Odvolací pražský vrchní soud udělil podmíněné tresty dvěma obžalovaným z kauzy zmanipulovaných zakázek na opravy Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem. Dalšímu muži uložil peněžitý trest. Část případu vrátil senát k novému projednání prvoinstančnímu soudu. Soud se zabýval pouze pěti z 22 obžalovaných.
Bývalému řediteli pardubické stavební firmy Cettus Vladimíru Novému uložil odvolací senát podmíněný trest ve výši 2,5 roku. V době zakázek, v roce 2013, byl sedmašedesátiletý muž zástupcem investora a zmanipuloval výběrové řízení na zpracování projektové dokumentace a technický dozor. Dopustil se tak trestného činu zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě. Soud Novému zpřísnil prvoinstanční roční podmíněný trest.
Daniela Chrásku, který se podle soudu pouze fiktivně účastnil jednoho z výběrových řízení, a architekta Lukáše Pavlíka, který zpracovával projektovou dokumentaci, uznal soud vinnými z pomoci k trestnému činu zjednání výhody. Chráskovi udělil dvouletý podmíněný trest a Pavlíkovi peněžitý trest ve výši 30 tisíc korun. Muži vinu od počátku odmítali. Jejich odvolání však senát zamítl.
Prvoinstanční soud se bude muset podle středečního verdiktu zabývat znovu případem ředitele kladrubského hřebčína Jiřího Jehličky a Štěpána Plodka, který stejně jako Chráska podal nabídku v jednom z tendrů. „Dopředu přitom věděli, že se účastní výběrového řízení takzvaně do počtu,“ prohlásila předsedkyně senátu Hana Navrátilová.
Chráska podle ní navíc z fiktivní účasti v tendru profitoval, měl slíbenou pozici koordinátora. Kauza středečním verdiktem nekončí ani pro Nového, u kterého se má královéhradecký soud zabývat dalšími skutky.
„Soud při udělení trestů přihlížel zejména k dosavadní bezúhonnosti obžalovaných a délce doby, která od jejich jednání uběhla,“ řekla Navrátilová. Podotkla, že senát mohl potrestat pouze ty z mužů, které již uznal vinnými královéhradecký soud. U nepravomocně osvobozených obžalovaných to udělat nemohl, jejich případ musel vrátit.
Například u Jehličky je podle soudu jasné, že s vítězi tendrů podepisoval smlouvy. „Je však nutné zjistit, zda pouze jako ředitel hřebčína, nebo jako člověk, který byl odpovědný za průběh veřejné zakázky,“ uvedla.
Rozhodnutí se týká zakázek malého rozsahu, dotace soud neřešil
„V zásadě jsem spokojen,“ řekl po skončení jednání státní zástupce Adam Borgula. Upozornil však na to, že se středeční rozhodnutí týká pouze jednoho skutku v obžalobě, navíc zakázek malého rozsahu.
„Soud nerozhodoval o dalších skutcích, které se týkaly evropských prostředků, které měly být přiděleny na rekonstrukci Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem,“ prohlásil žalobce. Hodnota této zakázky měla podle něj být zhruba 300 milionů korun.
K těmto zbývajícím šesti skutkům z obžaloby se soud podle Borguly vyjádřil zčásti, protože se jich měl dopustit i Nový. Prvoinstanční rozsudek byl podle senátu nepřesvědčivý a nevypořádal se se všemi důkazy, uvedl státní zástupce. Bývalému řediteli firmy Cettus navrhoval za veškeré jeho jednání sedmiletý trest vězení, desetimilionový peněžitý trest a zákaz působení ve statutárních orgánech firem.
Nový se k verdiktu nevyjádřil. Proti prvoinstančnímu rozhodnutí se neodvolával, a částečně vinu uznal. Při závěrečném slovu však uvedl, že trest vězení by byl pro něj vzhledem k věku a zdraví likvidační.
Obžalovaných je pět firem a 17 lidí
Obžalobě v celém případu čelí 17 lidí, zodpovídají se ze způsobení dvanáctimilionové škody. Mezi obžalovanými je i pětice firem – Geosan Stavební, Chládek a Tintěra, Strabag, Cettus nebo Metrostav. Kauza se týká přípravy a realizace zadávacího řízení v rámci projektu Obnova součástí národní kulturní památky Hřebčín v Kladrubech nad Labem. Podle obžaloby souvisela trestná činnost s první a druhou etapou obnovy hřebčína.
Obžalovaným hrozí různé tresty. Podle podané obžaloby za pokus o poškození finančních zájmů EU a za přípravu dotačního podvodu až deset let vězení, za zjednání výhody ve veřejné zakázce a pletichy až osm let a za porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže až pět let.
Královéhradecký soud v srpnu 2019 většinu obžalovaných nepravomocně osvobodil. Podle něj se podařilo prokázat, že zčásti docházelo ke zjednávání určité výhody některým zadavatelům, prvotním zájmem ale nebylo ničí obohacení, spíš požadavky na kvalitu práce.
