Zápisy do prvních tříd letos přinášejí změny. Na co se připravit?

Nahrávám video

Tento týden začínají zápisy do prvních tříd základních škol, které mají trvat do poloviny února. Konkrétní termín si ale stanovují školy samy, většinou to bývají dva dny. Kromě posunutí termínu zápisu se letos také zpřísňují pravidla pro udělení odkladu povinné školní docházky. K zápisům by mohlo letos přijít kolem 140 500 dětí, vyplývá z odhadu ministerstva školství. Bylo by to méně než loni.

Novela školského zákona posunula letošní termín zápisů z dubna na období od 15. ledna do poloviny února. Důvodem posunutí termínu je podle ministerstva snaha dát školám i rodičům více času na případné řešení odkladů školní docházky.

Koho se zápis týká?

Do prvních tříd mají letos v září nastoupit děti narozené od 1. září 2019 do 31. srpna 2020. Kromě nich se zápisy týkají i sedmiletých a starších dětí, které dříve dostaly odklad povinné školní docházky. Podle odhadů ministerstva školství by k zápisům mělo přijít asi 116 500 šestiletých dětí a zhruba 22 500 sedmiletých a starších.

Ve výjimečných případech mohou rodiče zapsat i dítě, které by do školy nastupovalo v pěti letech, jednat by se mělo o mimořádně nadané děti. Takových by podle úřadu mohlo letos přijít k zápisu asi patnáct set.

Rodiče si mohou vybrat kteroukoli školu. Přihlášku, čili žádost o přijetí, můžou také podat do více škol, počet není nijak omezený. Je ale pro ně podstatné vědět, která škola je pro ně spádová. Zařízení totiž přijímají přednostně děti ze spádových oblastí.

Někde má také obec jeden spádový obvod pro více škol – pak je pro rodiče spádová kterákoli z nich. V případě, že nebude kapacita stačit, rozhoduje o přijetí losování. Problémy s kapacitou byly v minulých letech například v Praze a okolí či v blízkosti dalších velkých měst.

Jak probíhá přihlašování?

Školy zveřejňují v dostatečném předstihu informace o organizaci a průběhu zápisu. Zveřejňují i kritéria pro přijímání žáků. Některé školy používají elektronický zápis, který však obvykle neslouží k plnohodnotnému podání žádosti. Jde jen o registraci, která škole urychlí administrativu a umožňuje rodičům například stanovit přesný čas zápisu.

K samotnému zápisu pak rodiče potřebují vyplnit žádost o přijetí dítěte, kterou školy zveřejňují většinou na svých webových stránkách. Vyplněný formulář lze většinou vytištěný odevzdat osobně ve škole, odeslat doporučeně poštou, ale lze jej také poslat datovou schránkou či e-mailem s elektronickým podpisem s požadovanými náležitostmi.

Nově se v žádosti také uvádí, kam dítě chodilo do posledního ročníku mateřské školy, případně jak plnilo povinné předškolní vzdělávání.

Letos se rovněž nebudou konat oddělené zápisy dětí z Ukrajiny. Ústavní soud v prosinci tuto právní úpravu zrušil. Vyhověl tak návrhu skupiny senátorů, podle kterých jsou oddělené zápisy diskriminační a vedou k segregaci. ÚS kritizoval odlišné zacházení se zvláště zranitelnou skupinou lidí, tedy dětmi uprchlíků, jimž právní úprava mohla komplikovat přístup ke vzdělání.

Co mít s sebou na zápis?

Na zápis nemusí přijít ani dítě, ani rodič, povinnost je pouze podat zmíněnou žádost o přijetí.

„V praxi se ale často ukazuje, že osobní návštěva je velmi přínosná. Pro dítě je to první klidné setkání se školou, bez zkoušení a stresu,“ uvádí ministerstvo školství. Pro rodiče je to zároveň příležitost se zeptat na vše, co je o instituci zajímá, poznat prostředí a ujistit se, že je to to pravé místo pro jejich dítě.

V případě osobní návštěvy by zákonní zástupci kromě žádosti měli mít s sebou občanský průkaz a rodný list dítěte. Zároveň je potřeba ověřit totožnost rodiče – buď předložením průkazu totožnosti při osobním podání, nebo identifikací podatele při dálkovém podání žádosti. Zastupuje-li dítě jiná osoba než jeho zákonný zástupce, je potřeba, aby doložila své oprávnění dítě zastupovat.

Podrobné informace zveřejňují jednotlivé školy na svých webových stránkách. Je možné, že mohou požadovat informace o trvalém pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování. Mohou chtít rovněž zdravotní kartičku dítěte a v případě elektronického zápisu mohou požadovat také vyplněnou a vytištěnou žádost.

Co by mělo dítě umět?

