Vyvlastnit, začít stavět dálnici a pak se teprve přít s vlastníky? Zatím neprůchodné, hodnotí šéf dopravního podvýboru

Nahrávám video

Pokud by měla příprava stavby dálnic nebo třeba vysokorychlostních tratí výrazně zrychlit, jsou potřeba zásadní změny legislativy včetně způsobu výkupu pozemků. Na to ale Česko zatím není připraveno. V Interview ČT24 to řekl předseda dopravního podvýboru Poslanecké sněmovny Martin Kolovratník (ANO). Upozornil, že zákony, které například přiřknou státu pozemky hned po vydání územního rozhodnutí, stojí za polským dopravním „zázrakem“ posledních let.

Polsko dlouho platilo za zemi kriticky postrádající dálnice. Ještě na přelomu století jich mělo jen asi 500 kilometrů z plánovaných zhruba osmi tisíc, z nichž více než pětinu postavili Němci ještě před válkou. Po roce 2008 se ale každý rok otevíraly stovky nových kilometrů a dnes již je hotová zhruba polovina plánované sítě.

V Česku naopak nejsou výjimkou roky, kdy se neotevře vůbec nic – jako v letech 2013 a 2014 – nebo čtyři kilometry jako předloni. Aby se tempo výstavby alespoň zdálky přiblížilo Polsku, bylo by podle Martina Kolovratníka (ANO) potřeba inspirovat se polskými zákony.

„Polsko má v zákoně řečeno, že když je liniová stavba schválena, získá územní rozhodnutí, v ten moment stát získá ze zákona i práva k pozemkům. Může hned stavět. Vyrovnání s majiteli řeší až následně,“ upozornil.

Něco takového považuje v současné Poslanecké sněmovně za neprojednatelné. „Zkuste si to představit u nás. V prostředí České republiky dostaneme za uši, že vyvlastňujeme, že jsme se vrátili před rok 1989,“ míní poslanec, který je místopředsedou hospodářského výboru sněmovny a šéfuje jeho dopravnímu podvýboru.

Martin Kolovratník naznačil, že legislativa podobná polské by mohla být tématem pro příští volby. „Říkáme, že bychom se chtěli inspirovat polským modelem. Nabízím to lidem – našim voličům, voličům ostatních stran – pojďme udělat společenskou dohodu,“ řekl.

Domnívá se, že by se automatické vyvlastnění mohlo týkat jen některých liniových staveb, které by byly zařazeny na „seznam opravdu strategických staveb“, na kterém by figurovaly zbylé úseky dálnic nebo vysokorychlostní tratě.

Kolovratník nechce být ministrem. Má hejtmanské ambice

Situaci v resortu dopravy ovšem kromě znění zákonů v minulosti dlouhodobě komplikovala velká politická nestabilita. Ministři dopravy se měnili velmi často, mnohem častěji než vlády, a po relativně stabilní šestileté éře Dana Ťoka (za ANO) se zdá, že je problém zpět. Vladimír Kremlík (za ANO) nebyl ve funkci ani rok, když ho kvůli zakázce na elektronické dálniční známky nahradil Karel Havlíček (za ANO).

Jeho jmenování ministrem dopravy ale vzbudilo rozpaky, neboť zároveň šéfuje resortu průmyslu a obchodu. K tomu, aby jmenoval jiného stálého ministra dopravy, vyzvali premiéra Andreje Babiše (ANO) například komunisté, o které se jeho menšinová vláda ve sněmovně opírá, a výhrady dávají najevo i koaliční sociální demokraté.

Martin Kolovratník ale jejich obavy nesdílí. Sice pochválil spolupráci s Vladimírem Kremlíkem, ale podobně se vyjádřil i o Karlu Havlíčkovi. „Máme tam Karla Havlíčka, který má tah na branku. Musím odmítnout spekulace, že je to o personální nouzi. Je to o manažerském řízení, o efektivitě,“ poznamenal poslanec. 

Ačkoli o Kolovratníkovi samotném se v souvislosti se změnami na ministerstvu dopravy také spekulovalo, nabídku od premiéra nedostal. Babiš podle něj ví, že má jiné zájmy. „Mým velkým tématem je teď nově regionální politika, chystáme se na krajské volby, kolegové z hnutí ANO mě oslovili. Jsem poctěn a chci tu výzvu zkusit,“ avizoval.

Kromě toho chce dále pracovat jako poslanec a věnovat se přípravě zákonů. „Takže téma ministerské, exekutivní z mého pohledu není na stole,“ ujistil.

