Očkování proti covidu-19 nebude povinné, rozhodla podle premiéra Petra Fialy (ODS) vláda. Kabinet podle něj „nechce prohlubovat příkopy ve společnosti“. Vláda také pošle do parlamentu návrh na novelu zvětšující možnost ředitelů škol vyhlásit ředitelské volno, nebo distanční výuku. Nad rámec stávajících pěti dnů přibude ještě dalších deset. Zákonodárci rozhodnou také o novele pandemického zákona. Od ní si kabinet slibuje, že napraví nedostatky, které zákonu vytýkaly soudy. Novela také prodlouží účinnost zákona do léta 2023. O povinném očkování a dalších opatřeních debatovali předseda výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny Bohuslav Svoboda (ODS) a místopředseda výboru pro zdravotnictví sněmovny Julius Špičák (ANO) v pořadu Události, komentáře.
„Očkování proti covidu-19 nebude povinné,“ řekl premiér Fiala po jednání vlády. Dříve se hovořilo o možnosti, že by vláda zrušila povinnost pro seniory, ale ponechala ji pro některé profesní skupiny, nakonec padá povinnost úplně.
Důvodem je podle premiéra snaha „neprohlubovat příkopy ve společnosti“, ale i fakt, že v profesích, kterých se měla povinnost týkat, se proočkovanost pohybuje kolem 90 procent. Zároveň ale Fiala apeloval, aby se všichni i tak očkovat nechali. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) zdůraznil, že posilující dávka „prakticky stoprocentně chrání proti těžkému průběhu“. Věří, že pokud bude dost naočkovaných lidí, zvládne Česko nynější vlnu varianty omikron „bez velkých ztrát“.
Ohledně zrušení povinnosti očkovat se Válek upřesnil, že z očkovací vyhlášky „ty paragrafy, které se týkají covidu, mizí“. Dodal, že jeho úřad připravuje možnost očkovat děti od 12 let posilující dávkou a že se připravuje na proces registrace nových vakcín.
Válek také po jednání vlády řekl, že počítá s tím, že nynější systém plošného testování – kdy se lidé v práci včetně očkovaných a těch po prodělaném covidu testují většinou dvakrát týdně, žáci a pracovníci ve školách jednou týdně – bude pokračovat „pravděpodobně do půlky února“.
Svoboda: Zdravotnický personál je dostatečně proočkovaný
Předseda sněmovního výboru pro zdravotnictví Svoboda míní, že povinné očkování pro zdravotníky nemělo smysl. „Jsme ve fázi, kdy lékařů je očkováno více než devadesát procent, středního zdravotnického personálu k sedmdesáti procentům. To je vlastně proočkovanost dokonalá,“ zdůvodnil v Událostech, komentářích. Přiklání se k tomu, aby se lidé očkovali dobrovolně.
Oponoval mu místopředseda téhož výboru Špičák, podle kterého by se měli povinně očkovat všichni dospělí. „Vláda spoléhá na to, že omikron přejde, zanechá výraznou stopu ve smyslu, že společnost bude imunizována a problém bude vyřešen. Citoval bych profesora Konvalinku, jednu z největších autorit v této záležitosti, my můžeme věřit v lepší, ale měli bychom být připraveni na horší,“ zdůraznil. Upozornil, že po současné vlně, kdy si společnost oddechne, může přijít další, na kterou nebudeme připraveni. Podle Špičáka současná vláda principiálně ruší to, co přijala minulá, připomněl v této souvislosti například také konec nouzového stavu.
Pro Svobodu bylo největším problémem vyhlášky, že určovala skupiny lidí, kteří budou povinně očkováni, ale nedefinovala, jak to bude vymáháno a uskutečňováno. „Kdyby tam byly sankce, mohli bychom o tom mluvit v jiné podobě. Takto to jen rozdělovalo společnost a k ničemu nevedlo,“ míní. Špičák uznává, že popis případných sankcí ve vyhlášce o povinném očkování chyběl, ale podle něj by bylo lepší cestou ji novelizovat než celou odmítnout.
