Vláda spoléhá jen na zákazy a zapomíná na pozitivní motivaci, hodnotí její strategii sociolog Prokop

Nahrávám video

Restrikce, které v Česku s krátkým přerušením platí již čtvrt roku, jsou problematické hlavně tím, že jsou nevyvážené a doplácejí na ně pouze školy, kultura a služby. V Interview ČT24 na to upozornil sociolog Daniel Prokop. Vláda zároveň podle něj sází pouze na restrikce, například trasování a ochotě chodit na testy by přitom pomohla spíše pozitivní motivace.

Děti kromě prvňáků, druháků a hrstky dalších výjimek nechodí do škol, divadla i muzea jsou zavřená, pro oběd do restaurace se může jít jedině k okénku a nakupovat hračky nebo oděvy pouze přes internet. Tím způsobem se vláda snaží zastavit opakovaný růst počtu lidí nakažených novým typem koronaviru, podle Daniela Prokopa by ale bylo potřeba mnohem více.

Za velký nedostatek vládní strategie považuje to, že stojí pouze na restrikcích. „Stát by se měl snažit dělat motivační pozitivní kroky, aby to nebylo jenom o restrikcích. Aby lidi motivoval, aby tam byly pozitivní signály,“ uvedl.

Právě pozitivní motivací – konkrétně penězi – by podle sociologa šlo zařídit, aby se lidé přestali snažit vyhnout testům a začali hlásit všechny potenciální kontakty při trasování nákazy. Trasování závisí na tom, co nakažený přizná. Podle údajů Chytré karantény v průměru hlásí zhruba jeden rizikový kontakt, zatímco z průzkumu agentury PAQ Research, kterou Prokop založil, by jich spíše mělo být čtyři až pět.

Problém je v tom, že kdo skončí s nákazou v izolaci nebo kvůli podezření v preventivní karanténě, nemůže chodit do práce a dostane jen nemocenskou ve výši 60 procent mzdy. To je podle Prokopa pro většinu lidí málo.

„Když jsme se ptali lidí, jestli by se nechali testovat, pokud by byli v kontaktu s někým nakaženým nebo měli lehké symptomy, jenom 33 procent řeklo určitě ano. Kdyby byla finanční motivace 5000 korun za 10 dní karantény, tak to stoupne skoro na 50 procent. Nevyřešilo by to všechno, ale velkou část netestování by to vyřešilo,“ poukázal. Dodal, že řada zemí má nemocenskou vyšší, ale i tam, kde tomu tak není, dostávají lidé při pozitivním testu na koronavirus mimořádný finanční příspěvek.

Sociolog připustil, že by se zavedení takového bonusu za pozitivní test mohlo zdát nespravedlivé, protože by jej nedostávali pacienti s jinými nemocemi. „Ale když máte v nemocnicích 12 tisíc lidí, tak se tam lidé s jinou nemocí ani nedostanou,“ podotkl. Je přitom přesvědčen, že by změny v nemocenské nebyly pro stát obzvlášť finančně náročné, šlo by podle něj o „nízké stovky milionů“ měsíčně.

Školy a obchody jsou zavřené, kanceláře a továrny plné lidí

V souvislosti s vládními opatřeními vnímá Prokop vedle chybějících motivačních prvků vážný nedostatek v tom, že jsou restrikce nevyvážené. Na jednu stranu paralyzují služby, školství a kulturu, na druhou stranu se nijak netýkají například průmyslu.

„Jsme tři měsíce v lockdownu, který dopadá jenom na část společnosti,“ zdůraznil Prokop.

Za absurdní považuje situaci, kdy „pracující je v prostředí, že je v kontaktu s dvaceti kolegy – a potom o víkendu nemůže jít lyžovat“. Navíc to podle něj „delegitimizuje další části opatření“.

