Vláda ponechala kontroly na hranicích se Slovenskem. Skončí nejdřív na začátku ledna

Nahrávám video

Kontroly na hranicích se Slovenskem budou po středeční půlnoci pokračovat nejméně do 3. ledna, rozhodla vláda podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN). Zdůraznil, že krok reaguje na „migrační domino“ ve střední Evropě a že se Česko vzhledem k rozhodnutím okolních států nemůže zachovat jinak. Kabinet se zabýval i systemizací, která od ledna upravuje počty služebních a pracovních míst na ministerstvech a úřadech.

Policie od říjnového spuštění kontrol na hranici se Slovenskem zkontrolovala téměř čtyři sta tisíc lidí, řekl Rakušan. Odhalila 1167 migrantů a 56 převaděčů.

Jako předsedající země Visegrádské skupiny (V4 – Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) iniciovalo Česko schůzku těchto zemí, na které by se mělo jednat o tom, kdy by mohly kontroly skončit. „Následující pondělí se uskuteční v Maďarsku na popud Česka jednání V4 primárně věnované otázkám migrace v evropském i středoevropském prostoru,“ uvedl Rakušan. Dorazí podle něj i ministři vnitra Rakouska a Německa. 

Rakušan hovořil původně o tom, že by vláda mohla ve středu hlasovat o prodloužení kontrol do 5. prosince. Delší období schválila vláda podle něj proto, aby nemusela rozhodovat opakovaně. Kabinet je připravený kontroly zmírnit dříve, pokud to bude možné. „Zatím zcela zodpovědně říkám, že situace k tomu bohužel nenazrála, čísla nelegální migrace jsou stále vysoká. Pokud mají ostatní země zájem udržet kontroly, neumím si představit, že bychom my byli tím státem, který je jako jediný zruší,“ řekl Rakušan.

Opatření totiž zavedly v posledních měsících i další země v regionu. Slovensko naposledy v pondělí oznámilo prodloužení kontrol na maďarské hranici do 23. prosince, Německo minulý týden rozhodlo o prodloužení kontrol na hranicích s Českem, Polskem a Švýcarskem o dvacet dní do 4. prosince. 

Česko v koordinaci s Polskem namátkové kontroly spustilo začátkem října původně na deset dní. Akce se opakuje po roce, loni kontroly kvůli přílivu migrantů Česká republika zřídila koncem září a trvaly do začátku února. 

Systemizace úřednických míst

K 1. lednu příštího roku ubude meziročně 2636 úřednických míst, což představuje 3,5procentní pokles. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) jde o největší snížení počtu úředníků od roku 2015, kdy začal platit zákon o státní službě. Počet úředníků dosáhne 73 232, uvedl Fiala na tiskové konferenci po středečním jednání kabinetu, na kterém ministři takzvanou systemizaci schválili. Dodal, že současně vláda pracuje na revizi dalších agend.

„Celkově se systemizace týká 234 služebních úřadů a 14 ministerstev,“ uvedl Rakušan. Stejně jako premiér zdůraznil, že vláda tak plní své sliby. V drtivé většině jde o místa, která jsou obsazená, řekl ministr vnitra na dotaz, zda nejde o škrtání neobsazených míst. Na ta se už podle něj ministři zaměřili loni.

Materiál nazvaný první systemizace schvalovala vláda bývalého sociálně-demokratického premiéra Bohuslava Sobotky v červnu 2015. Ve státní službě bylo podle dokumentu od tehdejšího 1. července celkem 68 072 úředníků, kteří podléhali služebnímu zákonu. Spolu s dalšími posty bylo ve státních úřadech celkem 75 275 lidí, pozice spadající dál pod zákoník práce zahrnovaly obslužné činnosti jako řidiče, uklízečky, údržbáře nebo kuchaře, ale i politické náměstky.

Podle ministrů mohou počty úředníků klesat díky digitalizaci či reorganizaci agend. Na ministerstvu práce a sociálních věcí ubude podle jeho šéfa Mariana Jurečky (KDU-ČSL) 1800 míst, a to díky digitalizaci. Na ministerstvu životního prostředí by mělo od ledna ubýt 80 míst, na ministerstvu kultury téměř deset.