Deset dní ředitelského volna navíc
Zákon týkající se delšího volna by měla sněmovna projednat příští týden ve stavu legislativní nouze, aby mohl platit co nejdříve. K nynějším pěti dnům volna, které mohou ředitelé vyhlásit, by mělo mimořádně přibýt dalších deset, dostanou také možnost zavést distanční výuku. Při takové výuce i mimořádném ředitelském volnu by podle návrhu měli mít rodiče dětí do deseti let nárok na ošetřovné.
„Očekáváme, že v příštích týdnech skončí velké množství učitelů v karanténě, nebo dokonce izolaci. První, co ředitel zvolí, je možnost přechodu do distanční výuky. V případě, že by ani to nepomohlo a bylo už tolik pedagogů nemocných, kteří nemohou vyučovat, tak má možnost nařídit ředitelské volno,“ ozřejmil ministr školství Petr Gazdík (STAN).
Již před jednáním vlády řekl, že navrhovaný zákon by neměl platit jen pro současnou situaci, kdy přibývá nakažených koronavirovou variantou omikron. „Je to obecný zákon, který může být v budoucnu uplatněn kdykoli, když bude vyhlášena pandemická pohotovost a ředitelé usoudí, že situace nastala,“ uvedl.
Školský zákon v současnosti umožňuje ředitelům vyhlásit pět volných dnů za rok, a to ze závažných důvodů, zejména organizačních a technických. Většina jich podle ministerstva tento počet dnů v aktuálním školním roce již využila nebo si to naplánovala. O uzavření školy v souvislosti s covidem-19 zatím ředitelé nerozhodovali, to činí hygienická stanice při velkém počtu nakažených žáků.
Možnost vyhlásit mimořádné ředitelské volno nebo výuku na dálku by měly mít základní, střední, vyšší odborné, základní umělecké i jazykové školy. Pro mateřské školy počítá návrh pouze s možností mimořádného ředitelského volna.
Účast na mimořádné distanční výuce by měla být pro žáky povinná s výjimkou základních uměleckých a jazykových škol. Mimořádné volno i výuku na dálku by mohli ředitelé vyhlašovat i jen pro jednotlivá pracoviště školy. V takovém případě by se měl rozsah dnů vztahovat ke každé části školy zvlášť.
Pandemický zákon by měl platit dál, umožní vydávat opatření dalším ministerstvům
Pandemický zákon připravil předchozí kabinet ANO a ČSSD po dohodě s opozicí, aby rozšířil možnosti boje s epidemií mimo režim nouzového stavu. Novela má prodloužit účinnost předpisu o rok a půl do konce srpna 2023. Vláda zároveň chce prosadit některé úpravy.
„Reagujeme na zkušenosti s pandemickým zákonem, reagujeme na rozsudky Nejvyššího správního soudu, které ukázaly, že nebylo možné na základě tohoto zákona regulovat některé činnosti – stravovací služby, diskotéky,“ uvedl premiér Fiala. Kabinet si od novely slibuje, že nově to bude možné.
Pandemický zákon by měl nově umožnit vydávat mimořádné opatření nejenom ministerstvu zdravotnictví, ale i ministerstvům vnitra a obrany. Podle ministra Válka novela „bude užitečná, prospěšná a která všechny nejasnosti a chyby, které možná v pandemickém zákoně byly a objevovaly se, odstraní a bude z toho užitečný nástroj“.
Rozpory v opozici. ANO má velké výhrady, SPD vítá zrušení povinnosti
Poslankyně Karla Maříková, která reprezentuje ve sněmovním zdravotnickém výboru SPD, uvítala rozhodnutí vlády, že očkování proti covidu-19 nakonec nebude povinné. „Jsem velmi ráda, že ministr Válek dostál svého slibu a povinnost očkování proti covidu-19 bude z vyhlášky odstraněna. Je to logické, protože víme, že vakcíny snižují vážný průběh onemocnění, ale nebrání vzniku ani šíření onemocnění,“ uvedla.
