Za nízkými mzdami stojí i dotační ekonomika, míní prezidentka Asociace personalistů

„Dlouhodobě jsem přesvědčená o tom, že (mzdy) jsou nižší, než by mohly být. Podle mě je to ovlivněno více faktory. Jeden je, že česká ekonomika stále ještě v nějaké části žije z dotací,“ uvedla Rezlerová. Podle ní dotační ekonomika způsobuje, že stále fungují firmy, které by měly zkrachovat. Lidé z těchto společností by podle prezidentky Asociace personalistů „měli jít někam jinam a měli by dostat lepší práci za lepší peníze“. Pokud lidé změní práci, polepší si vždy, dodala Rezlerová.

Zároveň poznamenala, že 66 procent českých zaměstnavatelů podle průzkumů čtvrtým rokem po sobě hlásí, že „nejsou schopni svá volná pracovní místa obsadit“. „Jedná se o dlouhodobý problém, který v české ekonomice přetrvává,“ upozornila.

„Nejnižší fluktuace v Evropě“

Rezlerová popsala, že některé firmy, zejména ty středně velké výrobní, si „raději nechávají zaměstnance na zaměstnaneckých poměrech, než aby je propustili, i když je momentálně nepotřebují“. „Platí se jim šedesát sedmdesát procent. A ve chvíli, kdy přijde nová zakázka nebo kdy je větší poptávka, tak je vracejí do práce,“ popsala s tím, že je to pro zaměstnavatele snazší a levnější, než kdyby měli zaměstnance nabírat znovu.

„Lidé v Česku nyní mění práci poměrně málo, máme nejnižší fluktuaci v celé Evropě,“ informovala Rezlerová. Důvody vidí v nedostupnosti bydlení, s čímž je v některých oblastech spojená i špatná doprava.

„Platy stagnují, celý trh práce je zamrzlý, a ještě k tomu je naše demografie tikající časovaná bomba. Tyto věci se měly řešit už dávno, deset let zpátky, ne teď,“ poznamenala.

Snížení daňového zatížení práce

Možné řešení vidí prezidentka ve snížení daňového zatížení práce. „Nižší daňové zatížení bych navrhovala pro zaměstnance i zaměstnavatele, protože pak určitou část peněz, které dnes zaměstnavatel zaplatí státu, může dát lidem a mzdy by se hned mohly navýšit,“ domnívá se.

„Na trhu práce máme velké nerovnosti v odvodech, ve zdanění práce, která je vykonávána přes klasický zaměstnanecký poměr, a práce, která je vykonávaná přes IČO a nejrůznější typy dohod. Jsou tam extrémní rozdíly, mluvíme o dvaceti procentech v celkovém zdanění. Zde by výrazně pomohlo, kdyby se to podařilo sblížit na únosnější míru,“ dodala Rezlerová.

Flexinovela jako možný motivační prvek pro změnu zaměstnání

Na konci dubna podepsal prezident Petr Pavel takzvanou flexinovelu zákoníku práce. Ta lidem, kteří odešli ze zaměstnání nebo byli propuštěni, garantuje za určitých podmínek zpočátku až osmdesát procent stávajícího příjmu. V posledních měsících naopak klesne z nynějších pětačtyřiceti procent na čtyřicet procent vydělané částky.

„Příspěvek je zvýšený po dobu dvou měsíců, aby se lidé nebáli hledat si lepší práci a aby dostávali podporu. Nejedná se o podporu, kterou vyplácí stát, je to vlastně forma pojištění, kterou si platíme v daních,“ poznamenala prezidentka Asociace personalistů.

Rezlerová, která je spoluautorkou návrhu, se domnívá, že se jedná o motivační prvek, aby lidé o změně práce začali přemýšlet a „šli si pro mzdu o osm až dvanáct procent vyšší“, o čemž mluví ministerstvo práce.

„Byli jsme inspirováni dánským systémem, kde se lidé domlouvají na pozicích zaměstnavatelů a zaměstnanců přes jednotlivé sektory a stát do toho v podstatě vůbec nezasahuje,“ sdělila prezidentka. „To, že se tam lidi nebojí velmi často měnit práci, je způsobené tím, že mají po určité období vyplácený plný plat, když jsou nezaměstnaní. Nejdou z jednoho do druhého zaměstnání až ve chvíli, kdy mají novou práci, která je jistá, ale po odchodu z práce mají nějaký prostor na to, aby byli schopni plnit své finanční závazky a zároveň si hledat lepší práci,“ popsala dánský systém.

V Česku se podle ní průměrná podpora v nezaměstnanosti pohybuje okolo jedenácti až dvanácti tisíc korun měsíčně.