Je třeba investovat do doučování, ne jen do betonu, radí sociolog

Velmi často se hovoří o uzavření škol. Nejenže děti zůstávají doma, navíc s těmi menšími musí doma zůstávat i rodiče. Část dětí strávila v roce 2020 ve škole jen asi tři a půl měsíce – zavřené byly od poloviny března a některé třídy se nevrátily do prázdnin. V říjnu se školy zavřely znovu a postupné otevírání začalo až ve druhé polovině listopadu, ale například středoškoláci šli do školy až krátce před Vánoci – aby vláda vzápětí školy z velké části znovu uzavřela.

„Ze zahraničních výzkumů se ukazuje, že jeden problém uzavření škol je, že klesá motivace ke vzdělávání. Což může mít následky řadu let, i když se školy otevřou. Druhý problém je, že děti z lepších škol, které si poradí se vzděláváním, z rodin, kde se s nimi rodiče umí učit, poradí jim, tím tolik neutrpí. Ale děti z méně vzdělaných rodin začnou třeba i klesat ve výsledcích,“ varoval Prokop před následky dlouhodobé distanční výuky.

Podle něj zvětšuje sociální rozdíly, které mají vliv na výsledky vzdělávání, které jsou v Česku velké i bez covidu-19. Dlouhodobým problémem podle něj je, že jsou v chudších regionech méně kvalitní školy, kde třeba i polovina učitelů neučí předmět, pro který má aprobaci, ale stát těmto školám nedává více peněz, aby sehnaly kvalitnější pedagogy.

V regionech, kde jsou horší školy, jsou navíc lidé všeobecně méně vzdělaní, a tak nemohou při distanční výuce dětem tak účinně pomáhat. „Na jaře nám říkali rodiče bez maturity, že jim trvá velmi dlouho učit se s dětmi, zejména na druhém stupni. Tam už je matematika složitější, než co dokážou poradit. Kombinuje se, že tyto děti mají horší přístup k technice, okolo 10 procent dětí má omezený přístup k internetu, mají doma malý počet počítačů, mají horší schopnosti rodičů a zároveň jejich školy jsou často horší a umí si hůř poradit s distančním vzděláváním. Jsou tam tři faktory, které se spojují do toho, že budou ještě více stagnovat,“ shrnul sociolog.

Nejde však jen o zavření škol. „Výrazně se propadly volnočasové aktivity dětí. Přestaly sportovat, přestaly chodit do uměleckých kroužků, přestaly se stýkat s kamarády. Podle rodičů klesá jejich well-being. To může mít dopady na jejich vzdělávání, jejich psychické zdraví, může to mít dlouhodobé dopady na rozvoj dětí,“ dodal.

Nejlepším lékem na dlouhodobé zavření škol by bylo dětem covidové období vynahradit a řádně do nich investovat. „Investovat maximum peněz do doučování po pandemii, do kvalitních kempů, kde děti dostanou zpátky sociální kontakty a aktivity. Prostě zaměřit hodně peněz na obnovu vzdělávání, nedat to všechno do betonu,“ doporučil Daniel Prokop.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoResort chce pokračovat ve slučování škol a školek. Motivací mají být výhody

Ministerstvo chce pokračovat ve slučování škol nebo školek. Jeden ředitel by tak působil ve více zařízeních. Spojovat pod jednu správu by se mohly školy nejen v jediné obci, ale i napříč sousedními samosprávami. Už teď svazkové školy získávají skrze rozpočtové určení daní dvacet procent navíc na nepedagogické pracovníky. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) by jim chtěl nabídnout další výhody. Třeba přes maximální počet vyučovacích hodin hrazených státem. Starosta obce Klučenice Václav Vozábal (KDU-ČSL) vidí nevýhody v tom, že „bude asi třeba redukce nepedagogických a administrativních pracovníků“. Podle šéfa TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je důležité pohlídat, aby navzdory slučování bylo regionální školství dostupné.
před 3 hhodinami

Obce chtějí kvůli Dukovanům víc peněz. Miliardy nejsou automatické, říká Havlíček

