Zastavení části bezvýchodných exekucí je potřebné, shodli se Nacher, Hrnčíř a Výborný

Nahrávám video

Sněmovna vede finální debatu o změnách v exekucích. Ve středu ji nedokončila, bude tak pokračovat v pátek. Na stole je otázka místní příslušnosti exekutorů nebo zavedení lhůty pro zastavení bezvýsledné exekuce. Na tom, že by taková doba měla být stanovena, se shodli poslanci Patrik Nacher (ANO), Jan Hrnčíř (SPD) a Marek Výborný (KDU-ČSL) ve středečních Událostech, komentářích.

Mezi nejspornější body patří možné zavedení místní příslušnosti exekutorů. To navrhuje část poslanců. Teď si mohou věřitelé exekutora vybrat bez ohledu na místo. Schválení ale v minulosti nedoporučil ústavně-právní výbor a s teritorialitou nesouhlasí část exekutorů. Její zavedení naopak dlouhodobě podporuje Exekutorská komora.

Podle Výborného je teritorialita důležitá ke vzniku férového prostředí a k tomu, aby nevznikaly dluhové spirály. „V okamžiku, kdy budu vymáhat svůj dluh na podnikatelské osobě, tak potom mi zůstane právo svobodné volby exekutora, protože to vymáhání je náročnější a šetřím právo věřitele,“ řekl. V případě vymáhání dluhu od nepodnikatele by pak podle něj měl o přidělení exekutora rozhodovat soud.

Místní příslušnost exekutorů chce i SPD. Hrnčíř řekl, že aktuálně nastavený systém podporuje klientelismus a korupci. Úprava by podle něj také výrazně zlevnila exekuce. Nacher zdůraznil, že podle něj není teritorialita efektivní. „Máme řešit nakumulované věci z minula,“ podotkl.

Bezvýchodné exekuce

Další možné změny se týkají dlužníků vůči státu – mohlo by jim stačit splatit v exekuci jistinu, tedy dlužné peníze bez úroků, a zaplatit 750 korun na náklady řízení. Zastavovat by se mohly dlouhodobé bezvýsledné exekuce s jistinou do 1500 korun. Stát by uhradil věřitelům část pohledávky ve formě daňové úlevy a exekutorům část výdajů.

Uzákonění lhůty na tři roky, po jejímž uplynutí by člověk musel zastavit bezvýslednou exekuci bez návrhu a souhlasu věřitele podporují lidovci, ANO i SPD. „Návrh zastaví dlužníkovi marnou exekuci v jistině do 1500, zároveň dá něco věřiteli, to jest ta třetina jistiny ve výši 450 korun, ale ve formě daňové slevy a potom něco dostane exekutor,“ uvedl Nacher.

Forma daňové slevy je podle něj vhodná, aby nedocházelo k obchodování s exekucemi. „Platí to logicky stát, protože stát na tom vydělává minimálně ve formě vybraného DPH, které je mezi třičtvrtě až jednou miliardou ročně,“ dodal.

Podle Hrnčíře by stanovení lhůty neznamenalo, že se lidé budou povinnostem vyhýbat. „V každé civilizované zemi je smyslem exekuce vymoci pro věřitele dlužnou částku. U nás je to tak, že vymáhání se stalo tím primárním cílem,“ kritizoval s tím, že u exekucí, které se táhnou mnoho let, tak vznikají velké pokuty. „A je třeba to napravit,“ doplnil.

Novelu jako takovou Exekutorská komora kritizovala, podle ní by schválení snížilo vymahatelnost práva. „Současné znění novely a pozměňovací návrhy budou mít negativní dopad na věřitele a nahrají nepoctivým dlužníkům,“ uvedl už dříve prezident komory Jan Mlynarčík.

Milostivé léto

S návrhem takzvaného milostivého léta přicházejí lidovci. „To neznamená, že se dluhy nemají platit, to stále platí, ale jenom tu jistinu plus 750 korun, což je spravedlivý náklad na zastavení exekuce. Pokud se jedná o dluh vůči státu nebo vůči organizaci se státním podílem, pak bude ten dluh odpuštěn. Pokud by to bylo vůči soukromé osobě, je spravedlivé požadovat nejen tu jistinu, ale ještě jednou tolik na příslušenství,“ vysvětlil Výborný. Takový systém považuje za spravedlivý. „Často se jedná o dluhy, které by nikdy věřitel neviděl zaplacené,“ dodal.

Právě tento návrh vnímá Exekutorská komora jako největší problém. „Návrh na první pohled uleví mnoha dotčeným, kterým tak postačí zaplatit pouze jistinu a nepatrnou částku nákladů exekuce. Na druhou stranu však existují oblasti, lidé a subjekty, na něž tento pozměňovací návrh vůbec nepamatuje a které přímo ohrožuje. Jedná se především o stát, kraje, obce, ale také třeba zdravotní pojišťovny,“ kritizoval Mlynarčík.

Sněmovnou zřejmě neprojde vládní pasáž, podle které měl vést exekuce na jednoho dlužníka ten exekutor, který zahájil první z nich. Mezi další projednávané změny patří třeba povinně nahrávané hovory o exekučním řízení exekutorem nebo nižší penále u dluhů na zdravotním a sociálním.

Podle orgenizace Člověk v tísni probíhá v česku 4,5 milionu exekucí, kterým čelí 720 tisíc lidí, vymáhá se jistina ve výši až 300 miliard, s penále a úroky to dělá bilion.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 10 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 14 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 15 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o zablokování sněmovny

Sněmovna v pátek nedokončila žádný z plánovaných bodů. Opozice jednání protahovala dlouhými projevy. Na žádost ANO pak komora odložila i projednávání novely stavebního zákona. Podle Marka Bendy (ODS) bude opozice blokovat sněmovnu tak dlouho, dokud koalice nesplní předchozí dohody. Poslankyně Zuzana Ožanová (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským uvedla, že obstrukční praktiky považuje za součást demokracie, ale domnívá se, že bude možné dosáhnout domluvy. Podle poslance Michala Zuny (TOP 09) již některým zástupcům opozice „přetekla trpělivost“, je dle něj na vládní koalici, aby sněmovnu odblokovala. Poslankyně Lenka Martínková Španihelová (Piráti) vidí problém mimo jiné v tom, že opozice podle ní nemá dostatek prostoru v interpelacích. „Ukazuje se, jak je nezbytné a důležité, aby se změnil jednací řád, protože tam jsou ty brzdy, které zpomalují jednání,“ míní poslankyně Renata Vesecká (za Motoristy).
před 16 hhodinami
Načítání...