Zaostřeno na lidovou Čínu. Prohlášení čtyř zaměstnává Senát i sněmovnu

Nahrávám video

Vzrušená debata o diplomatických vztazích mezi Prahou a Pekingem vstoupila do parlamentu, zabývat by se jí mohly obě jeho komory. Klub Starostů a nezávislých totiž usiluje o svolání mimořádné schůze Senátu, tentýž institut v Poslanecké sněmovně hodlá využít ODS a TOP 09. Důvodem je v obou případech nedávné prohlášení čtyř nejvyšších ústavních činitelů, které se distancovalo od setkání ministra kultury a dalajlamy a znovu potvrdilo, že Česko zastává politiku jedné (nedělitelné) Číny, jejíž součástí je i Tibet.

Čínskou bouři nad Malou Stranou rozpoutala nedávná návštěva tibetského duchovního vůdce dalajlamy, kterého přijal lidovecký ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL). Komunistická Čína, jež dalajlamův Tibet v padesátých letech anektovala, se proti tomuto setkání ohradila; dalajlamova osobnost se Pekingu protiví nejen kvůli duchovnímu rozměru (komunismus je ateistický), ale také z obav před zpochybňováním čínské vlády v Himálaji.

Prezident Miloš Zeman, premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) a předseda sněmovny Jan Hamáček (ČSSD) následně vydali společné prohlášení, ve kterém Čínu ujišťovali, že schůzky politiků s dalajlamou by se neměly považovat za výraz změny oficiální politiky Česka vůči Číně. Zároveň zopakovali, že Česká republika uznává jednotnou Čínu včetně Tibetu.

Podle některých zdrojů mělo být „prohlášení čtyř“ interním dokumentem, takovým ale nezůstalo. A poté, co ho Hrad zveřejnil na svém webu, se proti diplomaticky silnému provolání těžkých vah české politiky ohradili opoziční a koaliční politici i předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. 

Štěch: Forma prohlášení není neobvyklá

Předseda Senátu ho přitom nepovažuje za nic neobvyklého. „Já se k prohlášení samozřejmě hlásím, protože forma není v naší zemi neobvyklá. Máme tři roky formu společných setkání - a také vydávání společných prohlášení – ústavních činitelů,“ prohlásil v Událostech, komentářích.

Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (jenž dopis Číně inicioval) upozornil, že provolání vzniknout muselo. Herman totiž prý nedodržel vládní dohodu, když se s dalajlamou sešel oficiálně, a nikoliv neoficiálně, jak mělo být smluveno na zasedání kabinetu v dubnu 2014. Takovou úmluvu ale popírá jak Herman („Nic takového jsem neslíbil, protože to je v rozporu s mým svědomím“), tak jeho straničtí kolegové ve vládě i ministři za hnutí ANO.

„Nepamatuju si, že by to byl definitivně závazný slib, kdy by bylo řečeno: 'Ne, v žádném případě',“ říká ministr životního prostředí Richard Brabec. „Na explicitní dohodu před dvěma lety si nevzpomínám, na debatu na toto téma ano,“ uvádí ministr obrany Martin Stropnický – a tehdejší šéfka spravedlnosti Helena Válková dodává: „Pan ministr kultury Herman aktivně vystoupil proti – s tím, že za svou osobu nemůže slíbit, že by se s dalajlamou nesetkal.“

Nahrávám video

Úkol pro sněmovnu i Senát

České licitace kolem politiky vůči Číně se nyní přelévají i do parlamentu. ODS a TOP 09 chtějí svolat na příští týden mimořádnou schůzi, která by se z pohledu opozice nadmíru servilním prohlášením čtyř zabývala.

Starostové a nezávislí pak volají také po mimořádné schůzi Senátu a od předsedy Štěcha chtějí – s odkazem na původně neoficiální charakter dopisu – vysvětlit, kolik podobných neveřejných prohlášení v minulosti do Pekingu putovalo a proč vzniklo; šéf diplomacie Lubomír Zaorálek ho vysvětluje tím, že bylo potřeba zahladit údajný Hermanův diplomatický přešlap

Podle STAN by ke schůzi mělo dojít co nejdříve po 16. listopadu, kdy složí svůj slib noví zákonodárci vzešlí z říjnových voleb. V úvahu by tak připadal 18. listopad jako nejranější termín, což má podporu dvanácti senátorů (hlavně z klubu STAN), dalších deset se kloní k „co nejrychlejšímu projednání“.

