V armádě stále není dostatečný pocit urgence, řekl Řehka

„Hrozba ze strany Ruska narůstá, všichni vojáci v naší armádě musí být připraveni na boj, mít a znát svůj operační úkol,“ prohlásil Řehka, podle něhož se armáda tvoří proto, aby válka nikdy nebyla. „Připravenost na nejhorší scénář je to, proč si nás společnost platí,“ dodal.

S Moskvou se podle něho „nedomluvíme u piva“. „S Ruskem se domluvíme jen z pozice síly,“ zdůraznil. Rusko je podle něho navíc stále agresivnější a zkouší, kam až může zajít.

Vojáci podle Řehky musí trávit víc času na cvičištích a střelnicích. „Méně na různých poradách, prezentacích a školeních a v zajetí byrokracie. Musíme cvičit a žít tak, jak bychom v reálu i bojovali,“ vyzval. Doplnil, že každá chvíle strávená jinak než prací na lepší bojové připravenosti, je mrháním zdrojů a ztrátou času.

Řehka kritizoval pomalé procesy a byrokracii

Ve velmi kritickém projevu náčelník generálního štábu varoval především před byrokracií a pomalými procesy v české armádě, které se navíc neadaptují na současné potřeby. Do konce ledna bude chtít po svých podřízených konkrétní plány na zjednodušení procesů v jejich oblasti. „Podmínky vytvářené armádě nám vůbec nenahrávají, včetně současné organizační kultury, a to i na ministerstvu obrany. To je ale prostá realita, my se s ní musíme poprat,“ konstatoval.

Až se bude lámat chleba, občané se nebudou ptát, kdo armádě házel klacky pod nohy, řekl Řehka. Budou se ptát, co armáda dělala pro bezpečí, dodal. „Vlády a ministři přicházejí a odcházejí, armáda zůstává. Jediní, komu skládáme účty, je naše vlast a vlajka, kterou nosíme na rameni. Nikdo z nás nenosí uniformu, aby byl loajální komukoliv jinému než naší zemi,“ poznamenal.

Armáda podle Řehky potřebuje funkční operační stupeň velení a řízení. Objektivně se modernizuje, ale systém je stále pomalý. „Musíme si připustit, že technologie se mění rychleji, než my dokážeme schválit powerpointovou prezentaci,“ podotkl. Na bojišti na Ukrajině se mění technologie každý měsíc. „My plánujeme drony na rok 2027, ale v té době budou dnešní drony již muzejní kusy,“ varoval.

Řehka vojákům řekl, že je často vyzývá k iniciativě. „A přitom vím, že iniciativa je i v resortu ministerstva obrany často trestána, nebo dokonce kriminalizována,“ prohlásil. Ubezpečil, že z jeho úrovně žádná kriminalizace iniciativy není a nebude.

Armáda je podle Řehky o lidech

Řehka, který označil za pravděpodobné, že jde o jeho poslední plánovací velitelské shromáždění ve funkci, také poznamenal, že nejdůležitější je personál, protože „celá armáda je jen o lidech“. Připomněl, že armáda má letos rekordní nábor, avšak stále chybí téměř sedm tisíc vojáků. Podle náčelníka generálního štábu navíc Česko nemá dostatečnou zálohu ozbrojených sil.

Řehka dodal, že co se týče personálu, má armáda dva problémy. Jedním je současná nenaplněnost starých cílů, přičemž nové cíle budou ještě náročnější. Je podle něj potřeba zefektivnit stávající systém, zlepšit nábory a komunikaci. Druhou potíží podle šéfa armády je, že neexistuje systém, který by generoval a obnovoval dostatečně velkou zálohu ozbrojených sil, a ani legislativa, která by to napravovala.

Náčelník generálního štábu rovněž doplnil, že je naprosto legitimní se ptát, zda nynější model ozbrojených sil odpovídá naší době a bezpečnostní situaci v Evropě. „Já si myslím, že nikoliv. Ale na politické úrovni zatím nebyla odvaha tohle téma otevřít,“ podotkl.

