Zájem o univerzity třetího věku roste, táhne psychologie nebo IT

Zájem seniorů o univerzity třetího věku (U3V) roste. Například na Masarykově univerzitě v Brně jich minulý rok studovalo osmkrát víc než v roce 2001. Někde nestačí kapacity. Nejpopulárnější jsou přednášky z oblasti psychologie, dějin, zdravotnictví nebo sportu. A nově roste zájem také o kurzy související s informačními technologiemi. Pro nadcházející akademický rok připravily některé univerzity nové kurzy, například digitalizaci vzpomínek nebo ovocnářství.

„Zájem o kurzy připravené pro následující akademický rok 2024/2025 je opět enormní. Přihlašování skončilo 30. června a všechny jsou zcela naplněny. Nicméně zájemci stále volají a přejí si být zapsáni alespoň jako náhradníci. Bohužel jsme omezeni prostorem, možnostmi lektorů a kapacitou oddělení,“ řekla ČT vedoucí Oddělení celoživotního vzdělávání na Masarykově univerzitě v Brně Svatava Kalná. Počty posluchačů na Masarykově univerzitě rostou dlouhodobě.

„V roce 2001 to bylo pět set, v roce 2022 téměř tři tisíce posluchačů,“ doplnila Kalná s tím, že v roce 2023 už evidovala Masarykova univerzita skoro čtyři tisíce studentů. Počet přihlášených k dlouhodobým kurzům je také letos podle Kalné vyšší, zatím však univerzita nezná celkový počet posluchačů v kurzech krátkodobých.

Podobná situace je i na jiných univerzitách. „Lze říct, že trend zájmu o studium U3V má rostoucí charakter. Výjimkou bylo období koronavirové pandemie, kdy výuka probíhala on-line a počet účastníků klesl. Od této doby se počet každoročně zvyšuje,“ potvrdila Šárka Bukvajová z oddělení komunikace Univerzity Karlovy. V roce 2021 evidovala UK téměř pět tisíc seniorů, v roce 2022 už 6334. Loni studovalo U3V na Univerzitě Karlově 6700 lidí.

Nově táhne IT

Narůstající zájem potvrdily České televizi také Vysoká škola ekonomická, Univerzita Palackého v Olomouci nebo Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně.

Největšímu zájmu se těší kurzy týkající se psychologie, dějin a zdravotnictví. Velký zájem je taktéž o jazykové a sportovní kurzy. A nově roste zájem o počítačově laděné obory. „V návaznosti na neustálý rozvoj informačních technologií se dostávají i u seniorů do popředí témata, jako je například ochrana před krádeží osobních údajů, detekce neoprávněných činností a slabých míst IT systémů nebo bezpečné ukládání a zálohování osobních údajů v IT systémech,“ uvedla Kalná.

Pro další akademický rok připravily univerzity také nové kurzy. Západočeská univerzita v Plzni nově otevírá kurzy italštiny, ovocnářství nebo architektury z pohledu výtvarného umění. Mezi nové předměty na Vysoké škole ekonomické patří například digitalizace vzpomínek či ekonomický styl myšlení. Masarykova univerzita zvažuje uspořádaní lyžařského zájezdu.

Podmínky přijetí

Univerzity třetího věku jsou obecně určené lidem, kteří dosáhli věku potřebného pro přiznání starobního důchodu a mají dokončené středoškolské vzdělání s maturitou. V případě invalidního důchodu je možné studovat bez ohledu na věk. Podmínky přijetí ke studiu se však na jednotlivých univerzitách lehce liší. Například na Karlově univerzitě je podmínka maturity prominuta válečným veteránům. Univerzita Palackého v Olomouci zase v případě volné kapacity umožňuje účast zájemcům nad padesát let.

„Věkové rozpětí účastníků programu je široké. Obecně se jedná o věkové rozmezí od 55 do 90 let. V minulosti se programů účastnily také osoby nad 90 let, stejně tak se ale může jednat i o osoby, které jsou mladší než 55 let,“ popsala Bukvajová z Univerzity Karlovy.

Většina přihlášených studentů započaté kurzy také dokončí. Někteří se po dokončení programu i rádi ke studiu znovu vrací. „Posluchači si studium neustále prodlužují. Například pán, ročník 1938, má první záznam o studiu v roce 2007. Studuje tak už 17 let,“ potvrdila mluvčí Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně Petra Svěráková.

V Česku také dlouhodobě narůstá počet seniorů nad 65 let. Na konci roku 2016 evidoval Český statistický úřad 1 988 922 osob starších 65 let, v roce 2023 už 2 237 322.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Žen v záchranných složkách přibývá, u policie dokonce rekordním tempem

Policistky, hasičky nebo záchranářky. Žen v integrovaném záchranném systému přibývá. Nejrychleji roste počet policistek. Jejich podíl se dle dat policejního prezidia za deset let zvýšil z patnácti na dvacet procent. Více je také lékařek u záchranné služby, řídit sanitky ale příliš nechtějí. U profesionálních hasičů pak ženy ve výjezdu zůstávají výjimkou, v celé republice jich slouží aktuálně sedm. I to ale představuje nárůst – do roku 2022 to totiž nebyla ani jedna.
před 3 hhodinami

Babiš: Česko závazek dát dvě procenta HDP na obranu asi nesplní, u Trumpa má ale výhodu

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.
09:23Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Cesta na Tchaj-wan je hodnotová i pragmatická, řekl před odletem Vystrčil

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) v neděli před odletem na Tchaj-wan řekl, že je jeho cesta hodnotová i pragmatická. Míní, že Česku přinese „užitek i autoritu“. Ve Vystrčilově delegaci čítající pět desítek členů jsou také podnikatelé a zástupci univerzit. Cesta se koná navzdory tomu, že kabinet pro ni odmítl poskytnout vládní letoun. Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítnutí zdůvodnil tím, že vláda chce dělat pragmatickou, ne hodnotovou politiku.
před 3 hhodinami

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 6 hhodinami

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 17 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami
Načítání...