Zástupci kandidujících uskupení diskutovali v Politickém spektru o covidu-19 i hospodaření státu

Končící vláda si v programovém prohlášení předsevzala důchodovou reformu, digitalizaci, viditelnost země v Evropské unii, strategický investiční plán, reformu státu a posílení bezpečnosti.

Podle zástupkyně Levice v Olomouckém kraji Markéty Juřicové však byly závazky poměrně obecné, a i když kabinet některé kroky k cílům podnikl, nebyly dostatečné. „Byl to spíš průměr. Vládu bych pokárala spíš za jiné věci, například jak se postavila ke koronavirové pandemii,“ uvedl Juřicová.

Podle lídra kandidátky Hnutí Prameny Jana Michaela Kubína vláda odráží celou společnost. „Stav je velmi, velmi neutěšený,“ uvedl. V porovnání s minulými dekádami podle něj vysoce vzrostla inflace, kritizoval také státní dluh. Český stát přirovnal k pacientovi, který leží na jednotce intenzivní péče. „Řeší následky, neřeší příčiny,“ prohlásil.

Podle jedničky kandidátky Aliance pro budoucnost Pavla Sehnala se společnost dělí na dvě sféry – státní, která nic nevytváří, a soukromou, která veřejnému sektoru zajišťuje peníze. Vládu kritizoval za vysoké platy státních zaměstnanců. „Stát doslova vykrádá soukromý sektor a přesouvá peníze od těch, kteří pracují, do státního aparátu,“ řekl.

Také David Tesař, který kandiduje za uskupení Trikolora Svobodní Soukromníci v Jihočeském kraji, se připojil ke kritice kabinetu. Nedostatečná je podle něj ale i role opozice. „Opozice zmizela (…) Poslední dobou si spíše víc notují, než že by přinášeli až deadlinová řešení pro vládu,“ uvedl Tesař s tím, že jeho uskupení předpokládá ve sněmovně spíše právě opoziční roli.

Jednička jihomoravské kandidátky Senioři 21 Miloš Janeček řekl, že ačkoliv vláda podniká kroky pro podporu obyvatel důchodového věku, zapomíná se ale na invalidní důchodce. „Tito lidé potřebují velkou péči,“ poznamenal. Přijímaná opatření jsou podle něj navíc často populistická. „V reálu je to zcela odlišné, nebo velmi často odlišné,“ uvedl Janeček.

Veřejné finance a státní dluh

Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) dosáhne schodek státního rozpočtu 400 milionů korun. Zástupce strany Senioři 21 Janeček by ke snižování státního dluhu chtěl dospět mimo jiné zmražením platů politiků. „Na hranici třeba 80 tisíc korun, což je průměr dnešního senátora,“ uvedl. Vyslovil se i pro zrušení „státních trafik“ a neziskových organizací.

Juřicová, která zastupuje formaci Levice, podporuje progresivní zdanění, které by mělo zasáhnout zejména nejbohatší a největší firmy. „Aby běžní občané, kteří vydělávají průměrný nebo podprůměrný plat, nebyli tímto zatíženi,“ řekla. K vyrovnanému rozpočtu by podle ní mělo přispět i zavedení daně ze znečištění.

Zástupce Hnutí Prameny Kubín naopak zvyšování daní odmítl. „Chceme, aby rozpočet byl vyrovnaný, a to lze. Akorát současná vláda nechce,“ řekl. Vyslovil se pro snížení počtu úředníků neziskových organizací a nenárokových dotací a revizi poskytovaných dávek.

Lídr kandidátky Aliance pro budoucnost Sehnal podporuje snížení výdajů. „Škrtat, škrtat, škrtat,“ navrhuje. Redukovat by se podle něj neměl jen počet úředníků, ale také sociálních dávek. Uvedl také, že rostou výdaje například resortu zdravotnictví. „Je potřeba (…) udělat zásadnější reformu,“ míní.

Uskupení Trikolora Svobodní Soukromníci ústy Tesaře prosazuje pravicový přístup. Češi podle něj skrze daně disciplinovaně přispívají do rozpočtu. „Je nutné kontrolovat výdaje, nikoliv zvyšovat příjmy,“ řekl Tesař. Není proto podle něj možné rozdávat, protože si to stát nemůže dovolit.

Covid-19

Zástupci stran a uskupení se věnovali také otázkám spojeným s covidem-19. Podle Kubína, který vede kandidátku Hnutí Prameny, je nutné ve spojitosti s covidovou agendou zastavit nastupující totalitu. „Není přirozená a otevřená komunikace. Do mainstreamu se může dostat jen určitý hlas,“ řekl v Politickém spektru.

Jihočeský zástupce formace Trikolora Svobodní Soukromníci Tesař se vyslovil proti zvyšování výdajů na zdravotnictví v souvislosti v boji s nemocí. „Nebudeme rozdávat (…) na výdaje na epidemii, pandemii, která tady byla, nebyla. Já si myslím, že nebyla,“ uvedl Tesař.

Zástupce Aliance pro budoucnost Sehnal kritizoval pomalý postup státu. „Nezvýšil počet lůžek intenzivní péče, přestože na to měl rok a půl a utratil stovky miliard,“ uvedl Sehnal. Stát by měl být podle něj připravený na všechny scénáře.

Podle Juřicové, která zastupuje formaci Levice na olomoucké kandidátce, je třeba vysvětlovat, proč je nutné s pandemií bojovat, a stejně argumentovat i v případě očkování. „Vláda to nevysvětlila dostatečně, jenom propagační kampaň. Z ní se ale člověk nedozví žádné informace,“ řekla.

Podle lídra uskupení Senioři 21 Janečka je veřejný prostor zahlcený informacemi v souvislosti s průběhem šíření covidu, což podle něj vede až ke „covidové hysterii“. „Stát neukazuje, že je třeba hospitalizováno třicet lidí s ischemickou chorobou srdeční, že zemřelo dvacet lidí na nádor tlustého střeva,“ přiblížil Janeček.

Pozvánku do debaty v pořadu Politické spektrum dostali lídři subjektů na základě průzkumu volebního potenciálu od společností Kantar CZ a Data Collect pro ČT, dále podle váhy kandidujících subjektů a jejich dlouhodobé podpory zjištěné ve výzkumech volebních preferencí.

Volební potenciál ukazuje, jaký by mohl být maximální možný zisk politického subjektu, pokud by se k němu přiklonili všichni voliči, kteří ho zvažují. Respondenti mohou uvést více stran, mezi nimiž se teprve rozhodnou.

V průzkumu, který se konal mezi 19. srpnem a 3. zářím, se tazatelé ptali tří tisíc lidí. Statistická chyba je maximálně plus minus 1,9 procenta. Výsledky je třeba vždy vztahovat k termínu sběru dat a chápat je jako aktuální volební potenciál ve volbách do Poslanecké sněmovny. Nejedná se tedy v žádném případě o prognózu výsledků voleb.

Zástupci sedmi stran, hnutí a koalic, které se v průzkumu volebního potenciálu umístily nejvýše, dostali pozvánku do Předvolebních debat ČT24. Se všemi lídry kandidátek přináší ČT24 rozhovory v Událostech, komentářích.