Její kolega z výboru Julius Špičák, který je však poslancem ANO, zaujal docela opačný postoj. „Myslím, že to není správné rozhodnutí. Mělo by být povinné očkování, a to u všech dospělých. Jestli se na něčem většina odborníků shodne, je to na tom, že se očkovaní nedostávají často do těžkého stavu,“ upozornil.
O povinnosti očkovat se proti covidu-19 rozhodlo ministerstvo zdravotnictví v době, kdy byl ministrem Adam Vojtěch (za ANO), podle Špičáka vyhláška sledovala rakouský model. Sousední země zavedla povinné očkování pro všechny dospělé. Výsledkem toho, že nový kabinet od počátku povinnost zpochybňoval, podle něj je, že „v podstatě se vakcinace první dávkou úplně zastavila“.
Nelíbí se mu ani rozšíření ředitelského volna o deset dnů. „Jsem proti tomu. Na jednu stranu líbivě řekneme, že nevyhlásíme lockdown, ale pak řekneme ředitelům, vyhlašte desetidenní volno,“ řekl opoziční poslanec.
Nižší slevy i pocta Chartě 77
Vláda projednala i návrhy, které nesouvisejí s covidem-19. Schválila snížení slevy pro děti, studenty a seniory ve veřejné dopravě ze 75 na 50 procent. Oficiálně kabinet potvrdil i zánik funkce vládního zmocněnce pro digitalizaci, a to k 20. lednu. Dosavadní zmocněnec Vladimír Dzurilla bude pokračovat ve spolupráci s vládou, ujistil Petra Fiala. Jeho dosavadní agendu ale převezme vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti).
Ve funkci podle rozhodnutí kabinetu skončí i dosavadní člen předsednictva Grantové agentury ČR Rostislav Drochytka. Ten o své odvolání požádal, protože se stal děkanem Fakulty stavební Vysokého učení technického v Brně.
Ministři schválili i návrh ministerstva zemědělství, podle kterého má jít na čistírny, kanalizace, obnovu řek a potoků či zmírnění dopadů sucha do roku 2027 přes 68 miliard korun. Dalších 62 miliard korun bude určeno na prevenci a ochranu před povodněmi v ohrožených oblastech v povodích Dunaje, Odry a Labe.
Vladní podporu získala poslanecká novela zákona o střetu zájmů, která by měla zpřísnit pravidla, která poslancům, senátorům nebo členům vlády zapovídá provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Novela upravuje rovněž nahlížení do majetkových oznámení veřejných funkcionářů, a to v reakci na verdikt Ústavního soudu.
Dalším rozhodnutím kabinetu bylo schválení návrhu na podání žaloby na neplatnost rozhodnutí Evropské komise, podle nějž má Česko vrátit zhruba miliardu za zemědělské dotace.
Vláda rovněž přijala usnesení, kterým se přihlásila k tradicím zápasu Charty 77 o lidská práva a demokracii, řekl vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Usnesení připomíná 45. výročí zveřejnění prohlášení Charty 77. Hnutí kolem Charty bylo prvním a nejdéle působícím opozičním hnutím v sovětském bloku a inspirovalo podobné aktivity v jiných zemích.
Na svém dalším jednání se bude vláda zabývat kompenzacemi pro podnikatele v souvislosti s protiepidemickými opatřeními, avizoval Martin Kupka (ODS). Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) s ministrem kultury Martinem Baxou (ODS) a dalšími členy vlády připravují návrh náhrad, který by dokázal uspokojit všechny, na které dříve připravené programy podpory nemyslely. „Proto je tam jeden týden pro dopracování návrhů tak, aby dobře seděly,“ uvedl Kupka.
Počátkem února se podle Ivana Bartoše bude kabinet zabývat odkladem účinnosti části stavebního zákona. Ministrům představil postup odkladu tak, aby mohla být novela projednána ve zrychleném řízení. Po odsouhlasení vládou se materiálem bude zabývat sněmovna.
