Výdaje domácností na bydlení vzrostly o 21,7 procenta. Naopak klesly reálné příjmy, ale zároveň ubylo lidí pod hranicí příjmové chudoby

Nahrávám video

Výdaje průměrné české domácnosti na bydlení loni meziročně vzrostly o 21,7 procenta. Měsíčně tak vydávala 8299 korun, což bylo téměř sedmnáct procent jejích čistých příjmů. Podíl se proti předchozímu roku zvedl z necelých patnácti procent. Za nárůstem vydané sumy a podílu je zdražení energií, vody i nájmů. Příjmy domácnostem v roce 2022 vzrostly o 7,7 procenta a dosáhly v průměru na osobu 259 900 korun, reálně ale kvůli vysoké inflaci poklesly o 6,5 procenta. V minulém roce přibylo lidí, kteří si nemohli dovolit pořídit pět ze třinácti sledovaných položek. Lidí pod hranicí příjmové chudoby, která pro samotného člověka činila 16 774 korun, ale ubylo. Bylo jich 9,8 procenta, o rok dřív 10,2 procenta. Údaje zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

„Výdaje na bydlení v posledních letech poměrně významně rostou. Do roku 2021 byl růst pozvolný, v roce 2022 se výdaje zvedly o 10,4 procenta a v roce 2023 meziročně o 21,7 procenta,“ řekla Simona Měřinská z odboru šetření v domácnostech ČSÚ.

Výdaje za plyn se podle statistiků meziročně zvedly zhruba o 44 procent, za elektřinu o 26 procent, za vodné a stočné o dvanáct procent a za nájemné asi o šest procent.

Téměř dvě pětiny domácností žily ve vlastním domě a zhruba 29 procent ve vlastním bytě. Družstevní byt mělo asi šest procent lidí. V nájmu bydlela víc než pětina. Meziročně jich podle Měřinské „lehce přibylo“. Zbývajících šest procent osob pobývalo u příbuzných a známých.

Bydlení stálo v průměru loni 8299 korun měsíčně. Padlo na ně 16,7 procenta čistých měsíčních příjmů, což bylo poměrně více než v roce 2022, kdy bydlení sebralo rodinám zhruba patnáct procent příjmů. Výdaje za bydlení rostou trvale, většinou ale pomaleji – o nižší stovky korun. Zrychlilo to mezi lety 2021 a 2022, kdy vyskočily průměrné výdaje za bydlení více než o šest stovek a loni již o čtrnáct set.

Na bydlení ve vlastním domě loni náklady činily 7678 korun, tedy 13,5 procenta příjmů. Téměř tři čtvrtiny částky se utratily za energie. V nájmu lidé dali v průměru 12 251 korun měsíčně. Bylo to 30,3 procenta jejich čistých příjmů. Víc než dvě pětiny částky putovaly do nájemného. Průměrní obyvatelé nájemních bytů by tak měli nárok na příspěvek na bydlení. Dávku je možné získat, pokud se za bydlení utratí přes třicet procent příjmu.

Ti, kteří měli vlastní byt, měsíčně za bydlení platili loni průměrně 6996 korun. Utratili tak 14 procent svých čistých příjmů. Pobyt u příbuzných či známých vyšel v průměru na 5815 korun měsíčně. Bylo to 17,6 procenta příjmu. U rodiny či přátel pobývají nejčastěji studenti a nízkopříjmové rodiny, podotkla Měřinská.

Nahrávám video

Devět z deseti lidí v Česku je se svým bydlením spokojeno. I tak mají ale některé výhrady. Téměř 16 procent osob si stěžuje na hluk z ulice či od sousedů, každému dvanáctému vadí zápach a špína v okolí, stejný počet lidí má problém se zatékáním a vlhkostí. Sedm procent zmínilo vandalismus a kriminalitu a tři procenta temný byt a nedostatek světla.

