Za 24 hodin doma. Ministerstvo chce rozšířit jednodenní péči

Ministerstvo zdravotnictví plánuje rozšířit seznam výkonů, na které bude pacientům stačit být v nemocnici jediný den. V rámci takzvané jednodenní péče by se tak nově mohly provádět třeba operace z oboru nosní, ušní a krční medicíny. Resort teď čeká na schválení odbornými společnostmi.

Během 24 hodin už nyní chodí nejčastěji pacienti domů po operacích menisku, jednodušších gynekologických zákrocích, operacích křečových žil nebo žlučníku.

Na poslední zmíněný zákrok se chystala i Klára Kosová. Do nemocnice ji zdravotníci přijali v sedm hodin ráno. „Mám žlučníkové kameny a písek,“ přiblížila s tím, že komplikace jí začaly po porodu dítěte. „Bylo mi těžko po jídle, nebylo mi dobře, prodělala jsem několik kolik,“ pokračovala.

Na odstranění žlučníku šla v poledne, následující den bude ve stejnou dobu už doma.

„Dříve byl standard, že pacient třeba při tomto konkrétním výkonu trávil dva tři dny v nemocnici,“ uvedl chirurg z Centra jednodenní péče Rehabilitační nemocnice Beroun Tomáš Šebek. Zákrok se provádí laparoskopicky a co nejšetrněji s minimem krvácení. To vyžaduje i zkušený tým. O to lépe se pak pacient může doma zotavovat.

Podle Šebka jsou pacienti i mnohem lépe informovaní, jak se mají o sebe postarat. „Co bude následovat, aby chápali dobře, že první dva dny, třeba po tomto konkrétním výkonu – operaci žlučníku – mohou pociťovat bolest, která by se měla zvládnout běžnými analgetiky,“ upřesnil.

Jeden operační tým zvládne až osm takových miniinvazivních zákroků denně. Jen v nemocnici v Berouně zároveň operují na čtyřech sálech. Letos na nich už provedli o deset procent více zákroků než loni.

Jednodenních hospitalizací přibývá

Ve Fakultní nemocnici v Olomouci činil nárůst jednodenní péče v porovnání s prvním pololetím minulého roku třicet procent. V Karlových Varech nebo v Kolíně je to pak o pětinu více, naopak v pražské Bulovce jejich počty klesly.

„Nabídnutím více výkonů v rámci jednodenní péče chceme poskytovatele motivovat, aby to byl více preferovaný obor,“ dodal náměstek ministra zdravotnictví Václav Pláteník (KDU-ČSL).

Tyto výkony se provádějí i na standardním oddělení dětské chirurgie v pražském Motole. Pobýt tu jen do odpoledne stačí zhruba čtyřiceti procentům dětí, kterým dělají základní zákroky, jako je typicky odstranění kýly.

„Počty určitě stoupají. Na druhou stranu jsou tam limity, protože operujeme pacienty, kteří jsou menší než dvanáct měsíců,“ popsal přednosta Kliniky dětské chirurgie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol Michal Rygl.

Vedle pacientů s přidruženými onemocněními operují na oddělení i ty, kteří dojíždějí z daleka. Ty si v nemocnici nechávají delší dobu.

Průměrná délka hospitalizace v Česku činí necelých šest dní. Za poslední dekádu klesla o jeden den. Zkrácení doby, kterou pacienti v nemocnici stráví, může pomoci ušetřit peníze – třeba tím, že je potřeba méně personálu. Pozitivní je to podle expertů také proto, že se snižuje riziko infekcí, které pak naopak pobyt prodlužují.

Více neinvazivních zákroků

Změnami však neprochází jen jednodenní chirurgie. Současná medicína umí oproti minulosti vyřešit mnohem více problému, pacient tak nemusí v nemocnici trávit řadu dní. Jednou z možností je využití třeba endoskopie – její výhoda spočívá v tom, že je neinvazivní.

Endoskopem lékaři sledují, co se děje v tělních dutinách. Zavádí se třeba ústy. Vyřešit dokáže například takzvanou achalázii, při níž se uzavírá dolní část jícnu a lidé tak mají problémy cokoliv jíst. Lékaři zákrok pomocí endoskopie zvládnou většinou za několik desítek minut – a navíc velmi bezpečně.

