Vláda chce garantovat cenu elektřiny pro oblast průmyslu, řekl Stanjura

Nahrávám video

Vláda navrhne zastropovat ceny elektřiny pro domácnosti, školy či nemocnice i garantovat ceny proudu pro veškerý průmysl. V Otázkách Václava Moravce to zmínil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Pomoc by se podle něj měla týkat firem všech velikostí. Opatření by mělo platit nejpozději od ledna, ale ideálně od listopadu. Trvat by mělo maximálně dva roky. K jeho prosazení chce kabinet využít stavu legislativní nouze. Kvůli vysokým cenám energií se v neděli večer sešli na Úřadu vlády zástupci koalice. Definitivní podobu podpory pro domácnosti či průmysl by měla schvalovat vláda na pondělním mimořádném jednání.

Stanjura doporučí vládě garantovat ceny proudu v průmyslu i přesto, že to podle něj nese rizika. Mohlo by to být totiž vyhodnoceno jako nepovolená veřejná podpora. „Ano, jsou to dvě rizika – hospodářská soutěž a nepovolená podpora,“ konstatoval ministr. „Jako průmyslová země to potřebujeme,“ doplnil.

„Máme různá variantní řešení. Uvidíme, co vláda, Poslanecká sněmovna a Senát zvolí, protože k tomu potřebujeme změnu zákonů,“ vysvětlil ministr s tím, že pro fungování opatření bude potřeba uzákonit povinnost, aby výrobci energií prodávali část produkce – asi deset až dvacet procent – státu nebo státnímu prodejci.

Nahrávám video

Limitní cena elektřiny pro podniky, kde by bylo dobré cenu zastropovat, je podle Stanjury 200 eur za megawatthodinu (MWh), tedy v přepočtu zhruba 5000 korun. Jde o částku, ze které podniky nejspíše nebudou nadšené, ale umožní jim to zvládnout příští dvě účetní období. 

Velkoobchodní cena elektrické energie tento týden v pátek končila na 496 eurech za MWh, koncem prázdnin vystoupala i na 984 eur. 

Rozdělení pomoci do tří skupin

Pomoc se podle ministra rozdělí do tří skupin. Kromě podniků to budou ještě domácnosti a veřejný sektor. „Myslím si, že stanovíme maximální koncovou cenu pro domácnost,“ uvedl Stanjura k opatřením, která chce vláda představit příští týden. „Měla by být ovšem (cena) stanovena tak, aby pro české výrobce elektrické energie znamenala, že budou mít pokryté náklady i přiměřený zisk. To znamená, že je nepošleme do ztráty,“ dodal. V takovém případě by pak podle něj nebyl důvod pro vyplácení kompenzací pro energetické firmy.

Jaký by mohl být cenový strop pro domácnosti, zatím ministr nechtěl předjímat. U domácností s nízkým příjmem by měl podle něj pomoci se zvládáním zvýšených nákladů na energie ještě příspěvek na bydlení.

Ve veřejném sektoru budou mít možnost využít zastropovaných cen zařízení bez ohledu na to, kdo je jejich vlastníkem a provozovatelem. „U těchto sektorů, jako je školství a zdravotnictví, nebudeme rozlišovat, jestli je to státní, krajská, obecní nebo soukromá, protože zajišťuje veřejnou službu,“ zdůraznil Stanjura.

„Nemocnice mají energie do konce roku, řada poskytovatelů ze zdravotnického sektoru má energii i na příští rok. Garantuji, že mohou mít všechna zdravotnická zařízení stoprocentní jistotu, že elektrickou energii v příštím roce budou mít,“ prohlásil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).

Nahrávám video

Daň z neočekávaných zisků

Vláda podle Stanjury nadále počítá kvůli pokrytí výdajů státu na zvládání nárůstu cen energií se zavedením mimořádného zdanění energetiky a dalších sektorů. „Pokud říkáme, že máme mimořádné výdaje v mimořádné situaci, tak potřebujeme i mimořádné zdroje,“ upozornil.

Takzvanou daň z neočekávaných zisků plánuje kabinet podle dřívějších informací pro tři sektory – energetiku, bankovnictví a rafinerie. Ze všech tří oblastí by mohla podle Stanjury vynést 50 až 60 miliard korun ročně.

Podle bývalého guvernéra České národní banky Jiřího Ruskoka však zmíněná částka nebude na kompenzace stačit. „Ale zaplaťpánbuh za ni. Navrhoval bych i daň pro extra bohaté rodiny,“ prohlásil ve vysílání České televize.      

Daň z neočekávaných zisků by v případě zavedení platila maximálně tři roky, a to nejdříve od 1. ledna 2023. Z ústavně-právních důvodů podle ministra nelze zavést daň zpětně za letošní rok.

„V krizovém období jde o správné řešení, ale podle mě by se mělo týkat celé ekonomiky. Můžou být totiž i firmy v jiných sektorech, které mají dočasně nadměrné zisky. Není proto důvod, aby se daň měla omezit pouze pro tři sektory, i když jde o ty hlavní,“ uvedl Jan Švejnar, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě v New Yorku.

Další daňová opatření se nechystají. Stanjura také potvrdil nedávné vyjádření ministra dopravy Martina Kupky (ODS), že vláda příští týden projedná trvalé snížení spotřební daně z nafty. „Abychom nesnižovali konkurenceschopnost dopravců vůči našim sousedům,“ vysvětlil Stanjura.

Snížení spotřební daně na benzin a naftu o 1,50 koruny na litr platí od 1. června a skončit má 30. září. Vláda ho zavedla jako reakci na prudký nárůst cen pohonných hmot v souvislosti s rusko-ukrajinským konfliktem. V případě trvalého snížení na minimální hranici stanovenou EU by mohl státní rozpočet podle Stanjury přijít o čtyři až pět miliard korun. „S tím počítáme, ale to není DPH, to je fixní částka,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 1 hhodinou

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 12 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 16 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 17 hhodinami
Načítání...