Ohledně financování projektů souvisejících s dostavbou Dukovan panují neshody. Některé obce upozorňují na to, že budou potřebovat víc peněz například na výstavbu ubytovacích kapacit, rozšíření zdravotní péče, škol nebo vodovodů. Akční plán, který schválila minulá vláda, počítá s tím, že náklady dopadů výstavby nových jaderných bloků budou zhruba patnáct miliard korun. Na těchto opatřeních by se přitom měl z osmdesáti procent podílet stát a zbytek financovat kraje a obce. Nyní ale na takové projekty ve státním rozpočtu dost peněz není. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) ČT řekl, že podpora pro obce není automatická a kabinet ji bude posuzovat individuálně.
před 3 hhodinami

Češi na dovolenou častěji létají, letos si za cestu připlatí

Obliba letecké dopravy u tuzemských turistů roste. Letadlo se už předloni stalo nejčastějším dopravním prostředkem, kterým se Češi vydávají na zahraniční dovolenou, a podle analytiků by se to letos měnit nemělo. Cesty se ale kvůli rostoucím cenám paliv prodraží – a to u letecké i automobilové dopravy.
před 3 hhodinami

VideoTejc navrhuje, aby policie povinně uváděla státní příslušnost pachatelů

Policie by mohla mít povinnost uvádět u cizinců, kteří spáchají trestný čin, jejich státní příslušnost. Navrhuje to ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (ANO). Podle něj není důvod ji tajit. Snížila by se tak prý míra spekulací o národnosti pachatelů. Předsedkyně ústavně-právního výboru Renáta Vesecká (za Motoristy) míní, že pachatelé trestných činů si „tu ochranu nezaslouží“. Výjimka by platila v případech, kdy by zveřejnění mohlo ohrozit další vyšetřování. Někteří opoziční poslanci ke změně ovšem nevidí důvod. „Je to diskriminační a nelidské,“ kritizuje návrh exministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS).
před 3 hhodinami

Cesta na Tchaj-wan je hodnotová i pragmatická, řekl před odletem Vystrčil

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) v neděli před odletem na Tchaj-wan řekl, že je jeho cesta hodnotová i pragmatická. Míní, že Česku přinese „užitek i autoritu“. Ve Vystrčilově delegaci čítající pět desítek členů jsou také podnikatelé a zástupci univerzit. Cesta se koná navzdory tomu, že kabinet pro ni odmítl poskytnout vládní letoun. Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítnutí zdůvodnil tím, že vláda chce dělat pragmatickou, ne hodnotovou politiku.
09:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Obraz Josefa Čapka Piják se vydražil za rekordních 34 milionů korun

Obraz Josefa Čapka Piják se v Praze vydražil za rekordních 34,08 milionu korun včetně aukční přirážky v aukci Galerie Kodl. Předchozí Čapkův autorský rekord byl 30,6 milionu za obraz Nevěstka při aukci loni v listopadu. Olejomalba Piják z roku 1919 přitom začínala v nedělní aukci na vyvolávací ceně devět milionů, uvedla galerie v tiskové zprávě.
16:55Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Na jihu Čech se srazil autobus s autem, záchranáři ošetřili třináct lidí

Při srážce autobusu s osobním autem u Boršova nad Vltavou se v neděli odpoledne zranilo třináct lidí. Jedna žena má vážná mnohočetná zranění, další muž se zranil na hrudníku středně těžce. Ostatní byli zraněni lehce, informovala mluvčí krajských záchranářů Petra Kafková. Operační středisko vyhlásilo kvůli nehodě mimořádnou událost. Podle policie v autobuse i v osobním voze cestovali cizinci. Silnice je zavřená, uvedl sbor na síti X.
16:05Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Tejc: Pokud by dotace Agrofertu byly vyplaceny nezákonně, musí být vymáhány

V případě, že by se ukázalo, že dotace holdingu Agrofert byly vyplaceny nezákonně, musí být po společnostech vymáhány. V pořadu CNN Prima News Partie Terezie Tománkové to v neděli řekl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Ministerstvo zemědělství dotace Agrofertu nadále vyplácí. Nejmenovaný vysoce postavený unijní představitel ale pro ČTK potvrdil, že kvůli nejasnostem kolem střetu zájmu premiéra Andreje Babiše (ANO) se i na zemědělské fondy vztahuje pozastavení výplaty dotací.
13:31Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...