Vláda omezila vstup držitelů ruských diplomatických pasů do země

Držitelé ruských diplomatických a služebních pasů budou mít zakázaný vstup do Česka. Návrh ministra zahraničí Jana Lipavského (za ODS) schválila vláda. Netýká se například diplomatů, kteří jsou již v Česku akreditovaní, či těch, kteří přes Česko pouze projíždějí do státu svého působení nebo na jednání mezinárodních organizací. Mluvčí ruské diplomacie označila zákaz za „další šílené opatření“, píše TASS.

Opatření se bude podle Lipavského uplatňovat na vnější schengenské hranici, tedy na šesti mezinárodních letištích v Česku.

Diplomatická služba Evropské unie minulý týden v rámci nových sankcí proti Rusku navrhla, aby ruští diplomaté působící v EU měli povinnost oznamovat veškeré své cesty v rámci bloku.

Návrh na omezení pohybu ruských diplomatů po schengenském prostoru již téměř dva roky prosazuje Lipavský, zatím ale pro něj nezískal dostatečnou podporu. Národní opatření by podle mluvčího ministerstva zahraničí Daniela Drakea platilo i v případě přijetí zmíněného návrhu na evropské úrovni.

K prosazování návrhu na omezení pohybu ruských diplomatů po Schengenu Lipavský v pondělí řekl, že se snaží na úrovni EU vysvětlovat, že je potřeba nastavit reciprocitu v diplomatických vztazích. „Zatímco já musím poctivě žádat o každé vízum pro českého diplomata nebo technického pracovníka, který cestuje do Moskvy, tak v případě, že já neudělím vízum diplomatickému pracovníkovi Ruské federace, který jede sem něco dělat na ambasádu, tak oni to mohou velmi lehce obejít tím, že přijede člověk zcela legálně z Vídně, z Varšavy, z Berlína, 14 dní tady třeba s něčím vypomůže a pak zase odjede,“ uvedl ministr.

Zároveň podle něj ruské špionážní sítě pravidelně využívají zakrývání v diplomatických sítích. „Proto si myslím, že není jakýkoliv důvod, abychom jim ulehčovali cestování po Evropě. Schengen má sloužit Evropanům, ne proti Evropanům,“ dodal Lipavský.

Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová má poslední krok českého ministerstva zahraničí za „šílené opatření“. Ruská diplomacie zákaz studuje a určitě se vyjádří podrobněji, dodala.

Gruzínci na sankčním seznamu

Vláda rovněž v úterý přidala na vnitrostátní sankční seznam pět gruzínských občanů. Podle ministerstva zahraničí, které návrh kabinetu předložilo, jsou odpovědní za brutální zásahy při loňských a letošních protestech.

Konkrétně je sankcionován náměstek ministra pro vnitřní záležitosti Aleksandre Darachvelidze, který podle českého ministerstva zahraničí veřejně obhajoval použití síly a násilí ze strany gruzínských bezpečnostních složek proti demonstrantům. Dále se jedná o soudce Kobu Čagunavu, soudkyni Nino Galustašviliovou, soudce Micheila Džindžoliu a státního zástupce Lašu Kotrikadzeho.

Úřady v Gruzii pokračují v raziích proti členům proevropské opozice v situaci, kdy se v této jihokavkazské zemi konají protesty kvůli sporným parlamentním volbám z loňského října a následnému rozhodnutí vlády pozastavit jednání o vstupu do Evropské unie.

Obdobná opatření už podle Lipavského přijaly Británie, Spojené státy, Ukrajina, Litva, Lotyšsko a Estonsko. V EU ale podle šéfa diplomacie na sankcích proti těm, kdo potlačují lidská práva v Gruzii, zatím nepanuje shoda.

Koncem ledna kabinet také seznam rozšířil o trojici představitelů gruzínského ministerstva vnitra. Na seznam tehdy přibyli ředitel odboru zvláštních úkolů Zviad Charazišvili, jeho zástupce Mirza Kezevadze a ředitel odboru pořádkové policie Važa Siradze kvůli jejich roli při brutálním potlačování protestů.

