Vláda schválila zprávu o extremismu. Vliv na dezinformační scénu přisuzuje Rusku

Nahrávám video

Vláda na středeční schůzi schválila zprávu o extremismu a předsudečné nenávisti v Česku v loňském roce. Znění dokumentu zatím ministerstvo vnitra nezveřejnilo, podle vicepremiéra Vlastimila Válka (TOP 09) zpráva hovoří o vlivu Ruska na českou dezinformační scénu. Ministři se také zabývali návrhem poslanců opozičního ANO na zavedení obecného referenda. U kabinetu podle očekávání podporu nezískal.

Válek ke schválené zprávě o extremismu uvedl, že kdysi platilo, že nebezpečí přichází z Kremlu, což se opakuje. Podle něj není možné podceňovat rizika, která zpráva velmi přesně definuje.

V dokumentu o vývoji extremistické scény za druhé pololetí roku 2022 ministerstvo vnitra upozorňovalo na vznik velké skupiny lidí, která vyjadřuje nespokojenost se současným společenským uspořádáním a směřováním státu. Podle vnitra je tato skupina silně ovlivněna konspiračními teoriemi. Varovalo také před radikalizací extremistů v on-line prostoru.

Vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL) ve středu uvedl, že jsou tyto radikální skupiny v ČR jednak podporovány ze strany Ruska. „To je jedna rovina. Druhá rovina je problém, který vzniká na základě sociálních problémů některých skupin přímo v České republice,“ řekl. Vláda podle něj dělá kroky na podporu zranitelných skupin. Česko má nízkou nezaměstnanost a poskytuje různé dávky pro ohrožené skupiny, dodal.

Obecné referendum kabinet nepodpořil

Jurečka také na tiskové konferenci oznámil, že vláda nepodpořila návrh opozičního hnutí ANO na zavedení obecného referenda. Rozhodování ve všelidovém hlasování by se mělo podle podkladů pro schůzi vlády využívat jen v případě, že by pro takový postup existovala široká podpora veřejnosti. Stejně se už koncem předloňského roku postavila tehdejší vláda ANO a ČSSD v demisi k předloze o obecném referendu, jak ji sepsali poslanci opozičního hnutí SPD. Bez ohledu na názor kabinetu by se měla nyní návrhem zabývat sněmovna.

Obyvatelé by mohli podle návrhu ANO rozhodovat v referendu o záležitostech vnitřní i zahraniční politiky. Výjimkou by byly zejména základní práva a svobody, individuální práva a povinnosti, změny ústavního pořádku, členství České republiky například v Evropské unii a Severoatlantické alianci a rozpočet, daně a poplatky. Lidé by nesměli zasahovat do soudní moci, do ustanovování kandidátů do funkcí a do jejich odvolávání či do působnosti České národní banky. Všelidovým hlasováním by obyvatelé nesměli schvalovat a rušit právní předpisy ani ratifikovat a vypovídat mezinárodní smlouvy.

Podle stanoviska vládních legislativců je k zvážení, že mnoho záležitostí vyžaduje nepopulární kroky, na nichž se jen těžko hledá shoda. Lidé by podle vládních legislativců neměli rozhodovat například ani o bezpečnosti a obraně státu. „Neboť se jedná o vysoce odborná a strategická rozhodnutí,“ uvedli v dokumentu. Referendum by se mohlo konat podle předlohy na základě petice s podpisy nejméně 450 tisíc obyvatel, podle vládních legislativců jde o příliš nízký počet. „Tato skutečnost může vést k vyššímu počtu konaných referend, a tím i k vyšší logistické a finanční zátěži pro stát,“ poznamenali.

Podle Jurečky by kvalifikované rozhodování o některých záležitostech potřebovalo informace, které je třeba nechat v utajovanému režimu, a rozhodnutí by mohlo záviset na nízkém počtu hlasujících.

Předsednictví prý stálo méně, než se čekalo

Jurečka také prohlásil, že české předsednictví v Radě EU stálo 2,03 miliardy korun. Původně se podle něj počítalo s 2,4 miliardy, náklady tak byly nižší o patnáct procent. V letech 2007 až 2009 bylo na předsednictví vyčleněno 3,75 miliardy korun. „Kdybychom to srovnali a přepočetli na dnešní ceny, tak tehdejší předsednictví by stálo v dnešních cenách pět miliard korun,“ poznamenal.

Předsednictví v druhé polovině loňského roku tak podle vicepremiéra nebylo jen politicky úspěšné, ale také velmi efektivní a úsporné i v kontextu států, které byly v čele Rady EU před ČR, nebo jsou po ní. Od Česka štafetu v lednu převzalo Švédsko.

