Hampl varuje před vynětím dálnic či přehrad z deficitu rozpočtu

Nahrávám video

Česká fiskální pravidla nejsou zbytečně přísná, soudí předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Staví se tak odmítavě proti vládnímu návrhu na rozvolnění, o kterém píší média. Varuje před tím, aby si někdo bral příklad třeba ze zadlužené Francie, která má poprvé v dějinách nižší úvěrový rating než Česká republika. „Uměl si někdo před lety představit, že by to tak dopadlo?“ Dřívější viceguvernér České národní banky (ČNB) byl hostem Interview ČT24 moderovaného Danielem Takáčem.

Seznam Zprávy napsaly minulý týden o plánu ministryně financí Aleny Schillerové (ANO), podle něhož by se výdaje na dálnice, železnice, elektrárny, přehrady nebo část investic do obrany už neměly počítat do deficitu státního rozpočtu. Rozšířily by se tak takzvané únikové doložky. „Je to významné rozvolnění, které umožní vládě sestavit rozpočet, který nebude v mezích stávajících pravidel, ale bude pořád legální z hlediska národního práva,“ vyjádřil se Hampl.

On sám se staví proti výraznému rozvolnění fiskálních pravidel, bylo by to podle něj zbytečné. „Myslím, že jsme ta pravidla měli nastavena přiměřeně naší historii, fiskální tradici a tomu, že jsme naštěstí země, která není předlužená,“ uvádí na jejich obranu.

Zmíněný plán by podle někdejšího centrálního bankéře vedl k situaci, kdy se národní rozpočtová pravidla stanou méně přísná než evropská. A investoři podle Hampla sledují tyto kroky. Na Takáčův dotaz, kdy by jim něco takového mohlo začít u Česka vadit, podotkl, že „role nás (Národní rozpočtové rady) je dělat preventivně všechno pro to, aby k tomu nikdy nedošlo, že by trhy řekly: ‚My už nejsme ochotni váš dluh obsluhovat‘“.

„Jestli někdo argumentuje zeměmi jako Belgie, Francie, Itálie, Španělsko a říká, že ony mají dluh mnohem větší, pojďme tou cestou, tak já říkám, že úplný opak je pravdou. To jsou ty nejhrůznější odstrašující příklady, kam se nikdy nechcete dostat,“ podotkl.

Francie a Belgie však nejsou jediné země, ze kterých by si Česko podle Hampla nemělo brát příklad, zmiňuje také východního souseda. „Slovensko má po třech konsolidačních balíčcích snížený rating a bude mít velký problém to (státní dluh) obsluhovat za této velikosti dluhové služby,“ upozorňuje Hampl.

Upozornil také, že tuzemská vláda by měla podle stávajících fiskálních pravidel sestavit rozpočet na rok 2027 se schodkem nižším než 200 miliard korun. Ministerstvo financí podle něj jen zjišťuje, jak těžké bude sestavit rozpočet na příští rok bez konsolidace financí.

Hampl dal najevo určité pochopení, ale ne však souhlas, s vládní snahou si trochu rozpočtově uvolnit ruce. „Já rozumím tomu, že je tady velký hlad všech, abychom měli dokončenou páteřní infrastrukturu,“ zmínil ekonom, podle něhož to je ale také otázka ceny a času. Zároveň ale vládu varoval před snahou příliš tlačit na stavební sektor. „Máte jen jeden sektor, který je schopen to postavit. Když bude vláda hodně tlačit na pilu, tak bude ubírat betonu a kamene na výstavbu třeba rezidenčního bydlení,“ míní Hampl.

Hampl: Soběstačnost je iluze, poznaly to i USA

Co se týče cenové regulace pohonných hmot, rozpočtový náklad je podle Hampla zatím „marginální“. Stávající situace by podle jeho odhadu musela trvat několik měsíců, aby se negativně projevila na hospodaření státu. Přesto se však dívá na zavedené stropy s nevolí. „Já bych vždy čtyřikrát váhal, kdy přijít s cenovou regulací,“ neskrývá svou skepsi k tomuto netržnímu opatření.

Myslím, že naše národní pravidla na velké krize myslí, a to celkem dobře. A máme speciální výjimky, které můžete použít, pokud se ekonomice daří opravdu zle.
Mojmír Hampl
šéf Národní rozpočtové rady
27. 4. 2026, ČT24

„V celé Evropě se tváříme, že budujeme odolnost, ale víceméně v jakémkoli náznaku krize hned (…) zaléváme ekonomiku penězi,“ komentuje Hampl snahy evropských zemí zmírnit dopad uzavření Hormuzského průlivu na životy Evropanů. Předseda rozpočtové rady se vymezuje proti tomu, aby vlády „naučily“ obyvatelstvo, že se dá s cenami snadno manipulovat. „Opravdu si nemyslím, že teď jsme ve stavu, kdy jsme vyčerpali všechny ostatní možnosti,“ doplnil Hampl.

Cena je podle Hampla vždy nejsilnější signál, který se vysílá spotřebitelům v ekonomice. Podotýká, že hrát si s ní bývá potenciálně riskantní, zejména když má vláda potřebu stanovit cenu na úrovni, která se jí politicky líbí, ale není v souladu s ekonomickou realitou. V takové situaci však Česko podle Hampla není.

Předsedovi Národní rozpočtové rady se však nelíbí, že se stejně jako během covidu objevují nápady na soběstačnost české ekonomiky. Jako příklad uvádí Spojené státy, které mají dostatek surovin na pokrytí vlastní spotřeby. I tak ale tamní spotřebitelé a firmy čelí zvýšeným cenám komodit a výrobků, protože se jejich ceny určují globálně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Žen v záchranných složkách přibývá, u policie dokonce rekordním tempem

Policistky, hasičky nebo záchranářky. Žen v integrovaném záchranném systému přibývá. Nejrychleji roste počet policistek. Jejich podíl se dle dat policejního prezidia za deset let zvýšil z patnácti na dvacet procent. Více je také lékařek u záchranné služby, řídit sanitky ale příliš nechtějí. U profesionálních hasičů pak ženy ve výjezdu zůstávají výjimkou, v celé republice jich slouží aktuálně sedm. I to ale představuje nárůst – do roku 2022 to totiž nebyla ani jedna.
před 40 mminutami

Česko závazek dát dvě procenta HDP na obranu asi nesplní, u Trumpa má ale výhodu, míní Babiš

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.
09:23Aktualizovánopřed 57 mminutami

Cesta na Tchaj-wan je hodnotová i pragmatická, řekl před odletem Vystrčil

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) před odletem na Tchaj-wan řekl, že je jeho cesta hodnotová i pragmatická. Míní, že Česku přinese užitek i autoritu. Ve Vystrčilově delegaci čítající pět desítek členů jsou také podnikatelé a zástupci univerzit. Cesta se koná navzdory tomu, že kabinet pro ni odmítl poskytnout vládní letoun. Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítnutí zdůvodnil tím, že vláda chce dělat pragmatickou, ne hodnotovou politiku.
před 1 hhodinou

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 3 hhodinami

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 14 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami
Načítání...