Vysoká absence i málo učitelů. Inspekce zkoumala důvody neúspěchu u maturit

Česká školní inspekce vyšetřovala 34 středních škol s dlouhodobě vysokou neúspěšností společné části maturitní zkoušky. Mezi hlavní příčiny podle ČSI patří nízké požadavky škol při přijímacím řízení, vysoká absence žáků ve vyučování a také nedostatek kvalifikovaných pedagogů. Inspektoři školám navrhují, aby omezily množství oborů zakončených maturitou.

Školní inspekce od listopadu 2016 do dubna 2017 prováděla šetření na školách, ve kterých je hrubá míra neúspěšnosti u maturit vyšší než 50 %. Zásadní chybou je podle inspektorů například to, že školám chybí účinný systém přijímacího řízení. Ke studiu pak bývají často přijímáni všichni nebo téměř všichni zájemci. Školy totiž u svých přijímacích zkoušek často neověřují, jestli uchazeči dosahují dostatečných studijních předpokladů, nebo studentům odpustí přijímací proces úplně.

Ve školním roce 2016/2017 se poprvé konaly jednotné přijímací zkoušky. Všichni studenti tedy museli podstoupit testy z českého jazyka a literatury a matematiky. Stát ale centrálně nestanovil žádnou minimální hranici úspěšnosti, a školy tak mohly nabírat uchazeče prakticky bez omezení. Inspekce také kritizuje, že školy v rámci vlastního přijímacího řízení netestují u uchazečů obecné studijní předpoklady a následně nevědí, jak s nízkým studijním potenciálem přijatých žáků efektivně pracovat.

„V tomto případě MŠMT připomíná, že podle platné legislativy má však právo stanovit hranici úspěšnosti nutnou k přijetí uchazeče pouze ředitel školy, nikoliv stát,“ stojí v tiskové zprávě ministerstva, které poukazuje také na to, že při projednávání těchto změn ve školském zákoně měly školské asociace zásadní výhrady. Unie školských asociací ČR a Asociace ředitelů gymnázií odmítly zavést jakékoliv státem dané závazné hranice úspěšnosti pro přijetí uchazečů do studijních oborů, které končí maturitní zkouškou.

Plošná kritéria u přijímaček? Nemožné, tvrdí unie

Podle předsedy Unie školských asociací Jiřího Zajíčka je pro školy přijetí plošně stanovených hranic nemožné z toho důvodu, že pokud by se nenaplnila kapacita oboru kvůli neúspěchu u přijímaček, stejně by se musel otevřít. To by bylo pro školy finančně neúnosné, protože i kdyby se do studia dostalo jen pět studentů, vyučující by výuku stejně museli zahájit. „Nebráníme se nějakému doporučenému kritériu, které by stát stanovil. Konečné rozhodnutí by ale mělo být vždy na řediteli. On je totiž za přerozdělování financí zodpovědný,“ argumentuje Zajíček.

Dalším důvodem vysoké neúspěšnosti je podle ČŠI velmi častá absence žáků v hodinách – ať už omluvená či neomluvená. Poukazují také na to, že ve dvou třetinách vyšetřovaných škol se vzdělávají studenti, kteří u maturity již dříve třikrát neuspěli, a škola je následně opět přijala do maturitního ročníku. Jejich další pokusy o složení zkoušky byly ale přesto většinou neúspěšné.

MŠMT ve zprávě uvedlo: „Nelze legislativně omezit možnost každého zájemce být přijat ke střednímu vzdělávání poněkolikáté. Odpovědnost je v tomto případě na řediteli školy a na učitelích, aby například již v průběhu prvního ročníku posoudili, zda má žák perspektivu zvládnout učivo a úspěšně složit maturitní zkoušku; v opačném případě mu nabídnout možnost vzdělávat se v oboru bez maturitní zkoušky.“

Nahrávám video

Problém hlavně u matematiky a jazyků

Školy ale často postrádají aprobované pedagogy. Míra odborné kvalifikovanosti vyučujících je podle inspektorů nízká. Stejně tak je nízká kvalita výuky zejména matematiky a cizích jazyků. Tomu neprospívá ani vysoká fluktuace učitelů a nedostatečná zpětná vazba od vedení školy. To zanedbává také další vzdělávání pedagogických pracovníků.

„Systematické řešení měl přinést nový kariérní řád. Po jeho neschválení MŠMT zvažuje možnosti, jak alespoň některé prvky kariérního řádu uvést v praxi a motivovat tak žáky ke studiu na pedagogických fakultách a následně absolventy k přechodu do pedagogické praxe,“ uvedlo ministerstvo.

ČSI navrhuje, aby školy zvážily omezení nabídky maturitních oborů. To v praxi znamená nepřijímat další studenty ke vzdělání, nebo podat žádost o odstranění daných oborů z rejstříku škol a školských zařízení. Vedoucí vzdělávacích zařízení to ale odmítají.