Experti hodnotili předsednictví jako zvládnuté, vláda však podle nich výsledky nedostatečně prezentovala českým občanům. Vyplývá to z průzkumu mezi 48 tuzemskými a zahraničními odborníky, který uskutečnil projekt České zájmy v EU s institutem Europeum a Asociací pro mezinárodní otázky (AMO) v Praze. 

Dodávky covidových vakcín se rozloží

Ministři se na středeční schůzi zabývali i covidovými vakcínami. Česko rozloží dodávky dosud objednaných vakcín od firmy Pfizer/BioNTech proti covidu-19 až do konce roku 2026. Válek tvrdí, že díky uzavření dodatku mezi Evropskou komisí a výrobcem ušetří ČR skoro dvě miliardy korun.

„Česká republika je dosud vázána smluvními závazky s výrobci vakcín proti covidu-19, které jen pro letošní rok činí přes pět miliard korun. Díky dodatku bude snížen objem dodávek skoro o dvě miliardy korun a zároveň budou zbývající dodávky a platby rozloženy do konce roku 2026,“ uvedl Válek.

ČR bude mít podle něj zároveň garantováno, že vždy dostane nejnovější typ vakcíny za cenu zhruba pětkrát nižší, než kolik stojí aktuálně na trhu. „Nepřipojení se k tomu dodatku by pravděpodobně znamenalo smluvní pokuty v řádech miliard korun,“ dodal. Podle Válka se o úpravě smluv s výrobcem začalo výrazněji jednat ve druhé polovině loňského roku za českého předsednictví EU.

V Česku má dokončené základní očkování asi 65 procent populace, jednu posilující dávku má třetina lidí a sedm procent dvě. Využito bylo více než 18,6 milionu dávek, z nich přes 15 milionů od Pfizer/BioNTech. Další byly darované do zahraničí nebo zničeny kvůli expiraci. Zájem podle údajů ministerstva setrvale klesá. Letos očkování zahájilo jen zhruba 1800 lidí, celkem bylo letos podáno 35 tisíc dávek. V rozpočtu na letošní rok má na nákup vakcíny ministerstvo vyčleněnu miliardu korun.

„Jelikož covid-19 nikam nezmizel, tak očekáváme i v příštích letech potřebu naočkovat proti němu zranitelné skupiny naší populace,“ dodal Válek. Na podzim loňského roku ministerstvo doporučovalo přeočkování zejména lidem nad 60 let. Česko do konce loňského roku za proticovidové vakcíny vydalo 14,6 miliardy korun, přičemž ty od firmy Pfizer/BioNTech vyšly na 11,2 miliardy korun. 

Řeší se spotřební daň z nafty pro dopravce

Vláda rovněž bude jednat s dopravci o možném dřívějším návratu sazby spotřební daně z nafty na původní hodnotu. Těm se to ale nelíbí. Podle nich by to ohrozilo jejich konkurenceschopnost a realizaci zakázek.

Aktuálně je loňským rozhodnutím vlády snížena o 1,50 koruny na litr do konce roku. Důvodem tehdy bylo zejména srovnání konkurenčního prostředí například s Polskem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Žen v záchranných složkách přibývá, u policie dokonce rekordním tempem

Policistky, hasičky nebo záchranářky. Žen v integrovaném záchranném systému přibývá. Nejrychleji roste počet policistek. Jejich podíl se dle dat policejního prezidia za deset let zvýšil z patnácti na dvacet procent. Více je také lékařek u záchranné služby, řídit sanitky ale příliš nechtějí. U profesionálních hasičů pak ženy ve výjezdu zůstávají výjimkou, v celé republice jich slouží aktuálně sedm. I to ale představuje nárůst – do roku 2022 to totiž nebyla ani jedna.
před 1 hhodinou

Česko závazek dát dvě procenta HDP na obranu asi nesplní, u Trumpa má ale výhodu, míní Babiš

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.
09:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Cesta na Tchaj-wan je hodnotová i pragmatická, řekl před odletem Vystrčil

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) před odletem na Tchaj-wan řekl, že je jeho cesta hodnotová i pragmatická. Míní, že Česku přinese užitek i autoritu. Ve Vystrčilově delegaci čítající pět desítek členů jsou také podnikatelé a zástupci univerzit. Cesta se koná navzdory tomu, že kabinet pro ni odmítl poskytnout vládní letoun. Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítnutí zdůvodnil tím, že vláda chce dělat pragmatickou, ne hodnotovou politiku.
před 2 hhodinami

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 4 hhodinami

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 15 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami
Načítání...