Vláda schválila novou armádní koncepci, soustředí se na rychlé přezbrojení

Armáda chce v následujících deseti letech nakoupit střední transportní letouny, lehká útočná vozidla nebo dopravní vrtulníky. Plánuje i výstavbu čtvrtého praporu brigády rychlého nasazení. Vyplývá to z koncepce výstavby armády ČR do roku 2035 (KVAČR), kterou ve středu schválila vláda. Dokument je vizí, jak by měla česká armáda vypadat v příštích letech, aktualizuje se každých pět let.

Nová koncepce zohledňuje především výraznou změnu bezpečnostního prostředí po ruském vpádu na Ukrajinu, uvedla ve středu na tiskové konferenci po jednání vlády ministryně obrany Jana Černochová (ODS). „V dokumentu jsou zohledněna i fakta o současném stavu armády, nemalujeme nic narůžovo," řekla Černochová.

Příští rok se chce ministryně zaměřit především na personální ambici koncepce, tak aby do roku 2030 bylo dosaženo cíle třiceti tisíc vojáků z povolání a deseti tisíc aktivních záloh. „V tomto ohledu nesmíme ztrácet ani den,“ uvedla. V armádě bylo letos v září 27 982 profesionálních vojáků a téměř 4300 vojáků aktivní zálohy.

Koncepce předpokládá, že investiční výdaje na modernizační projekty mezi lety 2024 až 2030 budou tvořit až šedesát procent rozpočtu armády. „Toto prudké navýšení investičních výdajů je řízeným procesem daným potřebou rychle reagovat na zhoršenou bezpečnostní situaci a nezbytností vyřešit důsledky podfinancovanosti armády v minulých dekádách,“ stojí v KVAČR. Od roku 2031 se má objem investičních výdajů snižovat ke 35 procentům.

Kromě pořízení víceúčelových středních transportních letounů má armáda do roku 2035 v plánu také nákup malých dopravních letounů pro přepravu osob včetně ústavních a vládních činitelů. Plánuje také nahrazení podzvukových letounů bezpilotními prostředky. Pořídit chce i obranný systém C-RAM, který je schopný ničit rakety či dělostřeleckou a minometnou munici. Dokument zároveň uvádí, že vzdušné síly utlumí po roce 2028 podíl na provozu letecké záchranné služby. Armádní vrtulníky ji zajišťují v Plzeňském kraji z letiště v Líních u Plzně.

V následujících letech chce armáda také vypracovat záměr výstavby čtvrtého praporu brigády rychlého nasazení, „který bude koncepčně, technologicky a strukturálně vybudován na podmínky vedení operací za horizontem 2040“. Schopnosti výsadkových jednotek chce armáda rozvíjet pořízením lehkých útočných vozidel, v chemických jednotkách bude zavádět autonomní systémy dálkové detekce a odběru vzorků.

Nahrávám video

Česká armáda se podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky nachází v přelomovém období, adaptuje se na novou bezpečnostní situaci v důsledku ruského útoku na Ukrajinu. „V souladu s novou realitou, s novými aliančními obrannými plány i s novou národní bezpečnostní a obrannou strategií se musíme připravovat na ten nejtěžší scénář. Musíme se připravovat na válku velkého rozsahu, vysoké intenzity s technologicky vyspělým nepřítelem, který vlastní jaderné zbraně. A musíme se připravovat rychle,“ uvedl Řehka v úvodním slovu ke KVAČR.

Dosažení požadovaného stavu armády bude podle koncepce rozděleno do dvou etap. Mezi lety 2024 až 2030 se má armáda zaměřit na zvýšení schopnosti vedení konfliktu vysoké intenzity a obměnu hlavních druhů výzbroje. V této fázi mají být dokončeny již započaté a připravované strategické modernizační projekty. Prioritami bude dobudování těžké mechanizované brigády, pořízení letounů F-35, doplnění organizačních struktur armády personálem nebo tvorba zásob a posílení schopností protivzdušné obrany.

V druhé etapě v letech 2031 až 2035 má armáda klást důraz na dokončení integrace pořízené výzbroje a rozvoj schopností vyšší úrovně využívající nové technologie. V obou etapách má být modernizována a rozšiřována nemovitá infrastruktura. Do roku 2035 se má zvýšit počet posádek české armády ze 45 na 48. Obnoveny budou podle dokumentu posádky v Přerově, Kozlově a Mošnově. Zahájena má být také výstavba nového muničního skladu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Žen v záchranných složkách přibývá, u policie dokonce rekordním tempem

Policistky, hasičky nebo záchranářky. Žen v integrovaném záchranném systému přibývá. Nejrychleji roste počet policistek. Jejich podíl se dle dat policejního prezidia za deset let zvýšil z patnácti na dvacet procent. Více je také lékařek u záchranné služby, řídit sanitky ale příliš nechtějí. U profesionálních hasičů pak ženy ve výjezdu zůstávají výjimkou, v celé republice jich slouží aktuálně sedm. I to ale představuje nárůst – do roku 2022 to totiž nebyla ani jedna.
před 47 mminutami

Česko závazek dát dvě procenta HDP na obranu asi nesplní, u Trumpa má ale výhodu, míní Babiš

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.
09:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Cesta na Tchaj-wan je hodnotová i pragmatická, řekl před odletem Vystrčil

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) před odletem na Tchaj-wan řekl, že je jeho cesta hodnotová i pragmatická. Míní, že Česku přinese užitek i autoritu. Ve Vystrčilově delegaci čítající pět desítek členů jsou také podnikatelé a zástupci univerzit. Cesta se koná navzdory tomu, že kabinet pro ni odmítl poskytnout vládní letoun. Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítnutí zdůvodnil tím, že vláda chce dělat pragmatickou, ne hodnotovou politiku.
před 1 hhodinou

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 3 hhodinami

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 14 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami
Načítání...