Vládní koalice se shodla na podobě strategického plánu zemědělských dotací. Výše redistributivní platby, kterou zemědělci dostávají na prvních 150 hektarů obhospodařované půdy, bude 23 procent z celkové částky na přímé platby. Původně mělo jít o deset procent. Podle nového nastavení dotací tak dostanou více peněz hlavně menší farmáři. Návrh už v lednu vyvolal protesty především větších zemědělských podniků. Podle prezidenta Agrární komory Jana Doležala dojde k poklesu stavů hospodářských zvířat v tuzemsku a k útlumu pěstování například brambor nebo ovoce.
Návrh Strategického plánu společné zemědělské politiky nastavuje pravidla vyplácení dotací na období od roku 2023 do roku 2027.
„Postup při schvalování a vypořádání připomínek Evropské komise ke Strategickému plánu společné zemědělské politiky řešili experti na zemědělství všech stran vládní koalice. V rámci redistributivní platby potvrdili návrh 23 procent na prvních 150 hektarů,“ uvedl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).
Nekula chce získat další dvě až tři miliardy korun navíc pro malé a střední firmy. „Podporu budeme hledat v oblastech národních dotací, daňových úlev nebo plateb sociálního a zdravotního pojištění,“ avizoval Nekula. Chce usilovat o podporu podniků, které se věnují hlavně živočišné výrobě nebo pěstování ovoce, zeleniny, chmele či brambor.
Ministerstvo už dříve navýšilo spolufinancování Programu rozvoje venkova ze státního rozpočtu o pět miliard korun. Podle Nekuly by tak mělo do zemědělství od příštího roku směřovat o sedm až osm miliard korun více než doposud. Další finanční podpora má zajistit dostatek potravin i při současných kritériích pro ochranu přírody, dodal. Na společnou zemědělskou politiku bude podle resortu směřovat od příštího roku 40 miliard korun ročně.
Velcí zemědělci protestují
Agrární komora a Zemědělský svaz už od počátku roku upozorňovaly na to, že změna nastavení dotací ohrožuje produkci masa, mléka, ovoce, zeleniny nebo například chmele. „Těmito náročnými činnostmi zemědělské prvovýroby se totiž zabývají zejména střední a větší podniky, kterým vláda svým rozhodnutím nastavila neférové podmínky a poškodila jejich konkurenceschopnost na evropském trhu,“ tvrdí Doležal.
Varuje také před tím, že nastavení dotací povede k menší pestrosti krajiny bez organické hmoty z živočišné výroby, přičemž již v současnosti podle něj řada zemědělců kvůli růstu cen energií nebo pohonných hmot plánuje omezovat produkci.
Komora také upozorňuje na to, že rozhodnutí vlády povede k větší závislosti na dovozu potravin. Odhaduje, že po roce 2023 bude klesat soběstačnost Česka ve výrobě masa, vajec i například ovoce. Rajčata podle komory budou pravděpodobně už jen z dovozu. „Vláda si místo zajištění potravinové bezpečnosti České republiky vybrala laciný politický marketing,“ míní Doležal.
Zemědělský svaz také upozornil na to, že EU vyzvala státy k podpoře produkce potravin kvůli dopadům války na Ukrajině. „Vláda však pokračuje ve strategii utlumování produkce českých potravin a vyšší podpory malých zemědělských podniků bez jakýchkoli dodatečných podmínek,“ upozornil mluvčí svazu Vladimír Pícha.
Podpora menších podniků zvýší pestrost, reagují drobní zemědělci
Podle předsedy Asociace soukromého zemědělství Jaroslava Šebka je rozhodnutí vládní koalice naopak dobrou zprávou pro menší podniky i pro celé české zemědělství. Větší podpora menších farmářů podle něj povede k větší pestrosti plodin, protože malí zemědělci se více soustředí na kvalitu a originalitu. Pozitivní dopad to bude mít podle něj také na životní prostředí, protože malí zemědělci jsou mnohem více spojení s lokalitou, kde hospodaří.
V Česku v letošním prvním čtvrtletí podle Českého statistického úřadu po roce a tři čtvrtě klesla výroba masa. Snížila se meziročně o 1,5 procenta na 111 669 tun. Nejvýrazněji klesla u hovězího, méně bylo také drůbežího a vepřového. Na dlouhodobém minimu zůstávají ceny jatečných prasat.
Výkup mléka se meziročně zvýšil o 2,2 procenta na téměř 771 milionů litrů. V chovech v prvním čtvrtletí meziročně přibylo skotu, méně bylo drůbeže, ovcí, koz a zejména prasat, kterých zemědělci chovali nejméně od počátku sledování v roce 1921.