„Když někdo udělá chybu, musí za ni umět zaplatit,“ chápe Kolovratník odvolání ministra

Byť exministra Kremlíka chválil, jeho odvolání považuje vzhledem k situaci, za které k němu došlo, za správné. Nad tím, jak urputně hájil zakázku na elektronické dálniční známky, která byla kritizována jako předražená, se ale Martin Kolovratník podivil.

„Asi byla ze strany Vladimíra Kremlíka nevhodná komunikace, vysvětlení problému. Vnímám od občanů, že je to převážně hodnoceno kladně – někdo udělá chybu, musí za ni umět zaplatit. To je v politice běžné,“ uzavřel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Česko zažilo nejteplejší noc v historii měření

Česko zažilo nejteplejší noc v historii měření. V noci na stanici Bystřice pod Hostýnem teplota neklesla pod 27,9 stupně Celsia. To je posunutí rekordu z roku 2013 o skoro 0,7 stupně. Na řadě dalších míst byla tropická noc, kdy teplota neklesla pod 20 stupňů Celsia. Vlna veder pokračuje v Česku několik dní. V úterý přesáhla teplota na jihu Moravy až 40 stupňů. Objevit se ale mají i silné bouřky a krupobití.
08:41Aktualizovánopřed 21 mminutami

Skončila lhůta pro podání kandidátních listin do obecních i senátních voleb

V úterý skončila lhůta pro podání kandidátních listin do říjnových obecních a senátních voleb. Strany, hnutí, jejich koalice či nezávislí kandidáti, kteří chtěli o místa na radnicích nebo v horní komoře Parlamentu letos usilovat, museli nominaci dodat příslušnému obecnímu úřadu nejpozději v 16:00.
před 49 mminutami

ŽivěVe Strážnici překonaly teploty 40 stupňů, rekordy padly na všech stanicích

Meteorologové očekávali, že úterý bude na velké části Česka jedním z nejteplejších dnů letošního léta, což se vyplnilo. Moravský absolutní rekord padl ve Strážnici už před druhou hodinou odpoledne.
10:15Aktualizovánopřed 58 mminutami

VideoJak ustát stupňující se útoky od politiků i internetových trollů, popsala Barbora Loudová

Často se zabývá tématy, která v sobě nesou hodně emocí. Natáčí ale i s politiky, z nichž někteří ochotou odpovídat novinářům nijak neoplývají. Místo odpovědí pak někdy přichází útok překračující jakékoliv myslitelné meze slušnosti. Jak to vypadá, když politik poštve proti novinářkám své příznivce? Jak čelit útokům od představitelů veřejné moci? Také tomuto tématu se věnuje náš podcast. Jana Neumannová v něm tentokrát klade otázky reportérce Barboře Loudové. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 2 hhodinami

VideoSečteno: Karlovarský kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. Ve úterý 4. srpna se věnoval Karlovarskému kraji.
před 3 hhodinami

Vrchní soud zrušil rozsudek v kauze vynášení informací lihové mafii

Olomoucký vrchní soud zrušil rozsudek v kauze vynášení informací z Celní správy lihové mafii. Odvolání tří obžalovaných včetně organizátora rozsáhlých obchodů s nezdaněným lihem Radka Březiny a státního zástupce soud projednal v neveřejném jednání, potvrdil mluvčí vrchního soudu Stanislav Cik. Zlínský soud se případem, ve kterém vynesl podmíněné i nepodmíněné tresty, zabýval loni v červnu. Vrchní soud kauzu obdržel letos v lednu.
před 4 hhodinami

VideoKoalice by měla mít svého prezidentského kandidáta, tvrdí Pošarová. Sokol zopakoval podporu Pavlovi

Zhruba za rok a půl se uskuteční příští prezidentské volby. Podle ministra zahraničí a předsedy Motoristů Petra Macinky by ale vláda neměla stavět vlastního kandidáta. Zato místopředsedkyně sněmovního zemědělského výboru Marie Pošarová (SPD), která byla hostem Událostí, komentářů, míní, že by každá strana, koalice i opozice, měla mít svého nominanta. Nynějšího prezidenta Petra Pavla označila za lídra opozice. S tím nesouhlasí šéf sněmovního výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS). V pořadu poukázal třeba na dosavadní počet vetovaných zákonů. Zopakoval ale slova předsedy své strany Martina Kupky, že by ODS podpořila Pavla v případě opětovné kandidatury. Diskusi moderovala Tereza Řezníčková.
před 7 hhodinami

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.