Resort životního prostředí podle ministra Petra Hladíka (KDU-ČSL) sníží počet míst o 80. Docílilo toho zjednodušováním administrativy, rušením některých agend a digitalizací. „Ušetřené finance investujeme do lidí, budeme posilovat platy v České inspekci životního prostředí nebo Agentuře ochrany přírody a krajiny,“ uvedl. Jde podle něj o reálné propouštění. „Prázdná tabulková místa jsme na resortu kromě běžné fluktuace neměli,“ dodal.

Ministr kultury Martin Baxa (ODS) uvedl, že na jeho ministerstvu by mělo ubýt osm či devět míst. „Je to důležité, snižování počtu úředníků jde ruku v ruce s narůstající digitalizací,“ uvedl. Snižovat stavy podle něj však není jednoduché, na ministerstvu kultury to bude tentokrát znamenat zrušení některých neobsazených míst, částečnou reorganizaci, ale i odchod úředníků.

Důchody pro disidenty

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) má do 15. prosince spolu s dalšími ministry připravit a předložit návrh zákonné úpravy a opatření k zajištění důstojných důchodů pro disidenty a disidentky. Uložila mu to dnes vláda. Po jednání kabinetu to oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Podle něj tak kabinet odstranil důvody k protestu signatáře Charty 77 a zakladatele knihovny samizdatové a exilové literatury Libri prohibiti Jiřího Gruntoráda. Ten kvůli neřešení problému nízkých důchodů odpůrců a odpůrkyň komunistického režimu drží od pátku 17. listopadu hladovku a požaduje Jurečkovo odstoupení.

„Dnes na jednání vlády jsme rozhodli, že do 15. prosince pan ministr Jurečka ve spolupráci s dalšími členy vlády předloží návrh legislativy a popřípadě dalších opatření, která by zajistila přiznání důstojných důchodů a poskytnutí odpovídajícího zajištění ve stáří,“ uvedl premiér. Podle něj kabinet rozhodl jednomyslně. „Myslím, že jsme tady odstranili důvody, kvůli kterým pan Gruntorád drží hladovku. Za sebe i vládu chci říct, že ze situace nemáme žádnou radost. Vážíme si činnosti pana Gruntoráda i dalších lidí, kteří se stavěli proti komunistickému režimu,“ řekl předseda vlády.

Na návrhu mají s Jurečkou spolupracovat ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a ministr pro legislativu Michal Šalamoun (za Piráty). Podle vládního usnesení mají novela i další opatření zajistit důstojnou penzi a odpovídající zajištění ve stáří lidem s osvědčením účastníka protikomunistického odboje. Úřad vlády, resorty obrany a práce a Ústav pro studium totalitních režimů mají pak do konce února dodat analýzu možných kroků k přiznání důstojných důchodů lidem bez osvědčení odbojářů.

Novela zákona o GIBS

Kabinet rovněž schválil novelu zákona Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS), která přináší právní zakotvení mezinárodní spolupráce či zavedení služebních stejnokrojů. Oproti původnímu návrhu novela neobsahuje oprávnění inspektorů vstupovat bez předchozího upozornění do všech prostor užívaných policií, celní správou nebo vězeňskou službou. Na základě připomínek některých úřadů vnitro ustanovení vypustilo.

„Zákon o GIBS je účinný jedenáct let a za celou tuto dobu nebyl komplexněji novelizován. Některá jeho ustanovení se ukazují jako nedostatečná nebo v praxi problematicky využitelná, což v některých případech může vést ke ztížení plnění zákonných úkolů inspekce,“ uvedlo ministerstvo v důvodové zprávě.

V mezinárodní spolupráci dosud zákon o inspekci odkazoval na zákon o Policii ČR. Podle návrhu vnitra by ale byla úprava vtělena přímo do zákona o GIBS. Novela tak výslovně uvádí, že inspekce při plnění úkolů spolupracuje s organizacemi jako Interpol či Evropský policejní úřad, na žádost zahraničního sboru může použít operativně pátrací prostředky nebo že příslušník zahraničního sboru může za podmínek stanovených mezinárodní smlouvou vykonávat oprávnění a povinnosti příslušníka inspekce. 