Jak ale zároveň uvedl šéf klubu STAN Jan Horník, jeho hnutí nesbírá mezi kolegy v horní komoře žádné podpisy. „Je to rozhodnutí jednotlivých senátorů i předsedů klubů,“ říká. Pro svolání mimořádného zasedání je přitom potřeba minimálně sedmadvacet signatur, a předseda komory i jeden ze signatářů čínského dopisu Milan Štěch je proto ke speciálnímu zasedání skeptický. „Jsou to jen návrhy, které mají upoutat pozornost. Třetina podpisů nebyla doručena, takže se zatím nemáme o čem bavit.“

Žádné prohlášení nebylo podepsáno. Nic jsem nepodepsal. Podpis je něco jiného než podpora prohlášení – ale já se k prohlášení samozřejmě hlásím. Obsah je naprosto v souladu s naší zahraniční politikou.
Milan Štěch
předseda Senátu (ČSSD)

Větší podporu než mimořádná schůze má projednání společného prohlášení nejvyšších ústavních činitelů na první řádné schůzi (30. listopadu). Podle Starostů a nezávislých je to sice pozdě, takovéto řešení ale nevadí čtyřicítce zákonodárců.

„V době, kdy je prohlášení venku, už není nebezpečí z prodlení,“ vysvětluje senátor za ODS Jaroslav Kubera – a obdobné stanovisko drží Zdeněk Brož (za KDU-ČSL): „Stačilo by vysvětlení na řádné schůzi, nejsem příznivcem toho, abychom svolávali mimořádnou schůzi k jedinému bodu.“

Téma pro Hrad?

Česko-čínskými vztahy by se pak podle všeho měla zabývat i úterní schůzka nejvyšších ústavních činitelů k zahraniční politice. Na ní se politici pokouší sjednocovat zahraničněpolitické postoje představitelů státu. Vedle Sobotky a Zemana jsou na schůzky, které svolává hlava státu, zváni také Hamáček, Štěch, Zaorálek a ministr obrany Martin Stropnický.

Podle Černínského paláce sice mají být hlavními tématy migrační krize, protiruské sankce a evropská obrana (ministerská mluvčí Michaela Lagronová přímo uvedla, že v navržených tématech vztah s Čínou není), hradní mluvčí Jiří Ovčáček ovšem informoval, že se politici zaměří na „události posledních týdnů“ – a těmi na české scéně hýbaly právě vztahy mezi Prahou a Pekingem.

Vlastní diskuse o česko-čínských vztazích je navíc stále aktuální, protože premiér míří v listopadu do lotyšské Rigy na jednání představitelů šestnácti evropských zemí s čínským premiérem Li Kche-čchiangem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Žen v záchranných složkách přibývá, u policie dokonce rekordním tempem

Policistky, hasičky nebo záchranářky. Žen v integrovaném záchranném systému přibývá. Nejrychleji roste počet policistek. Jejich podíl se dle dat policejního prezidia za deset let zvýšil z patnácti na dvacet procent. Více je také lékařek u záchranné služby, řídit sanitky ale příliš nechtějí. U profesionálních hasičů pak ženy ve výjezdu zůstávají výjimkou, v celé republice jich slouží aktuálně sedm. I to ale představuje nárůst – do roku 2022 to totiž nebyla ani jedna.
před 33 mminutami

Česko závazek dát dvě procenta HDP na obranu asi nesplní, u Trumpa má ale výhodu, míní Babiš

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.
09:23Aktualizovánopřed 50 mminutami

Cesta na Tchaj-wan je hodnotová i pragmatická, řekl před odletem Vystrčil

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) před odletem na Tchaj-wan řekl, že je jeho cesta hodnotová i pragmatická. Míní, že Česku přinese užitek i autoritu. Ve Vystrčilově delegaci čítající pět desítek členů jsou také podnikatelé a zástupci univerzit. Cesta se koná navzdory tomu, že kabinet pro ni odmítl poskytnout vládní letoun. Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítnutí zdůvodnil tím, že vláda chce dělat pragmatickou, ne hodnotovou politiku.
před 55 mminutami

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 3 hhodinami

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 14 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami
Načítání...