Zákaz létání s drony se rozšíří na nové oblasti

V tuzemsku přibyde míst, kde se nesmí létat s drony. Úřad pro civilní letectví (ÚCL) totiž vydal návrh na bezletové prostory nad novými dispečinky Správy železnic. Zákaz by měl v platnost vstoupit přibližně za dva měsíce, potvrdila pro ČT mluvčí ÚCL Jitka Ungerová. Úřad také vyhodnocuje rozšíření bezletového prostoru nad Pražským hradem. Právě ten totiž lidé s drony narušují nejčastěji.

ÚCL konkrétně nově navrhuje zakázat létání s drony nad centrálními dispečinky Správy železnic (SŽ) v pražské Libni a v Přerově. Teď čeká na případné námitky nebo připomínky. „V minulosti jsme zaváděli zákazy například nad malými vojenskými prostory a žádné námitky a připomínky jsme neobdrželi. Zákaz létání tam tedy mohl rychle vstoupit v platnost,“ vysvětlil ředitel odborů ÚCL Petr Plaček. Podle něj ani ohledně oblastí nad objekty SŽ neočekávají větší zdržení. „Zákaz bude tedy platit přibližně do dvou měsíců,“ odhadla Ungerová.

Do budoucna by se mohla rozšířit také bezletová oblast kolem Pražského hradu s označením LKP1. Na základě žádosti ministerstva obrany by se tam létání mělo zakázat směrem na sever. Resort vnitra společně s policií pak prosazují rozšíření této bezletové zóny na východ. Porušení bezletového prostoru nad pražskou dominantou je právě jedním z nejčastějších přestupků, které s drony v tuzemsku souvisejí. „Objekty pro obranu státu je potřeba chránit před nežádoucími lety bezpilotních letadel,“ vysvětlila mluvčí letového úřadu.

Ve fázi vyhodnocování je také zákaz létání nad významnými vodními díly. S Úřadem pro civilní letectví ochranu vodní infrastruktury konzultuje resort zemědělství.

Počet přestupků roste

Od začátku letošního roku do konce července evidoval ÚCL 221 podnětů, které mu předala policie. Ve stejném období loni bylo 87 oznámení. Celkem za loňský rok pak 334.

Drtivá většina přestupků v tuzemsku je hlášena z okolí už zmíněného Pražského hradu a také Letiště Václava Havla. Zakázaný prostor LKP1, zahrnující Pražský hrad a jeho okolí, podle ÚCL nejčastěji narušují cizinci. „Řízený okrsek letiště Ruzyně pak naopak spíše čeští občané. Avšak u značného počtu oznámení z okolí letiště se nepodaří pachatele vypátrat,“ sdělila Ungerová.

Nalezení pachatele je náročné, protože bezpilotních strojů si všímají převážně letištní detekční systémy a nahlášení přijde až se zpožděním. „Provozování dronů v blízkosti letadel a letištní infrastruktury je nebezpečné. Pochopitelně kvůli tomu je zakázáno neoprávněně provozovat drony v okolí kteréhokoliv letiště,“ vysvětlila mluvčí Letiště Praha Denisa Hejtmánková.

Povinnosti provozovatelů dronů

Drony nesmí létat v řadě dalších oblastí – například v blízkosti vojenských objektů nebo záchranných akcí nebo například nad dálnicemi. Provozovatelé musí dodržovat i základní bezpečnostní limity – například maximální výšku letu. Porušení může znamenat pokutu až 150 tisíc korun, ale také zabavení příslušné techniky.

„V poslední době se hodně rozvolnilo létání s kategorií, která létá do 120 metrů, zejména například někde v přírodě. Pokutováni jsou tedy opravdu jen ti odvážlivci, kteří létají bez oprávnění nad zakázanými prostory. Dnes je ale velmi jednoduché si zjistit, kde můžu létat a zároveň jakou přípravu k tomu potřebuji,“ podotkl předseda České asociace profesionálních provozovatelů bezpilotních letadel Petr Lněnička.

V hustě osídleném prostoru mohou od loňského roku v Česku létat bez nutnosti povolení drony nižší úrovně a s omezenou hmotností. Musí ale dodržet určitá pravidla, která se podle kategorie dronu liší. Regulace se týká především ochrany osob.

„Například v kategorii C0 nesmíte let plánovat tak, že úmyslně přeletíte osoby… Pokud se nad osoby dron dostane (například pod dron přijdou/přijedou), má pilot povinnost se od nich bez zbytečného odkladu vzdálit,“ řekla ČT Ungerová. Za osoby se v tomto ohledu považují i lidé za okny budov nebo v dopravních prostředcích. „Pilot by tedy neměl létat za okny, pokud si není jistý, že tam nikdo není, nebo pokud se nedomluví s příslušnými osobami,“ dodala mluvčí ÚCL. 

Provozovatelé bezpilotních letounů by si proto před „startem“ měli pečlivě nastudovat oblast, ve které budou létat. Plán svého letu by pak měli publikovat v digitální mapě od Řízení letového provozu (ŘLP) s názvem DroneView. Tu podle Ungerové od 1. září nahradí nová digitální mapa s názvem DroneMap. „DroneMap považujeme za klíčový nástroj pro bezpečný provoz dronů – sjednocuje data o vzdušném prostoru a výrazně usnadňuje orientaci v pravidlech,“ nastínil mluvčí ŘLP Richard Klíma.

Pro létání s bezpilotním strojem je také nutné se registrovat jako provozovatel – těch je nyní v tuzemsku podle údajů ÚCL téměř 82 tisíc. Podle konkrétní kategorie je pak u některých dronů nutné být registrovaný také jako pilot a projít speciálním výcvikem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Žen v záchranných složkách přibývá, u policie dokonce rekordním tempem

Policistky, hasičky nebo záchranářky. Žen v integrovaném záchranném systému přibývá. Nejrychleji roste počet policistek. Jejich podíl se dle dat policejního prezidia za deset let zvýšil z patnácti na dvacet procent. Více je také lékařek u záchranné služby, řídit sanitky ale příliš nechtějí. U profesionálních hasičů pak ženy ve výjezdu zůstávají výjimkou, v celé republice jich slouží aktuálně sedm. I to ale představuje nárůst – do roku 2022 to totiž nebyla ani jedna.
před 1 hhodinou

Česko závazek dát dvě procenta HDP na obranu asi nesplní, u Trumpa má ale výhodu, míní Babiš

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.
09:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Cesta na Tchaj-wan je hodnotová i pragmatická, řekl před odletem Vystrčil

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) před odletem na Tchaj-wan řekl, že je jeho cesta hodnotová i pragmatická. Míní, že Česku přinese užitek i autoritu. Ve Vystrčilově delegaci čítající pět desítek členů jsou také podnikatelé a zástupci univerzit. Cesta se koná navzdory tomu, že kabinet pro ni odmítl poskytnout vládní letoun. Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítnutí zdůvodnil tím, že vláda chce dělat pragmatickou, ne hodnotovou politiku.
před 1 hhodinou

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 4 hhodinami

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 15 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami
Načítání...