Téměř dvě třetiny lidí žijí v domě se zateplenými fasádami, střechami či podlahami. Před méně než pěti lety zateplení udělala desetina domácností, ostatní ho mají starší. Okna vyměnilo zhruba 88 procent domácností. Novější dvojitá či trojitá skla, která se měnila v posledních pěti letech, má každá dvanáctá domácnost.

Lidí ohrožených příjmovou chudobou loni meziročně ubylo

V průměru měla domácnost v Česku na osobu loni příjem 259 900 korun čistého. O rok dříve to bylo 241 200 korun. Nejvíc se příjmy meziročně zvýšily samotným seniorům, a to zhruba o 14 procent. Na osobu vzrostly z 222 100 korun na 252 900 korun. Důvodem byla trojí valorizace v roce 2022 – jedna běžná a dvě mimořádné k dorovnání inflace. Nejméně si naopak polepšily příjmově neúplné rodiny s dětmi. Měly o pět procent víc než o rok dřív. Na osobu připadlo 175 500 korun místo 167 100 korun. Od roku 2020 do roku 2022 postupně klesal v hrubých příjmech podíl výdělků ze zaměstnání, naopak čím dál větší část tvořily důchody a dávky.

Statistici mapují životní podmínky domácností každý rok na jaře. Ptali se 11 500 domácností. Ukazatele odrážejí stav předminulého roku a loňského jara. Loni se hranice chudoby zvedla pro jednotlivce o 1203 korun na 16 774 korun. Pro dva dospělé byla o 1804 korun vyšší, činila 25 160 korun. Pro samotného rodiče s dítětem do 13 let dosahovala 21 806 korun, tedy o 1564 korun víc než v roce 2022.

Nahrávám video

Do materiálního nedostatku se loni nejvíc dostávaly neúplné rodiny s dětmi. Podíl obyvatel v tomto materiálním nedostatku vzrostl meziročně z 4,8 na 6,3 procenta. Pět ze třinácti sledovaných položek, jako nový nábytek, týdenní dovolenou, neočekávaný výdaj 14 100 korun, maso obden či dostatečné vytápění, si nemohlo dovolit téměř 27 procent domácností samoživitelek a samoživitelů s potomky. O rok dřív to bylo sedmnáct procent.

„Narostla materiální deprivace – 6,3 procenta, což je těžká materiální chudoba. Zároveň výzkum ČSÚ, byť je kvalitní, nezachycuje lidi na ubytovnách, v sociálně vyloučených lokalitách, azylových domech a podobně, takže materiální deprivací trpí v Česku pravděpodobně skoro až deset procent domácností,“ podotkl sociolog z PAQ Research Daniel Prokop. Zmínil, že v roce 2022 a minimálně v první polovině roku 2023 se situace zhoršovala. „Od té doby nastala stagnace sociálních problémů a reálných příjmů, protože se inflace zpomalila v prvním kvartálu roku 2023, což zpomalilo i problémy,“ dodal.

Příjmová chudoba v Česku loni ohrožovala v přepočtu přes milion obyvatel. Příjmová chudoba člověku hrozí, pokud nemá ani šedesát procent mediánu čistého příjmu. Meziročně jich tak přes 40 tisíc ubylo. Lidí v materiálním nedostatku bylo minulý rok při přepočtu kolem 730 tisíc. Přibylo jich proti roku 2022 o víc než 210 tisíc. K poklesu podílu obyvatel pod hranicí příjmové chudoby přispěl podle statistiků hlavně jednorázový příspěvek pět tisíc korun na dítě, který mohly získat domácnosti s ročním příjmem do milionu korun hrubého. Rychleji se tak zvedl příjem chudším rodinám než středně příjmovým.

Nahrávám video

V evropském srovnání je Česko mezi zeměmi, kde je relativně nejméně lidí ohroženo příjmovou chudobou. Jak ovšem podotkl v 90' ČT24 ředitel agentury STEM Martin Buchtík, je to dáno i tím, jak je bohatá populace jednotlivých zemí jako celek. „Německý chudý člověk podle definice Eurostatu je naše – možná trochu nižší–střední třída,“ poukázal. Číslo tak spíše ukazuje, nakolik jsou rozevřené nůžky mezi bohatými a chudými v jednotlivých zemích.

