Zvýšení příspěvků na péči pro lidi se zdravotním postižením v pátek schválila sněmovna podle koaličního návrhu. Úpravy opozičních hnutí ANO a SPD o razantnějším růstu části dávek zamítla. Novelu, která má také zdůraznit podporu poskytování sociálních služeb potřebným lidem v jejich domácím prostředí, nyní dostanou k posouzení senátoři. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) také řekl, že by se měl měnit systém, kterým se posuzuje zdravotní stav žadatelů o příspěvek.
Od července se podle koaličního návrhu schváleného v novele zvýší příspěvky na péči ve třech ze čtyř stupňů závislosti na pomoci druhých o zhruba desetinu až dvě pětiny. Nejnižší dávka, tedy v prvním stupni závislosti, zůstane na současné úrovni.
„Nárůst příspěvků se pohybuje mezi 14 až 40 procenty ve všech třech stupních. Z čeho mám opravdu velkou radost, protože to bude konkrétní pomoc, je také zvýšení příspěvku na péči ve čtvrtém stupni především pro ty osoby, které jsou v domácí péči,“ uvedl na následné tiskové konferenci ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) a zmínil, že prioritou je podporovat péči o lidi v jejich domácím prostředí.
„Podařilo se tady udělat takzvaný čtvrtý stupeň plus, kde je tato výše akcentována na hodnotu 27 tisíc korun měsíčně tohoto příspěvku,“ dodal Jurečka s tím, že novela zákona řeší celou řadu dalších věcí. „Mimo jiné položení důrazu na to, že vždy máme prioritizovat péči v domácím přirozeném prostředí klienta, pokud je to v jeho zájmu,“ dodal Jurečka.
Opozice návrh kritizovala i s ohledem na záměr ministerstva práce a sociálních věcí zvýšit od pololetí maximální ceny, které mohou lidé za sociální služby platit. Vzrůst by mohly nejvyšší možné částky za terénní a ambulantní služby.
Nyní dostávají dospělí na úhradu sociálních služeb měsíčně 880, 4400, 12 800 a 19 200 korun a lidé do osmnácti let věku 3300, 6600, 13 900 a 19 200 korun. Od července budou podle novely dospělí pobírat 880, 4900, 14 800 a 23 tisíc korun, lidé s nejvyšší dávkou v domácím prostředí pak 27 tisíc korun. Dětem bude stát vyplácet 3300, 7400, 16 100 a 23 tisíc korun, při péči doma 27 tisíc korun. Roční rozpočtový dopad se odhaduje na sedm miliard korun.
V prvním stupni je v Česku 86 tisíc dospělých. Ve druhém přesahuje jejich počet 103 tisíce a ve třetím 89 tisíc. Čtvrtý stupeň se týká 25 tisíc lidí. U dětí jsou počty výrazně nižší. V prvním stupni je jich necelých 12 tisíc, ve druhém asi 9500, ve třetím kolem 6400 a v posledním stupni postižení je kolem 4700 dětí.
Opozice prosazovala sedm variant
Opoziční hnutí ANO a SPD neúspěšně prosazovala sedm variant růstu příspěvků na péči. Většina z nich více zvedala dávky v prvním a ve druhém stupni závislosti na pomoci druhých, jeden návrh se týkal částky jen ve stupni prvním. Jana Pastuchová (ANO) tvrdila, že nynějších 880 korun příjemcům nestačí a 500 korun navíc by státní rozpočet „nezbořilo“. „Nenechte se ODS válcovat kvůli dvěma miliardám,“ obracela se na zástupce dalších vládních stran.
Podobně se následně vyjádřila i poslankyně SPD Vladimíra Lesenská. „Jestliže nám rostou ceny služeb a zároveň klesá to, co máme doma naspořeno na účtech, tak lidé, kteří se nejsou sami schopni o sebe postarat, za 800 korun měsíčně žádnou službu v současné době v podstatě nenakoupí,“ podotkla s tím, že jde často o lidi, kteří potřebují nákup, doprovod k lékaři nebo úklid. Podle ní by bylo namístě, aby se zvedly všechny stupně.
Pobytové služby by měly představovat podle předkladatelů v čele s Jurečkou až poslední řešení. Novela v souvislosti s tím upravuje i takzvanou neformální péči. Jde například o její podporu formou poradenství i odlehčovacími službami, které umožňují zajistit pečujícím lidem odpočinek. Mohly by podle novely trvat až 180 dnů v roce místo nynějších devadesáti, omezení se nebude vztahovat na terénní služby.
Opoziční výtky vyvolala zejména zákonná úprava sítě sociálních služeb celostátního a nadregionálního charakteru. Vychází podle zdůvodnění ze skutečnosti, že taková síť sice funguje, současné znění zákona ji ale nezná. Podle Aleše Juchelky (ANO) vymezení přinese nejistotu pro 400 tisíc klientů. Jeho pozměňovací návrhy, aby tato síť zahrnula všechny nynější služby nebo aby existovalo přechodné období, sněmovna odmítla. Jurečka opakovaně ujišťoval, že stát nebude žádnému poskytovali rušit z roku na rok financování.
Předloha o sociálních službách byla jediným návrhem zákona, který dolní komora projednala. Jednací den skončil s ohledem na víkendový kongres ODS v Ostravě po poledni, tedy o zhruba dvě hodiny dřív, než je v pátek obvyklé. Řádná schůze bude pokračovat od úterního odpoledne.
Změna posuzování zdravotního stavu
Jurečka také oznámil, že ministerstvo práce připravuje změnu posuzování zdravotního stavu a závislosti na pomoci kvůli přiznání příspěvku na péči. Nově by se neměl sledovat jen počet zvládaných činností, ale i jejich rozsah. Podle celkového skóre by se pak stanovila výše dávky. „Dnešní systém je zastaralý, není objektivní. Velmi často neumí pokrýt dobře handicapy člověka,“ prohlásil Jurečka. Po změně volají organizace na pomoc postiženým. Podle nich nynější model nezohledňuje situaci třeba lidí s autismem.
V současnosti se u žadatelů o příspěvek posuzuje deset kritérií. Sleduje se mobilita, orientace, komunikace, stravování, oblékání, tělesná hygiena, výkon fyziologické potřeby, péče o zdraví a osobní aktivity a u dospělých pak ještě péče o domácnost. Při nezvládání tří činností se přiznává nejnižší dávka, při čtyřech až pěti druhý stupeň, při šesti až sedmi třetí stupeň a při osmi až devíti nezvládnutých ukazatelích pak nejvyšší čtvrtý stupeň příspěvku.
Posuzování by mohla upravit novela o sociálních službách. Ministerstvo práce teď připravuje další. Chce v ní ukotvit i takzvaný pátý stupeň příspěvku pro lidi, kteří potřebují větší rozsah osobní asistence.
