toho, aby radil ČNB, co má dělat. Ta má klíčovou kompetenci. ČNB dělá kroky k tomu, aby dostala inflaci minimálně do tolerančního pásma,“ reagoval Stanjura.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Žen v záchranných složkách přibývá, u policie dokonce rekordním tempem

Policistky, hasičky nebo záchranářky. Žen v integrovaném záchranném systému přibývá. Nejrychleji roste počet policistek. Jejich podíl se dle dat policejního prezidia za deset let zvýšil z patnácti na dvacet procent. Více je také lékařek u záchranné služby, řídit sanitky ale příliš nechtějí. U profesionálních hasičů pak ženy ve výjezdu zůstávají výjimkou, v celé republice jich slouží aktuálně sedm. I to ale představuje nárůst – do roku 2022 to totiž nebyla ani jedna.
před 21 mminutami

Česko závazek dát dvě procenta HDP na obranu asi nesplní, u Trumpa má ale výhodu, míní Babiš

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.
09:23Aktualizovánopřed 38 mminutami

Cesta na Tchaj-wan je hodnotová i pragmatická, řekl před odletem Vystrčil

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) před odletem na Tchaj-wan řekl, že je jeho cesta hodnotová i pragmatická. Míní, že Česku přinese užitek i autoritu. Ve Vystrčilově delegaci čítající pět desítek členů jsou také podnikatelé a zástupci univerzit. Cesta se koná navzdory tomu, že kabinet pro ni odmítl poskytnout vládní letoun. Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítnutí zdůvodnil tím, že vláda chce dělat pragmatickou, ne hodnotovou politiku.
před 43 mminutami

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 3 hhodinami

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 14 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami
Načítání...