„V současné době nejrychlejší byla patnáct minut, průměr je kolem třiceti minut. Lidé chodí dřív domů, mají menší riziko komplikací i menší riziko úmrtí,“ přiblížil gastroenterolog a endoskopista Jan Martínek z kliniky hepatogastroenterologie pražského Institutu klinické a experimentální medicíny.

Pomocí endoskopie lékaři také umí odstranit rakovinové nádory napadající zažívací systém. Právě ty jsou v posledních letech jedny z nejčastějších. Endoskop lékaři využívají nejen v jícnu, ale třeba i v žaludku nebo ve střevech. „Dokážeme teď odstranit například nádor jícnu, který zaujímá jícen celý dokola. Vyřízneme váleček, který může být deset až patnáct centimetrů dlouhý,“ popsal Martínek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoK zemi jde v tuzemsku jen malá část černých staveb. Karta se obrací, míní právník

Úřady napříč Českem ročně řeší tisíce černých staveb, ale demolici nařídí jen zhruba v deseti procentech případů. Nicméně i poté se snaží majitelé stavby bránit. Například vlastníkovi nepovolené rybářské chaty na břehu rybníka v Ostružně na Jičínsku nepomohly ani žaloby. „Neměli jsme zato, že stavíme černou stavbu, ale zato, že stavíme přístřešek, který nevyžaduje povolení,“ řekl právník a stavebník Petr Smolík. Odstranění objektu dočasně zhatila i hradba z aut kolem. Loni řešily tuzemské úřady 5240 nepovolených staveb. Nařídily odstranit 607 z nich. Většinu dalších zpětně legalizovaly. „Je dobře, že se v poslední době ta karta trochu obrací a úřady postupují i za pomoci exekutorů,“ ocenil právník a odborník na veřejnou správu Jan Šťastný.
před 22 mminutami

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 4 hhodinami

Web Státního zdravotního ústavu napadli hackeři, zůstává nedostupný

Webové stránky Státního zdravotního ústavu (SZÚ) v sobotu večer napadli hackeři. Nedostupné pravděpodobně budou minimálně další dva dny, uvedla v neděli dopoledne instituce zřizovaná ministerstvem zdravotnictví. V sobotu o útoku informoval také Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 6 hhodinami

U ženy, která přicestovala z Ugandy, se nebezpečná nákaza neprokázala

U ženy hospitalizované od sobotního odpoledne v pražské Fakultní nemocnici Bulovka, která měla zdravotní potíže po návratu z Ugandy, se žádná nebezpečná nákaza nepotvrdila, informovalo v neděli ministerstvo zdravotnictví. Laboratorní vzorky vyhodnocoval přes noc Kochův institut v Berlíně, prověřoval celou škálu většinou tropických nemocí včetně eboly.
08:54Aktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoVeterináři v létě denně řeší osiny zabodnuté v tělech psů, nejčastěji v tlapách

Majitelé psů by po každé letní procházce měli důkladně zkontrolovat tlapky svých mazlíčků. Zejména ve městech se totiž daří ječmenu myšímu, jehož osiny se do kůže zvířat mohou snadno zabodnout. Pes je dokonce může i vdechnout. Veterináři je nejčastěji vytahují právě z tlap, ale i z uší, nosu, nebo dokonce z hloubky svalové tkáně. Pokud však osina pronikne do těla a začne jím putovat, může způsobit vážné komplikace. K jejímu odstranění je pak leckdy potřeba zákrok v celkové anestezii.
před 12 hhodinami

V EU začíná platit povinné označování obsahu vytvořeného AI

Evropská unie od neděle zavádí povinné označování obsahu vytvořeného umělou inteligencí (AI). Týká se to nejen fotografií nebo videí, ale třeba i chatovacích asistentů v internetových obchodech. Vývojáři a provozovatelé mají na uvedení nařízení do praxe tříměsíční přechodné období.
před 13 hhodinami

U ženy je podezření na vysoce nebezpečnou nákazu. Resort: Veřejnosti riziko nehrozí

U ženy, která se vrátila z Ugandy, je podezření na některou z vysoce nebezpečných nákaz, informovalo v sobotu ministerstvo zdravotnictví (MZd), podle nějž je ale pravděpodobnost potvrzení této nákazy nízká a veřejnosti riziko nehrozí. Z Fakultní nemocnice Hradec Králové pacientku převezla sanitka na specializované pracoviště pražské Fakultní nemocnice Bulovka.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
před 23 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.