Podle Řehky má armáda nachystanou takzvanou koncepci mobilizace, v níž navrhuje řešení založená primárně na dobrovolnosti. „V žádném případě jsme nikdy nediskutovali a nepřemýšleli o návratu plošné jednoroční základní služby nebo něčeho podobného,“ ujistil. Současný model armády byl podle něj vytvořen v situaci, kdy měla primárně řešit operace krizového řízení, většinou mimo Česko.

Armáda podle něj také potřebuje experimentovat, udělovat výjimky, když to dává smysl. Systém je přitom pomalý a jede podle pravidel hlubokého míru, dodal Řehka. Za inspiraci v pružné modernizaci označil Polsko, Nizozemsko či Dánsko. V tuzemsku se naopak procesy nijak nezměnily, chybí i přísný jednoduchý kontakt s obranným průmyslem. Příští rok pokládá za rozhodující.

Problémy přetrvávají, řekl Pavel

K tématu Ukrajiny se dostal i prezident Pavel. Pokud se rýsují nějaké vyhlídky na konec války na Ukrajině, směřují k těžkému kompromisu, který bude mít zásadní dopad na celou Evropu, uvedl. Problémy podle hlavy státu přetrvávají i v bezpečnostních vztazích v Evropě. „Bezpečnost na Ukrajině je podmnožinou evropské bezpečnosti,“ poznamenal Pavel.

Považuje za důležité s Ruskem hovořit o bezpečnosti od Severního ledového oceánu až po Černé moře či o obnovení smluv, které chránily bezpečnost evropských občanů. Jinak podle něj lze dříve či později očekávat další konfrontace. Podotkl také, že Kreml nemá zájem na mírové koexistenci, o čemž je podle něj důležité hovořit uvnitř společnosti.

V souvislosti s tím zmínil i programové prohlášení vznikající vlády ANO, SPD a Motoristů. Připomněl, že mimo jiné nezmiňuje Rusko jako hrozbu. „Každá změna vedení, i ve vedení státu, ve vládě, je příležitostí k nějakým změnám. V tomto případě si nejsem jist, že podmínky jsou nastaveny úplně vhodně,“ přiblížil svůj pohled prezident.

V programovém prohlášení mu chybí také zmínka o tom, že svoji bezpečnost Česko zajišťuje především v systému kolektivní bezpečnosti. „To na nás klade určité nároky, mimo jiné i na to, jak je strukturována armáda, jaké úkoly plní,“ poznamenal.

„Já nevím, na co pan prezident narážel, ale my vnímáme Rusko jako hrozbu,“ reagoval poslanec ANO Robert Králíček, podle něhož ovšem nejde o jedinou hrozbu a je potřeba nepodceňovat to, co se děje na západ od našich hranic.

„Proto, pokud mluvíme o bezpečnosti, nemůžeme mluvit jen o armádě, ale musíme mluvit i o policii a vnitřní bezpečnosti, protože z každé strany, jak z východu, tak ze západu, nám hrozí jiné riziko, které pokrývají jiné bezpečnostní složky,“ míní.

Armáda musí být podle Pavla moderní, flexibilní a rychlá

Pavel v úterý také zdůraznil, že aby armáda mohla reagovat na potřeby doby, musí být moderní, adaptabilní, dobře vybavená, vycvičená, flexibilní a rychlá. „Pak musíme začít pracovat podle úplně jiných schémat,“ poznamenal.

„I zkušenosti z Ukrajiny mluví jasnou řečí. Nejsme schopni reagovat na tempo, kterým se mění situace nejen na Ukrajině, ale obecně ve světě. To se nutně musí změnit, pokud chceme být relevantními hráči ve své vlastní bezpečnosti,“ konstatoval. Situace se podle hlavy státu komplikuje globálně, jistoty, které platily ještě nedávno, jsou zpochybněny nebo se o nich začíná pochybovat.

Pavel také podotkl, že kolektivní obrana se opírá o jednotnou a funkční Severoatlantickou alianci. „Na druhou stranu, když se podíváme, jakým způsobem jednotliví členové NATO plní své spojenecké závazky, pak sami cítíme, že to není stoprocentní,“ poznamenal.

