„Věděla, pro co si jde.“ Projekt přibližuje osudy lidí popravených nacisty

Novinářce Ireně Bernáškové bylo pětatřicet let, když Československo obsadila nacistická vojska. Ihned se zapojila do odboje. Se svým otcem, malířem Vojtěchem Preissigem, vydávala ilegální časopis V boj. „Když jsem pročítala její dopisy z koncentračního tábora, které zasílala rodině, tak na mě dýchla její nesmírná odvaha a hrdost,“ popisuje praneteř Bernáškové Eva Bernardová.

Gestapo novinářku zatklo v září 1940. Při výsleších nikoho neprozradila, vinu vzala na sebe. 26. srpna 1942 byla v berlínském vězení Plötzensee zavražděna. „Irena věděla, že jde na smrt, směřovala k tomu. A věděla, pro co si jde,“ míní ženina praneteř.

Irena Bernášková byla první nacisty popravenou Češkou. I její příběh a dokumenty po zatčení jsou součástí projektu na webu Archivu bezpečnostních složek. „Jedná se o projekt, který se zabývá občany Československa popravenými na centrálních popravištích Třetí říše. Celkem se jedná asi o 2800 osob,“ podotýká ředitel instituce Miroslav Urbánek.

Další místa přibydou

Projekt začne už zmíněným popravištěm v Plötzensee, kde bylo kvůli zapojení do odboje zavražděno 611 Čechoslováků. Postupně přibude dalších sedm míst včetně Vratislavi, Vídně či Drážďan. „Ten fond, jmenuje se Německé soudy v Říši, je součástí sbírky Archivu bezpečnostních složek a měří, když se těch 580 kartonů postaví za sebe, asi 68 metrů,“ uvedl historik Jan Boris Uhlíř.

Součástí každého konkrétního jména budou i fotografie dotyčného a další dokumenty, které spisy obsahují. „Když máme štěstí, najdeme ve spise i proslulý trojportrét gestapa. To se týká třeba Františka Petra, což byla vlastně první oběť gilotiny v Plötzensee, byl popraven v září 1940,“ doplnil expert.

U některých obětí nacistů budou třeba vyhlášky o popravě, záznamy výslechů či rozsudky smrti. Třeba u vysokoškolského profesora Jana Uhra bude k vidění i účet za jeho věznění a popravu, který gestapo poslalo rodině.