Třetina lidí v Česku má vyšší vzdělání než jejich rodiče

Sociologové už dřív poukazovali na to, že chudoba se v Česku přenáší z generace na generaci, přičemž za součást řešení považují zpřístupnit vzdělání lidem i z chudších poměrů. V současnosti je to spíše tak, že děti vzdělanějších rodičů z bohatších rodin mají mnohem vyšší šanci, že dosáhnou vyššího vzdělání a budou v dospělosti také víc vydělávat. Odborníci doporučují proto podporu dětí už ve školkách či na základní škole.

Vyšší vzdělání než jejich rodiče má v současnosti v Česku dle dat ČSÚ z modulu o mezigeneračním srovnání jen třetina lidí, respektive 32 procent dotázaných. Celkem 53 procent na tom bylo stejně jako jejich matky a otcové a čtrnáct procent skončilo s nižším vzděláním. Vysokoškolský titul získalo 36 procent lidí z rodin, kde měl aspoň jeden z rodičů vysokou školu, a naopak pouze zhruba patnáct procent potomků vyučených rodičů či rodičů se základní školou. Polovina dětí středoškoláků dosáhla na vysokoškolský titul.

Základní školu či výuční list má téměř sedmdesát procent potomků lidí se základním vzděláním či učilištěm, zhruba 29 procent dětí středoškoláků a dvě procenta lidí z rodin, kde byl aspoň jeden z rodičů vysokoškolák. Zhruba tři z deseti dětí rodičů středoškoláků se vyučily, nebo mají jen základní školu.

Podle Filipa Pertolda z Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu CERGE-EI se v současnosti v důsledku zdražování z minulých let potýkají s chudobou nejvíce právě lidé s nižším vzděláním a také lidé s dětmi. Důchodce naopak dopady inflace tolik neovlivnily vzhledem k valorizacím penzí, které na zdražování reagovaly. „Důchodcovské domácnosti jsou automatickým způsobem chráněny. Proto v posledních dvou letech výrazným způsobem nevzrostla chudoba důchodcovských domácností,“ řekl.

Lidé pro ČSÚ také popisovali situaci nyní a v době, když jim bylo čtrnáct let. Celkem 35 procent dotázaných uvedlo, že tehdy i nyní patří se svou finanční situací mezi pětinu nejchudších. Naopak mezi pětinu lidí s nejvyšším příjmem se z osob, které vyrůstaly v nejchudších rodinách, dostalo necelých čtrnáct procent. Z dospělých, kteří v dětství žili v pětině nejbohatších rodin, patří do pětiny lidí s nejlepší finanční situací 35 procent. Ve finančně nejslabší pětině je z nich teď dvanáct procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 5 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 9 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 10 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o zablokování sněmovny

Sněmovna v pátek nedokončila žádný z plánovaných bodů. Opozice jednání protahovala dlouhými projevy. Na žádost ANO pak komora odložila i projednávání novely stavebního zákona. Podle Marka Bendy (ODS) bude opozice blokovat sněmovnu tak dlouho, dokud koalice nesplní předchozí dohody. Poslankyně Zuzana Ožanová (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským uvedla, že obstrukční praktiky považuje za součást demokracie, ale domnívá se, že bude možné dosáhnout domluvy. Podle poslance Michala Zuny (TOP 09) již některým zástupcům opozice „přetekla trpělivost“, je dle něj na vládní koalici, aby sněmovnu odblokovala. Poslankyně Lenka Martínková Španihelová (Piráti) vidí problém mimo jiné v tom, že opozice podle ní nemá dostatek prostoru v interpelacích. „Ukazuje se, jak je nezbytné a důležité, aby se změnil jednací řád, protože tam jsou ty brzdy, které zpomalují jednání,“ míní poslankyně Renata Vesecká (za Motoristy).
před 11 hhodinami
Načítání...