Před Hlávkovou kolejí se připomněla důležitost dialogu

Lidé po celém Česku si v neděli připomínají 35. výročí sametové revoluce, s čímž je spojena řada pietních akcí. Datum je ale také spjato s rokem 1939, kdy probíhaly velké studentské protesty proti německé okupaci, které si navíc vyžádaly i oběti na životech. Pietním aktem u Hlávkovy koleje si lidé připomněli 85 let ode dne, kdy nacisté v okupovaném protektorátu Čechy a Morava uzavřeli všechny vysoké školy.

Předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová připomenula důležitost skutečného dialogu jako klíčového předpokladu pro demokratické soužití. Dialog je nejlepší prevencí před nenávistí, člověk s jiným názorem není nepřítel, uvedla s odkazem na pnutí v současné společnosti.

Zažímalová zmínila šíření dezinformací a vliv sociálních sítí. V době, kdy věda dokáže dříve nepředstavitelné věci, řada lidí podléhá tvrzením, že je Země plochá či ve vakcíně jsou čipy, konstatovala. Lékem na to je podle ní právě dialog.

Rektor ČVUT Vojtěch Petráček naznačil, že je potřeba „velmi důkladně“ dávat pozor, aby nedošlo k tomu, aby se „otevřely dveře takovému zlu, které se projevilo tragickými skutky“, čímž odkázal na represe vůči studentům.

Rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková uvedla, že je povinností „v první řadě bránit hodnoty, které jsou pro nás klíčové – svobodu, solidaritu a respekt k lidské důstojnosti“.

Připomněla také tragickou střelbu, při které loni v prosinci zemřelo na filozofické fakultě univerzity čtrnáct lidí. Je podle ní třeba stát při sobě a podporovat ty, kteří potřebují pomoc. Zmínila potřebu lidskosti, laskavosti a vstřícnosti, nejen na akademické půdě.

Před Hlávkovou kolejí také vystoupil prorektor Jagellonské univerzity v Krakově Jaroslaw Górniak, zmínil, že mezinárodní den studentstva je připomínán i mezi polskými studenty. Zmínil zatčení profesorů své univerzity a starosty Krakova 6. listopadu 1939 a jejich odvezení do koncentračního tábora v Sachsenhausenu. Přes sto z nich – starších 40 let – bylo propuštěno po několika měsících, část z nich se toho ale nedožilo, další umřeli po propuštění. Zbytek byl převezen do koncentračního tábora Dachau.

Člen prezidia a správní rady Nadace Hlávkových Ivan Wilhelm připomněl, že se studenti v koncentračním táboře Sachsenhausen setkali se zatčenými polskými akademiky. Pamětní medaili připomínající rok 1939, ale i 17. listopad 1989 jeho nadace v soboru udělila právě Jagellonské univerzitě.

Pietního setkání u Hlávkovy koleje se v neděli s projevy zúčastnili také předseda Senátu Miloš Vystrčil a pražský primátor Bohuslav Svoboda (oba ODS).

Po setkání u koleje spojené s obětí nacistické perzekuce Janem Opletalem se lidé odebrali do nedaleké Žitné ulice, kde pamětní deska připomíná jeho i méně známou oběť listopadu 1939, dělníka Václava Sedláčka.

Podle rektora Masarykovy univerzity v Brně Martina Bareše by nás příběhy Opletala a Sedláčka měly varovat. „Totalitní režimy přicházejí plíživě, nahlodávají společnost a potom s brutalitou jím vlastní přebírají veškerou moc,“ prohlásil u pamětní desky v Žitné. Lidé by neměli osudy mladíků zapomenout, aby se historie neopakovala, dodal.

Průvod se následně odebral k Národní třídě připomenout si 17. listopad 1989 – Den boje za svobodu a demokracii.

Mezinárodní den studentstva

Průvod z Albertova v roce 1989, který se stal impulzem ke svržení komunistického režimu v tehdejším Československu, byl připomínkou Mezinárodního dne studentstva, který odkazuje na události roku 1939 a odpor proti nacistické okupaci, jejímž symbolem se stal student Jan Opletal.

Prvotním spouštěčem událostí bylo výročí vzniku samostatného československého státu 28. října 1939. Odpor k Třetí říši tehdy vyhnal do ulic Prahy sto tisíc lidí. Zhruba půl hodiny poté, co na Václavském náměstí dvěma minutami ticha přítomní zavzpomínali na vznik Československa, ale padly v Žitné ulici výstřely. Student Jan Opletal utrpěl průstřel břicha na rohu Žitné a Mezibranské ulice a byl operován v nemocnici na blízkém Karlově náměstí. Zemřel o dva týdny později.

Smrt studenta medicíny po brutálním zásahu německé okupační moci je považována symbolicky za první československou oběť druhé světové války, ačkoliv při zásahu zemřel i mladý pekařský dělník Václav Sedláček.

Další demonstrací proti německé okupaci se pak stal Opletalův pohřeb, na Albertově se sešlo na deset tisíc lidí. Akce nacisty rozzuřila a následovala tvrdá reakce. Proti studentům dodatečně tvrdě zakročili v noci z 16. na 17. listopadu. Při zátazích gestapo s dalšími německými jednotkami obsadilo vysokoškolské koleje v Praze, Brně a Příbrami a zatklo přes dva tisíce studentů.

Jan Opletal na snímku z roku 1934
Zdroj: Wikimedia Commons/Časopis Historického ústavu Armády ČR

Zatčené odváželi do věznice na Pankráci a do kasáren v Ruzyni, kde Němci zastřelili devět funkcionářů studentských spolků. Šlo o první popravy podle směrnice o takzvaném zvláštním zacházení, jež se později stala součástí okupačního teroru. Část studentů – mladší než dvacetiletí a cizinci – byla nakonec propuštěna, ale přes 1260 jich skončilo v koncentračním táboře Sachsenhausen-Oranienburg u Berlína. Ti, co přežili, byli od prosince 1939 propouštěni, a to i díky přímluvám prezidenta Emila Háchy. Poslední se ale dostali domů až v březnu 1943.

Uprchlí českoslovenští studenti za významné podpory studentského svazu v Anglii a československé exilové vlády pak iniciovali prohlášení, na jehož základě byl 17. listopad vyhlášen v roce 1941 v Londýně Mezinárodním dnem studentstva. Jde tak o jediný mezinárodní den, který vznikl na základě událostí na našem území. O půl století později se ze 17. listopadu 1989 jakožto připomínky Opletalovy památky a výročí uzavření vysokých škol stal jeden z impulzů ke svržení komunistického režimu v Československu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Česko závazek dát dvě procenta HDP na obranu asi nesplní, u Trumpa má ale výhodu, míní Babiš

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.
před 6 mminutami

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 2 hhodinami

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 13 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 17 hhodinami
Načítání...