Za zánik Československa můžou amatéři, hodnotí Kocáb i po 30 letech. Podle Dzurindy to byl osud

Nahrávám video

Za dílo amatérů považuje Michael Kocáb zánik Československa. Připomněl, že politici, kteří rozhodnutí učinili, měli minimum zkušeností, a je přesvědčen, že rozhodnout měli občané republiky v referendu. Vzpomínky z obou zemí někdejší federace však ukazují, že postoj Čechů a Slováků byl počátkem 90. let značně odlišný. Zatímco nynější ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) vzpomíná na československý sentiment, někdejší slovenský premiér Mikuláš Dzurinda vzpomněl na agresi slovenských občanů vůči zákonodárcům, kteří se pokoušeli osamostatnění zabránit. Politici minulí i současní diskutovali o jubileu Česka a Slovenska v Událostech, komentářích.

Samostatná Česká republika a stejně tak nezávislé Slovensko existují tři desetiletí. I když se zdá, že je nynější výročí už jen příležitostí ke vzpomínkám a bilancování samostatné existence, znějí dodnes výtky ke způsobu, jakým Česká a Slovenská Federativní Republika zanikla. Michael Kocáb, který se v roce 1992 marně pokoušel prosadit referendum o zániku státu, dnes hovoří o díle amatérů.

„Ti, kteří ten rozpad moderovali, byli politici, kteří byli krátce ve funkcích, bez jakýchkoli velkých zkušeností. Chápu, může se učit v průběhu, byli jsme všichni noví. Může se v průběhu učit finance, ekonomiku, vládnutí, ale tak zásadní věc jako rozpad státu, který byl udržovaný od Masaryka, a dokonce i komunisty, si neměli vzít do rukou. Měli se obrátit na naše občany s referendem,“ řekl Kocáb.

Nostalgie po Československu versus malý Kapitol po Slovensku

Otázka však je, jak by referendum dopadlo. Vzpomínky z obou částí někdejší federace se výrazně liší. Nynější český vicepremiér Vít Rakušan, který v té době dospíval, označuje zánik Československa za událost, kterou jeho okolí nevítalo s nadšením.

„Vnímal jsem veliký sentiment nad tím, že se Československo rozpadá. Všichni jsme se v Československu narodili, žili jsme v něm. Rozpad tehdy, myslím, většinou lidí, kteří obývali československou federaci, nebyl vnímán jako pozitivní krok,“ podotkl.

Naopak Mikuláš Dzurinda, který na přelomu století řídil slovenskou vládu, ale již na počátku 90. let byl v politice coby poslanec Slovenské národní rady a místopředseda KDH, vzpomíná na docela jiné nálady. „Hlasovali jsme proti ústavě a vzpomínám si, jak nás občané, když jsme vycházeli z tehdejší staré Slovenské národní rady, fyzicky napadli. Jakýmsi velkým dřevěným kolem se snažili prorazit cestu dovnitř. Bylo to jako malý slovenský Kapitol,“ přirovnal tehdejší události na Slovensku k předloňskému dění ve Spojených státech.

Dodal, že jakkoli sám nebyl konci federace nakloněn, nepovažoval vznik samostatného Slovenska za „nic nenormálního“. „Uvědomoval jsem si, že i méně početné národy chtěly dospět, emancipovat se a získat státnost – známe zeměpis. Takže jsem vnímal toto období jako neobyčejně citlivé,“ poznamenal.

I když nelze vyloučit, že by se výsledky eventuelního referenda v Česku a na Slovensku lišily, Michael Kocáb je přesvědčen, že rozhodnutí zachovat Československo i ukončit společnou existenci by bylo s referendem lepší, než když rozhodnutí učinili dva politici.

Především se ale Kocáb domnívá, že všelidové hlasování mohlo umožnit fakticky naplnit federativní myšlenku. „Víte, že 1. ledna 1969 se rozhodlo o tom, že Československo bude federací, ale v průběhu normalizace se to neuplatnilo, byl to stále unitární stát. Federace se v období komunismu nepropracovala. Byla šance najít relevantní vztahy mezi republikami a federaci udržet,“ míní. A hlas v referendu proti federaci by podle něj sice vedl k rozpadu, ale „z daleko vyšší vůle než těch dvou pánů a jejich stran (Václava Klause z ODS a Vladimíra Mečiara z HZDS)“.

Václav Havel jako symbol České republiky

Za zásadní pro prvotní formování a mezinárodní etablování nově vzniklé České republiky považuje Vít Rakušan rozhodnutí Václava Havla kandidovat na prezidenta. „Dal České republice obrovský mezinárodní kredit tím, že do funkce prezidenta České republiky šel. Symbolizoval porevoluční vývoj, symbolizoval odpor proti komunistickému režimu. Že se rozhodl do té funkce kandidovat, byl obrovský vklad do budoucnosti České republiky,“ podotkl.

Havel v červenci 1992 odstoupil z funkce hlavy československého státu a podle Michaela Kocába vnímal zánik státu velmi špatně. „Prožíval velkou krizi, protože to považoval za své osobní selhání a byl z toho smutný,“ vzpomněl.

Slovenští nacionalisté ovšem vnímali Havla také jako symbol Prahy a na něj, respektive na jeho doprovod v Bratislavě dokonce zaútočili. O tom, že by se vyvíjela historie jinak, kdyby porevolučním československým prezidentem nebyl on, nýbrž Slovák Alexander Dubček, však pochybuje Mikuláš Dzurinda. Je přesvědčen, že by se tím nezměnilo nic. „Bylo to tak trochu osudové, prostě to tak mělo být,“ zhodnotil slovenský expremiér události staré již více než 30 let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 9 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 14 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 14 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o zablokování sněmovny

Sněmovna v pátek nedokončila žádný z plánovaných bodů. Opozice jednání protahovala dlouhými projevy. Na žádost ANO pak komora odložila i projednávání novely stavebního zákona. Podle Marka Bendy (ODS) bude opozice blokovat sněmovnu tak dlouho, dokud koalice nesplní předchozí dohody. Poslankyně Zuzana Ožanová (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským uvedla, že obstrukční praktiky považuje za součást demokracie, ale domnívá se, že bude možné dosáhnout domluvy. Podle poslance Michala Zuny (TOP 09) již některým zástupcům opozice „přetekla trpělivost“, je dle něj na vládní koalici, aby sněmovnu odblokovala. Poslankyně Lenka Martínková Španihelová (Piráti) vidí problém mimo jiné v tom, že opozice podle ní nemá dostatek prostoru v interpelacích. „Ukazuje se, jak je nezbytné a důležité, aby se změnil jednací řád, protože tam jsou ty brzdy, které zpomalují jednání,“ míní poslankyně Renata Vesecká (za Motoristy).
před 15 hhodinami
Načítání...