Dohled krajů nad vykopávkami

Kraje zřejmě budou moct dohlížet na archeologické výzkumy na svém území. Vládou ve středu přijatá novela také umožní digitalizaci v památkové péči. O přijetí návrhu, který mimo jiné zajistí, že v katastru nemovitostí budou nově vidět údaje o památkové ochraně, informovalo v tiskové zprávě ministerstvo kultury.

„Zavedení evidence památkově chráněných území v základním registru povede k jejich sdílení celou veřejnou správou, umožní moderní způsob jejich aktualizace a zajistí jejich aktuálnost,“ uvedl ministr kultury Martin Baxa (ODS).

Kraje by díky novele mohly jako vlastníci většiny archeologických nálezů dostat víc pravomocí v dohledu nad archeologickými výzkumy na svém území. Nově by mohly nařízením upravit požadavky na zpracování movitých archeologických nálezů a dokumentace k nim i způsob jejich předání. Měly by mít také možnost kontrolovat činnost organizací, které na jeho území výzkumy provádějí. Ministerstvo kultury by pak dostalo širší možnost odebírat oprávnění k provádění výzkumů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 2 hhodinami

Web Státního zdravotního ústavu napadli hackeři, zůstává nedostupný

Webové stránky Státního zdravotního ústavu (SZÚ) v sobotu večer napadli hackeři. Nedostupné pravděpodobně budou minimálně další dva dny, uvedla v neděli dopoledne instituce zřizovaná ministerstvem zdravotnictví. V sobotu o útoku informoval také Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 4 hhodinami

U ženy, která přicestovala z Ugandy, se nebezpečná nákaza neprokázala

U ženy hospitalizované od sobotního odpoledne v pražské Fakultní nemocnici Bulovka, která měla zdravotní potíže po návratu z Ugandy, se žádná nebezpečná nákaza nepotvrdila, informovalo v neděli ministerstvo zdravotnictví. Laboratorní vzorky vyhodnocoval přes noc Kochův institut v Berlíně, prověřoval celou škálu většinou tropických nemocí včetně eboly.
08:54Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoVeterináři v létě denně řeší osiny zabodnuté v tělech psů, nejčastěji v tlapách

Majitelé psů by po každé letní procházce měli důkladně zkontrolovat tlapky svých mazlíčků. Zejména ve městech se totiž daří ječmenu myšímu, jehož osiny se do kůže zvířat mohou snadno zabodnout. Pes je dokonce může i vdechnout. Veterináři je nejčastěji vytahují právě z tlap, ale i z uší, nosu, nebo dokonce z hloubky svalové tkáně. Pokud však osina pronikne do těla a začne jím putovat, může způsobit vážné komplikace. K jejímu odstranění je pak leckdy potřeba zákrok v celkové anestezii.
před 10 hhodinami

V EU začíná platit povinné označování obsahu vytvořeného AI

Evropská unie od neděle zavádí povinné označování obsahu vytvořeného umělou inteligencí (AI). Týká se to nejen fotografií nebo videí, ale třeba i chatovacích asistentů v internetových obchodech. Vývojáři a provozovatelé mají na uvedení nařízení do praxe tříměsíční přechodné období.
před 11 hhodinami

U ženy je podezření na vysoce nebezpečnou nákazu. Resort: Veřejnosti riziko nehrozí

U ženy, která se vrátila z Ugandy, je podezření na některou z vysoce nebezpečných nákaz, informovalo v sobotu ministerstvo zdravotnictví (MZd), podle nějž je ale pravděpodobnost potvrzení této nákazy nízká a veřejnosti riziko nehrozí. Z Fakultní nemocnice Hradec Králové pacientku převezla sanitka na specializované pracoviště pražské Fakultní nemocnice Bulovka.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
před 21 hhodinami

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
před 22 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.