Velkým nemocnicím chybí krev, může za to dohánění operací i nedostatek dárců

Víc než polovina fakultních nemocnic má problémy se zajištěním potřebného množství krve. Podle mluvčích nemocnic za to může hlavně dohánění operací odložených kvůli pandemii koronaviru, nedostatek dárců a konkurence komerčních odběrových center. Nemocnice zatím nemusí kvůli nedostatku krve omezovat péči, například Fakultní nemocnice Olomouc už ale s dodávkami krve nemůže pomáhat menším zařízením v okolí.

„Potřebné množství krve zajišťujeme poslední měsíce s obtížemi,“ říká mluvčí Fakultní nemocnice Olomouc Adam Fritscher a dodává, že zatím nebylo nutné odkládat kvůli nedostatku krve zdravotní péči. Nemocnice už ale nemůže vypomáhat s krví okolním zařízením. Dosud vedle vlastních klinických pracovišť zásobovala nemocnice v Hranicích, Jeseníku, Vsetíně a pomáhala i nemocnicím v Prostějově, Přerově a Šternberku.

Nedostatek krve stále trvá i ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně, která před dvěma týdny musela vydat akutní výzvu o pomoc kvůli kritickému nedostatku krve. „Potřebujeme stále více krve, než spotřebujeme,“ konstatuje mluvčí nemocnice Dana Lipovská.

Fakultní nemocnice v Olomouci a u sv. Anny nejsou jediné velké nemocnice, které řeší případný nedostatek krve. Potýkají se s ním i fakultní nemocnice v Motole, Plzni, Ostravě, Fakultní Thomayerova nemocnice v Praze nebo Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Vyplývá to z vyjádření nemocnic pro ČT.

Důvodem je i dohánění operací po covidu

Důvodů, proč v Česku chybí krev, je podle mluvčích fakultních nemocnic hned několik. „Nedostatek je způsoben zejména zvýšenou aktuální potřebou, patrně kvůli dohánění chirurgických výkonů odložených kvůli covidu,“ vysvětluje primář oddělení hematologie a transfuzního lékařství v Ústřední vojenské nemocnici v Praze Miloš Bohoněk.

Na zásobách krve v nemocnicích se dál podepisuje také to, že dárci odběry odkládají kvůli očkování, izolaci po návratu z dovolené, sezónní viróze nebo karanténě po setkání s nakaženým covidem.

Mluvčí Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Michal Schneider zdůrazňuje i vliv komerčních odběrových center. Z těch krev putuje k průmyslovému zpracování, třeba na výrobu léčiv, nikoli do nemocnic. „Tato centra nabízí za odběr motivační finanční odměnu. Navštěvují je často mladí lidé, pro které je vidina finanční odměny samozřejmě zajímavá. Nabízená finanční odměna za dar krve nebo plazmy je však v zásadním rozporu s doporučením Světové zdravotnické organizace, protože dobrovolné bezpříspěvkové dárcovství prokazatelně snižuje rizika spojená s podáním transfuze a přenosem infekcí,“ tvrdí.

V dlouhodobém horizontu je problém, že dárci, kteří již nemohou krev darovat, například kvůli věku nebo onemocnění, nejsou dostatečně nahrazováni mladší generací.

Problémy jsou i s nákupem krve

Velké nemocnice běžně část krve, kterou potřebují k operačním výkonům, nakupují. I s tím jsou ale teď problémy.

„Od začátku roku jsme využili asi 13 tisíc jednotek červených krvinek. Zhruba 10 tisíc pocházelo z odběrů provedených v našem zařízení, přibližně 3 tisíce jsme nakoupili od jiných transfuzních stanic. A právě s nákupy potřebných přípravků (krve, plazmy a destiček – pozn. red.) máme v poslední době potíže,“ říká mluvčí Fakultní Thomayerovy nemocnice Petr Sulek.

Podle primáře Bohoňka z ÚVN jde hlavně o logistický problém a současnou organizaci české transfuzní služby pokládá za zastaralou.

„Velké množství malých transfuzních stanic není schopno operativně reagovat na občasné zvýšení poptávky nebo časově omezenou dostupnost dárců například o prázdninách. Zejména velké nemocnice pak shánějí krev na množství malých míst, což působí logistické problémy,“ vysvětluje. Lépe by podle něj fungovala spíš velká transfúzní centra na úrovni krajů.

Na nákupech krve je závislé i největší zdravotnické zařízení v Česku, Fakultní nemocnice Motol. „Nemáme vlastní transfuzní stanici a jsme tak závislí na dodavatelích. I když jsme schopni pokrýt aktuální potřebu, je situace natolik proměnlivá, že zítra už může být vše jinak. Situace je opravdu problematická,“ říká vedoucí oddělení marketingu a PR Ludmila Šimáčková.

Dodává, že by nedostatek krve mohl být problém i v případě hromadného neštěstí. „Mohli bychom se dostat do velkých komplikací. Je to celorepublikový a dlouhodobý problém,“ uzavírá Šimáčková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 8 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 13 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 13 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o zablokování sněmovny

Sněmovna v pátek nedokončila žádný z plánovaných bodů. Opozice jednání protahovala dlouhými projevy. Na žádost ANO pak komora odložila i projednávání novely stavebního zákona. Podle Marka Bendy (ODS) bude opozice blokovat sněmovnu tak dlouho, dokud koalice nesplní předchozí dohody. Poslankyně Zuzana Ožanová (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským uvedla, že obstrukční praktiky považuje za součást demokracie, ale domnívá se, že bude možné dosáhnout domluvy. Podle poslance Michala Zuny (TOP 09) již některým zástupcům opozice „přetekla trpělivost“, je dle něj na vládní koalici, aby sněmovnu odblokovala. Poslankyně Lenka Martínková Španihelová (Piráti) vidí problém mimo jiné v tom, že opozice podle ní nemá dostatek prostoru v interpelacích. „Ukazuje se, jak je nezbytné a důležité, aby se změnil jednací řád, protože tam jsou ty brzdy, které zpomalují jednání,“ míní poslankyně Renata Vesecká (za Motoristy).
před 15 hhodinami
Načítání...