Zahraniční politiku řídí vláda, ale odchodu z EU nebo NATO má prezident bránit, shodli se Topolánek, Fischer a Hilšer

Nahrávám video

Zahraniční politiku určuje vláda a prezident by neměl vystupovat v rozporu s ní. Při ohrožení demokracie nebo při zásadní změně směřování Česka, například snaze o vystoupení z EU nebo NATO, by se ale měl rázně ozvat a snažit se jí zabránit. V Událostech, komentářích se na tom shodli prezidentští kandidáti Pavel Fischer, Marek Hilšer a Mirek Topolánek.

Česká televize zve prezidentské kandidáty do debaty Událostí, komentářů po trojicích podle toho, s čí podporou do boje o Pražský hrad vstoupili. V pondělí spolu diskutovali  kandidáti podpoření poslanci, v úterý uchazeči, které do volby vyslaly podpisy senátorů a ve středu proti sobě zasednou registrovaní kandidáti, kteří sbírali podpisy občanů.

Mirek Topolánek
Zdroj: ČT24

„Kdyby situace směřovala k tomu, že tady bude tendence k vystoupení z NATO, případně vyhlášení nějakého divokého referenda o vystoupení z Evropské unie, tak prezident má povinnost na to upozorňovat a může vést jednání jak uvnitř, tak venku, aby k tomu nedošlo,“ řekl Mirek Topolánek.

Podle něj je ale pozice prezidenta v této věci slabší. „Nedovedu si představit, že by došlo k takové válce, protože (vláda) mimochodem schvaluje rozpočet prezidentské kanceláře, schvaluje cesty. Takže prezident nemůže kverulovat způsobem, který by šel proti politice vlády.“

Marek Hilšer souhlasí s tím, že zahraniční politiku definuje vláda a prezident by se od ní neměl výrazněji odchylovat. „On je sice hlava státu, ale měl by stát navenek reprezentovat v souladu s politikou, kterou dělá vláda. Myslím, že si nemůžeme dovolit nějakou kakofonii a dvě zahraniční politiky,“ říká.

Marek Hilšer
Zdroj: ČT24

Zahraniční politiku vlády by prý respektoval, v extrémní situaci by však podle něj mohla nabrat takový směr, že by ohrožovala demokracii nebo fungování právního státu. „V takovém případě bych se jako prezident rázným způsobem ohradil a dělal bych všechno pro to, aby nedošlo k tomu, abychom vystoupili z NATO nebo abychom nějakým divokým způsobem nebo vůbec vystupovali z EU,“ prohlásil Hilšer.

Pavel Fischer upozornil, že zahraniční politika a směřování země je dlouhodobý a kontinuální proces a žádný z aktérů jej nemůže sám vychýlit jiným směrem. I tak ale existují případy, kdy by v roli prezidenta dělal vládě potíže.

„Například kdyby vláda začala – a to podle programového prohlášení nezačne, takže mluvíme o fikci – navrhovat například odchod z EU. My nemáme kam odcházet. V současné době naše členství v EU nemá alternativu,“ podotkl Fischer.

Pavel Fischer
Zdroj: ČT24

„Druhá věc, a tam je prezident drcen exekutivními procesy, je například to, že v rámci Severoatlantické aliance přestaneme být schopni držet závazky, ke kterým jsme se v minulosti zavázali. V tomto smyslu musí být prezident velmi aktivní, protože se jedná o více ministerstev dohromady – zejména obranu a zahraničí – a spolu s premiérem vytvářet takové podmínky, aby ČR a její slovo mělo svoji váhu a neztráceli jsme kredit,“ dodal s tím, že takový krok by měl nejen politické, ale i ekonomické dopady.

Pojistky? Senát a Ústavní soud

Mirek Topolánek ale obavy mírní. Česko má podle něj řadu pojistek, které by zásadním změnám dokázaly bránit, například Senát nebo Ústavní soud. Připomíná také článek 9 Ústavy, podle něhož není přípustná „změna podstatných náležitostí demokratického právního státu“. „Je to i na integritě člověka, který na Pražském hradě sedí, aby v té situaci dokázal jednat,“ dodává.

Také podle Hilšera existují funkční instituce, které dohlíží nad tím, aby nedošlo k zásadnímu vychýlení systému. „Ale prezident v momentě, kdy by cítil ohrožení, které souvisí se zahraniční politikou, pak pokud je správně morálně integrován, by měl jasně vystoupit a jasně hovořit. Tam je jeho role, ta ústavní pojistka. Ale do té doby by měl spolupracovat s vládou a být spoluhráčem,“ míní Hilšer.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Žen v záchranných složkách přibývá, u policie dokonce rekordním tempem

Policistky, hasičky nebo záchranářky. Žen v integrovaném záchranném systému přibývá. Nejrychleji roste počet policistek. Jejich podíl se dle dat policejního prezidia za deset let zvýšil z patnácti na dvacet procent. Více je také lékařek u záchranné služby, řídit sanitky ale příliš nechtějí. U profesionálních hasičů pak ženy ve výjezdu zůstávají výjimkou, v celé republice jich slouží aktuálně sedm. I to ale představuje nárůst – do roku 2022 to totiž nebyla ani jedna.
před 2 hhodinami

Česko závazek dát dvě procenta HDP na obranu asi nesplní, u Trumpa má ale výhodu, míní Babiš

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.
09:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Cesta na Tchaj-wan je hodnotová i pragmatická, řekl před odletem Vystrčil

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) před odletem na Tchaj-wan řekl, že je jeho cesta hodnotová i pragmatická. Míní, že Česku přinese užitek i autoritu. Ve Vystrčilově delegaci čítající pět desítek členů jsou také podnikatelé a zástupci univerzit. Cesta se koná navzdory tomu, že kabinet pro ni odmítl poskytnout vládní letoun. Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítnutí zdůvodnil tím, že vláda chce dělat pragmatickou, ne hodnotovou politiku.
před 2 hhodinami

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 5 hhodinami

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 16 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami
Načítání...