Vláda schválila odškodnění obětí komunismu

Stát by mohl odškodnit lidi, které komunistický režim nutil k opuštění země nebo je šikanoval prostřednictvím takzvaného ochranného dohledu. Kabinet schválil dva zákony, podle nichž by se takto perzekvovaní lidé měli dočkat jednorázového odškodnění částkou sto tisíc korun. Odhady dopadů na rozpočet se pohybují v rozmezí 17 až 283 milionů korun. Ministři se naopak neshodli na potřebě jmenovat národního koordinátora pro euro.

První zákon vypracovalo ministerstvo spravedlnosti a týká se lidí, jimž soudy uložily ochranný dohled z politických důvodů. Opatření se stalo nástrojem perzekuce a legální možností, jak znepříjemnit život odpůrcům režimu – čelili nejen policejní šikaně, ale i hrozbě návratu za mříže.

„Návrh je výrazem snahy napravit některé z nespravedlností, kterým čelily oběti minulého režimu,“ uvedl ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Předpis má být způsobem, jak obětem perzekuce projevit uznání a solidaritu, dodal.

Cílem druhého zákona, které předložilo ministerstvo vnitra, je odškodnit lidi, na něž se Státní bezpečnost zaměřila v rámci Asanace nebo podobných akcí. Pro přiznání částky nemá být rozhodující, zda nátlaku podlehli a skutečně emigrovali z tehdejšího Československa.

Žadatelé se podle návrhů budou moci písemně obrátit na příslušný resort, který bude žádosti řešit ve správním řízení a jeho rozhodnutí bude přezkoumatelné soudem. Přiznaná částka by nepodléhala dani z příjmu, exekuci a nezapočítávala by se ani do příjmu rozhodného pro stanovení sociálních dávek.

Vnitro předpokládá, že v souvislosti s nucením k vystěhování z ČSSR obdrží sto až čtyři sta žádostí, což by tedy znamenalo náklady deset až čtyřicet milionů korun. Úřad chtěl částku hradit z vládní rozpočtové rezervy pro příští rok, s čímž ale nesouhlasilo ministerstvo financí a trvalo na tom, aby si vnitro zajistilo financování samo.

Resort spravedlnosti předeslal, že je složité odhadovat, kolika žijících lidí se politický ochranný dohled týkal. Ústav pro studium totalitních režimů eviduje 588 takových oponentů režimu a míní, že jich nyní žijí desítky nebo stovky. Advokáti se zase domnívají, že ze soudně rehabilitovaných lidí by zákon mohl dopadat na dva tisíce až tři tisíce jedinců. Stát uložil ochranných dohledů celkem 50 034, často však za apolitickou obecnou kriminalitu. Ministerstvo tak možné náklady uvedlo v širokém rozpětí sedmi až 243 milionů korun.

Spravedlnost dostane stovky milionů na platy

Ministři ve středu řešili i jiná témata. Vláda schválila žádost ministerstva spravedlnosti, podle níž resort získá zhruba 725 milionů korun z vládní rozpočtové rezervy na pokrytí letošních platů soudců a státních zástupců. Krok souvisí s nálezem Ústavního soudu (ÚS), podle kterého bylo trvalé snížení koeficientu pro výpočet soudcovské platové základny v rozporu s ústavním pořádkem.

Platy soudců se vypočítávají z takzvané platové základny, která je součinem průměrné mzdy v národním hospodářství vždy za předminulý rok a zákonného koeficientu. Sněmovna podpořila v prvním čtení novelu, která pro příští rok stanoví platové základny ústavních činitelů přímo. Pro soudce je to 121 685 korun, což znamená, že by jim platy v podstatě stagnovaly, když se po letošním zásahu ÚS počítají ze základny 120 951 korun – nárůst by byl asi 0,6 procenta. Státním zástupcům určuje novela základnu na 109 516,5 koruny.

Představitelé soudců a státních zástupců s návrhem kabinetu nesouhlasí, podle nich vyvolává velmi vážné pochyby o ústavnosti. Vláda uvedla, že ušetřenou částku, kterou vyčíslila až na 700 milionů, hodlá využít na platy administrativních pracovníků v justici. Blažek nedávno ve sněmovně při projednávání návrhu státního rozpočtu prohlásil, že dosavadní verdikty ÚS ohledně platů soudců nepokládá za ústavní. Řekl, že je připravený jít do nového sporu. Soudci si podle něj vydobyli privilegium a jsou jedinou skupinou pracovníků státu, která si vždy může vysoudit výši svých platů, navíc podstatně odlišných od ostatních.

Bez koordinátora pro euro

Vicepremiér Vít Rakušan (STAN) také oznámil, že se vláda neshodla na potřebě jmenovat národního koordinátora pro euro. Jeho hnutí STAN vytvoření pozice požadovalo.

Vláda podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) projednala analýzu Národní ekonomické rady vlády (NERV). Závěrem mimo jiné je, že pobyt v mechanismu směnných kurzů ERM II má trvat co nejkratší dobu a má být spojen s oznámením indikativního data vstupu Česka do eurozóny, řekl šéf státní pokladny.

„Ideální by bylo, kdyby rozhodnutí o přijetí eura padlo na začátku mandátu některé z příštích vlád tak, aby proces zahajovala i ukončovala stejná vláda,“ vyplývá podle ministra z materiálů, které ve středu kabinet vzal na vědomí. Otázka české účasti v eurozóně podle analýzy nepatří mezi nejzásadnější otázky pro ekonomickou prosperitu Česka. Zásadnější jsou strukturální reformy, podotkl Stanjura.