Sankcionovaní Rusové

Na českém sankčním seznamu bylo dosud osm fyzických osob a dvě společnosti. Kromě zmíněných gruzínských představitelů je to ruský patriarcha Kirill, syn ruského podnikatele Vladimira Jevtušenka Felix, zeť ruského zbrojaře Borise Obnosova Rostislav Zorikov se svou manželkou Olgou, dlouholetý spolupracovník bývalého ruského prezidenta a premiéra Dmitrije Medveděva Oleg Osipov, ruský Podnik pro správu majetku v zahraničí Goszagransobstvennosť a mediální platforma Voice of Europe.

Zařazení na sankční seznam znamená pro dané osoby zákaz vstupu a pobytu v Česku, znemožnění jakýchkoli finančních operací přes české subjekty nebo zmrazení případného majetku v zemi, které má na starosti Finanční analytický úřad.

Vláda také před dvěma týdny schválila to, že držitelé diplomatických a služebních pasů Gruzie budou muset mít víza pro krátkodobé cesty do České republiky kvůli represím gruzínských úřadů vůči občanské společnosti. Vízová povinnost má platit pro pobyty na českém území, jejichž celková délka nepřekročí 90 dnů za půl roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 3 hhodinami

Web Státního zdravotního ústavu napadli hackeři, zůstává nedostupný

Webové stránky Státního zdravotního ústavu (SZÚ) v sobotu večer napadli hackeři. Nedostupné pravděpodobně budou minimálně další dva dny, uvedla v neděli dopoledne instituce zřizovaná ministerstvem zdravotnictví. V sobotu o útoku informoval také Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 4 hhodinami

U ženy, která přicestovala z Ugandy, se nebezpečná nákaza neprokázala

U ženy hospitalizované od sobotního odpoledne v pražské Fakultní nemocnici Bulovka, která měla zdravotní potíže po návratu z Ugandy, se žádná nebezpečná nákaza nepotvrdila, informovalo v neděli ministerstvo zdravotnictví. Laboratorní vzorky vyhodnocoval přes noc Kochův institut v Berlíně, prověřoval celou škálu většinou tropických nemocí včetně eboly.
08:54Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoVeterináři v létě denně řeší osiny zabodnuté v tělech psů, nejčastěji v tlapách

Majitelé psů by po každé letní procházce měli důkladně zkontrolovat tlapky svých mazlíčků. Zejména ve městech se totiž daří ječmenu myšímu, jehož osiny se do kůže zvířat mohou snadno zabodnout. Pes je dokonce může i vdechnout. Veterináři je nejčastěji vytahují právě z tlap, ale i z uší, nosu, nebo dokonce z hloubky svalové tkáně. Pokud však osina pronikne do těla a začne jím putovat, může způsobit vážné komplikace. K jejímu odstranění je pak leckdy potřeba zákrok v celkové anestezii.
před 11 hhodinami

V EU začíná platit povinné označování obsahu vytvořeného AI

Evropská unie od neděle zavádí povinné označování obsahu vytvořeného umělou inteligencí (AI). Týká se to nejen fotografií nebo videí, ale třeba i chatovacích asistentů v internetových obchodech. Vývojáři a provozovatelé mají na uvedení nařízení do praxe tříměsíční přechodné období.
před 12 hhodinami

U ženy je podezření na vysoce nebezpečnou nákazu. Resort: Veřejnosti riziko nehrozí

U ženy, která se vrátila z Ugandy, je podezření na některou z vysoce nebezpečných nákaz, informovalo v sobotu ministerstvo zdravotnictví (MZd), podle nějž je ale pravděpodobnost potvrzení této nákazy nízká a veřejnosti riziko nehrozí. Z Fakultní nemocnice Hradec Králové pacientku převezla sanitka na specializované pracoviště pražské Fakultní nemocnice Bulovka.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
před 22 hhodinami

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
před 23 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.