Za výhody se v protektorátu pracovalo až do poslední chvíle. České firmy byly motorem nacistů

Nahrávám video

Průmysl protektorátu byl pro nacistické Německo velkou kořistí a nově příchozí okupanti měli zájem o všechny české a moravské strojní závody. „V protektorátu pracovalo asi tři sta velkých firem, které vyráběly prakticky všechno od bedniček na náboje přes opasky, uniformy a boty až po dělostřelecké granáty, děla, tanky nebo motory do latadel,“ popisuje publicista Zdeněk Roučka, autor knihy Práce je čest! aneb Plzeň a Škodovka za protektorátu.

„Byly tu i malé dílny a opravny, které vyráběly třeba díly pro pancéřové pěsti nebo kompletovaly náboje do ručních zbraní. Militarizace průmyslu v Čechách a na Moravě byla obrovská,“ říká Roučka a dodává, že pro Němce měly největší význam Zbrojovka Brno a Škoda Plzeň.

Škodovku po Mnichovu opustil francouzský koncen Schneider, Plzeň se ocitla na státní hranici s Německem a zpřetrhaly se některé obchodní vazby. Po vyhlášení protektorátu se začalo hrát o budoucnost podniku a okolo Škodovky kroužili zájemci o převzetí. Firemnímu vedení se ale podařilo situaci vyřešit nezvyklým tahem.

Göringův koncern

„Exportním ředitelem se stal mladší bratr Hermanna Göringa Albert Göring, který byl antinacista a pracoval v Rakousku u filmové produkce,“ vysvětluje Roučka. Díky tomu se Škoda vymanila z nejistoty a zařadila do říšského průmyslového konglomerátu, který nesl jméno druhého muže nacistického Německa, do koncernu Reichswerke Hermann Göring. Podle Roučka se tím továrna postavila po bok tradičních německých firem Krupp nebo Rheinmetall.

Se vstupem do koncernu souvisel i nárůst zaměstnanců. Okolo 15. března 1939 pracovalo ve Škodovce 28 tisíc lidí, převážně dělníků a dělnic. Za prvních pět měsíců okupace přibylo pět tisíc zaměstnanců.

„Zatím neprobíhaly nové zakázky, Škodovka dojížděla výrobu pro československou armádu, která ale samozřejmě padla jako kořist do rukou Němců,“ říká Roučka. Nacisté tak využili například tanky nebo děla, které měly původně bojovat proti nim. V Plzni dokončili i objednávku pro rumunskou armádu, která pak se škodováckými tanky bojovala u Stalingradu. „Na podzim roku 1939 získala Škodovka zakázku na tisíc děl, které byly vyloženě německé,“ dodává Roučka.

Výhody pro dělníky

Organizace německé zbrojní výroby byla perfektní, vše se předávalo proti podpisu a v továrně působili němečtí komisaři. Jakékoli závady se musely hlásit a vše se vyšetřovalo. Škodovka navíc měla své „závodní gestapo“ a dělala se týdenní hlášení o náladách zaměstnanců. Proto bylo podle Roučka nemožné, aby v továrně docházelo k sabotážím ze strany českých dělníků. „Drobné sabotáže se samozřejmě určitě stávaly, ale nic velkého si nikdo nedovolil a ani to nebylo ve Škodovce možné,“ vysvětluje publicista.

V Plzni měli zaměstnanci navíc stejně jako ostatní zbrojní dělníci různé výhody. Například se pořádaly zábavní večery a Škodovka měla tři dělnické orchestry: dechový, symfonický i jazzový. Vše ale bylo podmíněno plným nasazením při výrobě.

„Škodovka stejně jako Češi víceméně profitovali z války, a to hlavně zbrojní podniky a dělníci, protože na rozdíl od průmyslu ve Francii, Holandsku nebo Belgii byla militarizace protektorátu obrovská. Do Škody šly velké investice a firma se zmodernizovala. Zažila obrovskou konjukturu a obrovské zisky,“ říká Roučka.

Až do poslední chvíle

V Plzni tak za celou válku vyrobili přes sedmnáct tisíc děl a zhruba dvacet tisíc hlavní pro děla. Ještě v březnu 1945 Škodovka vyexpedovala zhruba 178 stíhačů tanků Hetzer. Plzeňské průmyslové haly proto byly terčem spojeneckých náletů.

„Podniky vyráběly do poslední chvíle a Češi, ač to nechceme slyšet, za ty výhody pracovali také až do poslední chvíle. Na rozdíl od Německa, které bylo rozbité nálety, se v protektorátu zbrojní výroba ještě zvýšila,“ uzavírá Roučka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 1 hhodinou

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 12 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 16 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 17 hhodinami
Načítání...