Povodňová pomoc má být až desetimiliardová

Rakušan také informoval, že na obnovu bydlení i obecního a krajského majetku v regionech po zářijových povodních půjde ještě letos až deset miliard. Kabinet totiž rozhodoval o posílení rozpočtu ministerstva pro místní rozvoj na obnovu regionů postižených povodněmi.

Až pět miliard chtělo ministerstvo pro místní rozvoj získat ze státního rozpočtu na dotace na obnovu domů. Peníze budou určeny pro lidi i firmy na opravy či koupi budov. Dotace mají být k dispozici v programu Živel 3. Již dříve stát spustil pro obce a kraje postižené povodněmi Živel 2 a 4 a chystá Živel 1. Všechny tyto programy má zastřešit plánovaný Program obnovy a rozvoje regionů, ve kterém má být deset miliard.

Přibývá úřednických míst

Vláda také schválila takzvanou systemizaci služebních a pracovních míst. Z ní vyplývá, že k lednu příštího roku bude v Česku 73 628 služebních a pracovních úřednických míst, což znamená meziroční nárůst o 313 pozic. 

Nárůst podle schváleného dokumentu způsobují místa financovaná z peněz Evropské unie, naopak počet míst hrazených ze státního rozpočtu zhruba o čtyřicítku klesá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěVláda schválila přísnější pravidla prodeje kratomu

Ministři schválili novelu o návykových látkách, podle které by mimo jiné bylo možné koupit od příštího roku kratom od 21 let, ne od 18 let jako dosud. Prodej přes internet se zakáže, zpřísní se také pravidla pro specializované obchody i požadavky na bezpečnost produktů, uvedl na síti X ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Proti zákazu e-shopů se staví Hospodářská komora i experti na závislosti. Podle nich se poptávka přesune z legálního na nelegální trh.
03:39Aktualizovánopřed 6 mminutami

Klíčníci odpoledne vyzvednou české korunovační klenoty

Ve svatovítské katedrále se v pondělí odpoledne po roce znovu sejde sedm klíčníků, kteří otevřou dveře Korunní komory a vyzvednou z ní korunovační klenoty. Svatováclavská koruna, žezlo a jablko, které se používaly při korunovaci českých králů, budou od úterý vystavené ve Vladislavském sále Pražského hradu. První čtyři dny si je budou moci prohlédnout školáci, od soboty 19. září do pondělí 28. září se výstava otevře veřejnosti.
před 45 mminutami

Čtvrtina patnáctiletých v Česku nepochopí ani text návodů či smluv, říká expertka

Patnáctiletí čeští studenti měli ve výsledcích velké srovnávací studie výrazně horší výsledky než před třemi roky. V oblasti čtenářské gramotnosti jako by ztratili celý rok vzdělávání. Jak je to možné, co jsou příčiny a kudy z toho ven? V rozhovoru odpovídá expertka na vzdělávání Veronika Laufková.
před 49 mminutami

Turek se musí omluvit Hnutí Duha za výrok o parazitech, rozhodl soud

Poslanec Filip Turek (za Motoristy) se musí omluvit Hnutí Duha za výrok o parazitech. Nepravomocně o tom rozhodl Městský soud v Praze. Omluvu musí zveřejnit na své sociální síti. Ekologická organizace podala žalobu koncem června, a to mimo jiné kvůli tomu, že ji Turek spojoval s úmrtími při povodních, které zasáhly Česko před dvěma lety. Poslancův právní zástupce už tehdy řekl, že se jeho klient omlouvat nebude.
09:33Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V jezeře Milada se objevil invazní rak červený. Poprvé v tuzemsku

V jezeře Milada nedaleko Ústí nad Labem se objevili invazní raci červení. Jde o první výskyt tohoto druhu v Česku, informoval Tomáš Görner z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK). Tento druh je přenašečem račího moru. Přírodovědci chtějí udělat podrobnější průzkum, aby zjistili, jak velká populace raků červených v Miladě žije.
před 2 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů týdne rozebrali vývoj před volbami

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali kampaň politických subjektů a kandidátů před nadcházejícími komunálními a senátními volbami. Pozvání přijali novinář z Deníku N Filip Titlbach, generální ředitelka Czech Expert Media Libuše Šmuclerová, ředitelka spolku Díky, že můžem Bára Stárek, bývalý guvernér České národní banky Miroslav Singer a hudebník a přírodovědec Dan Bárta. Tématem byla také prohlášení poslance Filipa Turka (za Motoristy) o možném výskytu nebezpečných látek na Šumavě nebo využívání umělé inteligence jako důvěrníka nebo partnera. Pořadem provázela Klára Radilová.
před 5 hhodinami

IKEM porušoval zákon a chyboval v zakázkách, zjistil NKÚ

Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM) v letech 2022 až 2024 opakovaně porušoval zákony i vlastní vnitřní předpisy při nakládání s majetkem a veřejnými penězi. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) při kontrole, která prověřila 102 případů nakládání s penězi v celkovém objemu 905,3 milionu korun. Prověřil také třicet zakázek a u poloviny z nich v celkovém objemu za víc než 380 milionů korun zjistil porušení zákona. IKEM závěry NKÚ vnímá jako závažné.
před 6 hhodinami

V týdnu se očekává déšť, nejteplejší bude středa

Nebe v Česku bude v nadcházejícím týdnu většinou oblačné nebo polojasné, v pondělí, ve středu a ve čtvrtek meteorologové očekávají déšť nebo přeháňky. Teploty přes den budou stoupat nad dvacet stupňů Celsia, nejteplejší bude středa s maximy až sedmadvacet stupňů. Vyplývá to z předpovědi na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.