Ministerstvo v minulosti zveřejnilo takzvané Desatero pro rodiče dětí předškolního věku, kde se nachází soupis toho, co by mělo dítě zvládnout před vstupem do základní školy. Upozorňuje, že je ale nutné brát v potaz to, že zrání dítěte je nerovnoměrné a každé dítě nemusí všech parametrů dosáhnout, může se k nim však přiblížit.

Co když dítě škola nevezme?

Pokud spádová škola nemůže dítě vzít z kapacitních důvodů, zřizovatel školy, tedy obec či místní úřad, musí pro dítě najít volné místo v některé z dalších škol v okolí. Pokud rodiče nesouhlasí s rozhodnutím zřizovatele nebo ředitelství školy, mohou také podat odvolání. Odvolání musí být podáno písemně do patnácti dnů ode dne, kdy bylo doručeno rozhodnutí o nepřijetí dítěte do základní školy.

Zpřísnění odkladů povinné školní docházky

Část rodičů bude žádat pro své děti o odklad povinné školní docházky, v září by pak do prvních tříd mohlo nastoupit podle odhadu úřadu zhruba 119 tisíc dětí, podobně jako v tomto školním roce. O odklad je potřeba požádat už k datu zápisu. Pokud ještě rodiče nemají všechna potřebná vyšetření, lze je doložit později.

Poslanci od letošního roku prosadili přísnější pravidla pro udělování odkladu povinné školní docházky. Ta začínají platit postupně podle data narození dětí. Letos se přísnější pravidla týkají těch, které se narodily mezi 1. zářím 2019 a 31. březnem 2020. Jedním z důvodů postupného zavádění je kapacita základních škol, aby jejich první třídy nebyly přeplněny dětmi s odkladem a aby se učitelé na změnu mohli dostatečně připravit.

Odklad budou moci dostat tehdy, pokud jejich zdravotní stav dlouhodobě neumožňuje účast ve výuce. Žádost bude třeba doložit doporučením klinického psychologa nebo lékaře specialisty, například onkologa, a školského poradenského zařízení. Pediatři doporučení vydat nemohou.

„I přesto však očekáváme, že v příštím školním roce dostane odklad zhruba dvacet tisíc dětí z celkového odhadovaného zájmu přibližně 27 500. Současné vedení resortu chce dopady zmíněné novely, která byla přijata v minulém volebním období, vyhodnotit,“ uvedl mluvčí ministerstva školství Ondřej Macura.

Děti, které se narodily mezi 1. dubnem 2020 a 31. srpnem 2020, mohou dostat odklad podle starých pravidel, tedy například pokud nejsou přiměřeně duševně nebo tělesně vyspělé. U těchto žádostí smí doporučení vydat i pediatr.

Novela školského zákona loni v září zrušila také takzvané dodatečné odklady. Prvňáci už tedy nemohou nastoupit do školy a následně se vrátit do školky kvůli nezralosti. Od září 2026 by také měl být v každé třídě prvního ročníku ZŠ, ve které je více než patnáct prvňáčků, asistent pedagoga. Přehled změn zveřejnilo ministerstvo školství na webu, k dispozici jsou i letáky pro rodiče podle data narození dětí.

Loni přišlo podle resortu k zápisům do prvních tříd zhruba 145 500 dětí. Do prvních tříd bylo podle dat ministerstva k září 2025 nově přijatých 118 758 prvňáků. Více než 92 600 z nich byly šestileté děti, sedmiletých a starších bylo zhruba 25 200 a pětiletých 930.

Do prvních tříd chodí v tomto školním roce celkem 119 898 žáků včetně těch, kteří například opakují první ročník.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
12:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
20:03Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 2 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
12:51Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
08:26Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 6 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 7 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o zablokování sněmovny

Sněmovna v pátek nedokončila žádný z plánovaných bodů. Opozice jednání protahovala dlouhými projevy. Na žádost ANO pak komora odložila i projednávání novely stavebního zákona. Podle Marka Bendy (ODS) bude opozice blokovat sněmovnu tak dlouho, dokud koalice nesplní předchozí dohody. Poslankyně Zuzana Ožanová (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským uvedla, že obstrukční praktiky považuje za součást demokracie, ale domnívá se, že bude možné dosáhnout domluvy. Podle poslance Michala Zuny (TOP 09) již některým zástupcům opozice „přetekla trpělivost“, je dle něj na vládní koalici, aby sněmovnu odblokovala. Poslankyně Lenka Martínková Španihelová (Piráti) vidí problém mimo jiné v tom, že opozice podle ní nemá dostatek prostoru v interpelacích. „Ukazuje se, jak je nezbytné a důležité, aby se změnil jednací řád, protože tam jsou ty brzdy, které zpomalují jednání,“ míní poslankyně Renata Vesecká (za Motoristy).
před 8 hhodinami
Načítání...