„Řada škol či zřizovatelů to odůvodňuje i tím, že se snaží zachovat pracovní místa pro učitele, kteří by jinak měli problém s uplatněním na trhu práce v regionu,“ popisuje MŠMT. Řízení o výmazu škol však může být zahájeno i na návrh ústředního školního inspektora.

„Důležitým opatřením, které by mělo v následujícím období částečně motivovat ředitele škol, aby jejich hlavním cílem nebylo jen naplnit kapacitu školy, je nově navržený systém financování regionálního školství,“ dodává ministerstvo ve své zprávě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Týden bude zřejmě tropický, teploty mohou vyšplhat až na 39 stupňů

Celý tento týden má být v Česku tropický s teplotami až 39 stupňů. Koncem týdne se sice ochladí, ale nejvyšší teploty budou stále kolem třicítky. Většina dnů bude jasná, ale každý den se mohou místy objevit bouřky. Meteorologové nadále varují před zátěží teplem. Extrémní vedra zvyšují riziko přehřátí, dehydratace i pracovních úrazů.
08:02Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Samosprávy rekordně investovaly, přesto v pololetí hospodařily s přebytkem

Hospodaření obcí a krajů skončilo v letošním prvním pololetí opět výrazným přebytkem, a to přes 60,5 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která má Česká televize k dispozici. Samosprávy zároveň podle ministerstva financí investovaly rekordních zhruba 86 miliard.
před 2 hhodinami

VideoSucho vyprázdnilo studny v části obcí, někde vodu dovážejí

Kvůli suchu jsou téměř prázdné studny v některých menších obcích. V Putimově na Vysočině přitéká do vodojemu zhruba jen třetina obvyklého množství vody, obec ju proto musí dovážet cisternou z nedalekého Pelhřimova. Situaci, kdy chybí pitná voda, municipalita přitom nečelí poprvé. Třeba po víkendu často neteče vůbec. Za nedostatek vody může podle starosty malý přítok z obecních studen i staré vodovodní potrubí. Místní se ho pokoušejí opravit.
před 2 hhodinami

Elektromobilita, ale i stárnutí vozového parku. Data odhalují dopravní trendy

Data za rok 2025 zveřejněná tuzemským resortem dopravy ukazují řadu trendů týkajících se tohoto odvětví. Patrný je například výrazný nárůst počtu registrovaných elektrických osobních automobilů. Zatímco v roce 2020 jich bylo jen něco málo přes osm tisíc, nyní už se jejich počet blíží šedesáti tisícům. Viditelný je i vzestup silniční nákladní dopravy. Například ta mezinárodní meziročně vzrostla o více než třicet procent. Nadále též pokračuje stárnutí vozového parku. Podle Svazu dovozců automobilů vloni průměrné stáří aut v tuzemsku vzrostlo o 0,2 roku na 16,68 roku.
před 3 hhodinami

Při nehodě přišla o část nohy. Život může na motorce zachránit i kvalitní výbava

Tragická bilance řidičů motocyklů – letos už jich na silnicích zemřelo čtyřicet a dva spolujezdci. Loni za celý rok jich bylo šedesát. Podle policie patří mezi hlavní příčiny tragických nehod motorkářů přecenění schopností, hlavně pak nezvládnutí stroje ve vysokých rychlostech. Přes 40 procent nehod pak zaviní řidiči osobních aut, kteří jezdce na motorce přehlédnou a nedají jim přednost. Život může zachránit i kvalitní oblečení.
před 11 hhodinami

VideoK zemi jde v tuzemsku jen malá část černých staveb. Karta se obrací, míní právník

Úřady napříč Českem ročně řeší tisíce černých staveb, ale demolici nařídí jen zhruba v deseti procentech případů. Nicméně i poté se snaží majitelé stavby bránit. Například vlastníkovi nepovolené rybářské chaty na břehu rybníka v Ostružně na Jičínsku nepomohly ani žaloby. „Neměli jsme zato, že stavíme černou stavbu, ale zato, že stavíme přístřešek, který nevyžaduje povolení,“ řekl právník a stavebník Petr Smolík. Odstranění objektu dočasně zhatila i hradba z aut kolem. Loni řešily tuzemské úřady 5240 nepovolených staveb. Nařídily odstranit 607 z nich. Většinu dalších zpětně legalizovaly. „Je dobře, že se v poslední době ta karta trochu obrací a úřady postupují i za pomoci exekutorů,“ ocenil právník a odborník na veřejnou správu Jan Šťastný.
před 13 hhodinami

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 17 hhodinami

Web Státního zdravotního ústavu napadli hackeři, zůstává nedostupný

Webové stránky Státního zdravotního ústavu (SZÚ) v sobotu večer napadli hackeři. Nedostupné pravděpodobně budou minimálně další dva dny, uvedla v neděli dopoledne instituce zřizovaná ministerstvem zdravotnictví. V sobotu o útoku informoval také Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.