Závěry z posledního velkého krizového cvičení v Česku podle hlavy státu dále ukazují, že existují zásadní problémy. „Když jsem si je přečetl, tak jsem měl pocit, že musí být okamžitě svolaná mimořádná Bezpečnostní rada státu, abychom se bavili o tom, jaké kroky bezprostředně podnikneme, abychom tyto nedostatky začali odstraňovat,“ dodal.

Černochová apelovala na nutnost dalších investic do armády

Podle Černochové Česko musí dát obranu a bezpečnost do pořádku, i kdyby na Ukrajině nastal mír na desetiletí. Je třeba pokračovat v procesech, které současná vláda nastartovala, apelovala Černochová na své nástupce. Dodala, že obrana za jejího vedení uzavřela 49 tisíc smluv za 590 miliard korun, většinou s českými dodavateli. K silnější armádě se podle končící ministryně nedá proškrtat. Polemizovala také s nastupující sněmovní většinou, která mluví o tom, že investice nejsou o procentech, ale o efektivitě.

„Nikdy jsem neměla dvě procenta nebo pět procent (výdajů hrubého domácího produktu) za mantru, ale nikdy jsem je z hlediska stavu naší armády ani nezpochybňovala, protože je to osvědčená metodika,“ sdělila. Díky stabilitě výdajů je podle ní možné stabilně plánovat, předvídat, pořizovat materiál a služby a chovat se efektivně. Výkyvy ve financování podle končící ministryně nejenom že oslabují obranu, ale jsou neefektivní.

V končícím období se podle Černochové podařilo nastartovat krizové, personální, akviziční i legislativní procesy. „Stabilizovali jsme financování a obranné plánování, modernizovali jsme systém péče o válečné veterány, začali významně investovat do infrastruktury, z popela vstává náš obraný průmysl a společnost si uvědomuje význam armády. Tato práce ale nekončí. Na toto úsilí je třeba navázat a vytrvat v něm,“ zdůraznila. Bez kontinuity a stability se podle ní může vše zadrhnout a obrana a armáda skončit na konci priorit.

Konstatovala také, že roste nábor do armády a jejích záloh. Bez toho armáda zestárne, varovala. Ochotu účastnit se je podle ní nutné pěstovat. Získávat nové lidi pro armádu lze podle ní jen kombinací několika opatření. Zmínila virtualizaci náboru a digitalizaci rekrutačního procesu a jeho zjednodušení, větší aktivitu směrem k veřejnosti a také navýšení příjmů vojáků tak, že se armáda stala konkurenceschopnou na trhu práce.

Od ledna příštího roku, po druhém zvyšování příjmů vojáků za půl roku, bude mít voják po základním výcviku celkový příjem přibližně 51 tisíc korun, uvedla. Podle platové kalkulačky pro vojáky bude od ledna hrubý plat svobodníka, který nemusí dojíždět a nemá děti, 43 590 korun. Po započtení příspěvku na bydlení bude mít příjem před zdaněním činit 49 590 korun, k tomu armáda nabízí další speciální příplatky a bonusy. Průměrná hrubá měsíční mzda v Česku ve druhém čtvrtletí letošního roku činila 49 402 korun.

Podle Černochové je třeba pokračovat i v modernizaci armády. „Názory, že drony nebo umělá inteligence nahradí třeba těžkou techniku a člověka, jsou pomýlené. Budoucnost je ve spolupráci člověka se strojem, budoucnost je v začleňování robotů a umělé inteligence do toho, co již máme a užíváme. O to je naše úloha složitější a nároky vyšší. Nenechme se mýlit jako před dvaceti lety v době profesionalizace, že zavádění robotů a digitalizace výdaje na obranu sníží. Minimálně ve střednědobém horizontu se tak nestane,“ myslí si ministryně.

Velitelské špičky se setkávají na ministerstvu obrany pravidelně na podzim a na jaře. Podzimní setkání se zaměřuje hlavně na plány na následující rok, únorové na vyhodnocení minulého roku.