Zdravotníci mohou příští rok znovu protestovat

Nahrávám video

Uplynul rok od podpisu dohody, která ukončila protesty nemocničních lékařů kvůli přesčasům. Nyní ministerstvo a odboráři vedou spor, zda se slíbené změny uskutečnily. Neshody nadále panují například na novém zákonu o odměňování zdravotníků. Odbory zvažují další protesty, mohly by se uskutečnit v březnu.

Odkládání plánovaných operací, úpravy rozpisů služeb i uzavřená oddělení – taková byla situace loni touto dobou v řadě českých nemocnic. Protesty ukončil přesně před rokem podpis dohody na resortu zdravotnictví mezi zástupci lékařů, ředitelem Veřejné zdravotní pojišťovny a ministrem Vlastimilem Válkem (TOP 09). „Chtěl bych poděkovat všem zúčastněným za to, že se této dohody podařilo dosáhnout a situaci tímto způsobem vyřešit,“ hlásal tehdy premiér Petr Fiala (ODS).

Situace však vyřešená, jak se zdá, není. Jedním z důležitých bodů a hlavních důvodů, proč lékaři svůj protest ukončili, byl totiž příslib ministerstva, že od 1. ledna 2025 vznikne samostatný zákon o odměňování zdravotníků. Ten ale po dvanácti měsících stále chybí.

Zákon měl sjednotit odměňování ve všech nemocnicích, v lůžkových zdravotnických zařízeních, která mají smlouvu s veřejnými zdravotními pojišťovnami, a měl garantovat prostřednictvím speciální tarifní tabulky lékařům za základní pracovní dobu příjem ve výši 1,5 až 3násobku průměrné mzdy, a to v závislosti na dosažené kvalifikaci a délce praxe.

Už v květnu tohoto roku však Česká lékařská komora (ČLK) informovala, že ministerstvo zdravotnictví žádné konkrétní návrhy nepředložilo. Podle resortu byl ale hlavní požadavek, a to zařazení lékařů, zubních lékařů a farmaceutů do vyšší platové třídy a razantní zvýšení jejich platových podmínek, splněn v dohodnutém rozsahu. Ministerstvo zároveň dodalo, že v květnu již probíhala jednání o legislativních změnách zákoníku práce a přípravě zákona o odměňování zdravotníků.

V září poté zástupci Spolku Mladých lékařů (SML) a ČLK předložili resortu podle jejich slov „velmi vstřícný návrh, který dokonce opouštěl požadavek na trojnásobek průměrné mzdy pro kvalifikované lékaře“. Prezident ČLK Milan Kubek poznamenal, že „přestože tento návrh byl zejména pro zkušené lékaře a lékařky dokonce za hranicí přijatelného kompromisu, ministerstvo i tento návrh odmítlo“.

„My jsme zákon předložili v řadě variant, opravdu jsme intenzivně jednali. Všechny ostatní podmínky jsme splnili,“ tvrdí Válek.

Válek považuje dohodu za splněnou

Zdravotníci se na konci října chtěli připojit k protestům praktických lékařů a ambulantních specialistů. Předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková ale na říjnové konferenci sdělila, že protesty organizované lékařskými a zdravotnických odbory kvůli navýšení platů a mezd zdravotníků se budou konat příští rok. Může jít o výpovědi z přesčasové práce nebo jinou formu, doplnila.

Žitníková tehdy uvedla, že dohoda z loňského prosince stále nebyla naplněna. Kromě toho, že neexistuje dohoda na návrhu zákona o odměňování zdravotníků, neřeší se podle ní také benefity, jako jsou třeba lázeňské a rehabilitační pobyty pro zdravotníky, nebo dřívější odchody do penze. Žitníková také informovala, že návrhy ministerstva zdravotnictví nebylo možné přijmout, jelikož neřešily platy a mzdy sester, některým by se odměna dokonce snížila.

Válek však dohodu považuje za splněnou, lékaři podle něj zpochybňují její principy. „Rezervy pojišťoven sice existují, je z nich hrazena mimo jiné prevence, podpora lékařů v regionech s hůře hrazenou péčí a mnoho dalších věcí. Přesun těchto peněz na platy by jednak toto vše zlikvidoval, ale hlavně by to ty rezervy vysálo za jediný rok a další rok by na to už nebylo,“ napsal tehdy na síti X.

Dle bývalého předsedy Sekce mladých lékařů ČLK a nynějšího viceprezidenta ČLK Jana Přády se v nemocnicích za poslední rok leccos zlepšilo, obzvlášť v otázce dodržování přesčasů. „Zhruba ve třiceti procentech českých nemocnic to, alespoň podle našich průzkumů, dodržovat lze. Dalších třicet procent se alespoň významně začíná blížit té legální hranici,“ poznamenal. Za úspěch považuje i uzákonění příplatků za 24hodinové služby nebo pracovní volno před atestační a kmenovou zkouškou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Žen v záchranných složkách přibývá, u policie dokonce rekordním tempem

Policistky, hasičky nebo záchranářky. Žen v integrovaném záchranném systému přibývá. Nejrychleji roste počet policistek. Jejich podíl se dle dat policejního prezidia za deset let zvýšil z patnácti na dvacet procent. Více je také lékařek u záchranné služby, řídit sanitky ale příliš nechtějí. U profesionálních hasičů pak ženy ve výjezdu zůstávají výjimkou, v celé republice jich slouží aktuálně sedm. I to ale představuje nárůst – do roku 2022 to totiž nebyla ani jedna.
před 2 hhodinami

Babiš: Česko závazek dát dvě procenta HDP na obranu asi nesplní, u Trumpa má ale výhodu

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.
09:23Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Cesta na Tchaj-wan je hodnotová i pragmatická, řekl před odletem Vystrčil

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) v neděli před odletem na Tchaj-wan řekl, že je jeho cesta hodnotová i pragmatická. Míní, že Česku přinese „užitek i autoritu“. Ve Vystrčilově delegaci čítající pět desítek členů jsou také podnikatelé a zástupci univerzit. Cesta se koná navzdory tomu, že kabinet pro ni odmítl poskytnout vládní letoun. Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítnutí zdůvodnil tím, že vláda chce dělat pragmatickou, ne hodnotovou politiku.
před 3 hhodinami

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 5 hhodinami

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 16 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami
Načítání...