Senát schválil odklad digitalizace státu na rok 2027

Za problematické označili projednávání odsunu na poslední chvíli Piráti. Pokud prezident Petr Pavel, který je od úterý na dovolené, nestihne změnu podepsat do 1. února, mohou Česku hrozit žaloby, uvedli v tiskové zprávě. Bývalý předseda Pirátů a ministr pro místní rozvoj, který měl v gesci i koordinaci digitalizace, Ivan Bartoš kvůli tomu kritizoval na síti X bývalé koaliční partnery. „Nejdřív se vykašlali na digitalizování svých ministerstev. A teď se ODS, TOP 09, lidovci a STAN vykašlali i na to si ten svůj odsun projednat ve sněmovně a v Senátu včas,“ uvedl.

Součástí odkladu je i navrhované ustanovení, podle něhož by úřad nemusel provést digitální úkon, pokud by mu to způsobilo „nepřiměřenou zátěž“, protože by to podle předkladatelů bylo „neefektivní, nehospodárné a neúčelné“. Úřady by mohly požádat o vyřazení málo využívaných úkonů z katalogu digitálních služeb.

Novela měla podle vládní předlohy přinést plošný zákaz marketingu prostřednictvím jakékoli hlasové komunikační služby, tedy nejen telefonické, s výjimkou případů, kdy s tím volaný souhlasil. Sněmovna ale toto upřesnění vypustila. Novela tak kromě jiného přesouvá řešení všech sporů klientů s operátory o platby na Český telekomunikační úřad.

Novela má usnadnit výstavbu anténních stožárů pro mobilní signál a souvisejících staveb, zejména v odlehlých nebo chráněných krajinných oblastech. U staveb anténních stožárů pro veřejné komunikační sítě do výšky 50 metrů a souvisejících zařízení se nebude posuzovat krajinný ráz podle uvedeného zákona.

Návrh zákona má také umožnit vyšší ochranu klientů bank před podvody. Zabránit tomu má spolupráce mezi podnikateli zajišťujícími mobilní veřejnou komunikační síť, bankami a družstvy. Propojení informací o potenciálně podvodných hovorech a informací o případných podezřelých aktivitách může podle jeho zdůvodnění představovat velmi účinný nástroj k ochraně zákazníků a k minimalizaci rozsahu těchto typů jednání a souvisejících škod.

Energetika

Senátoři doporučili v novele energetického zákona zrušit individuální vyhodnocování výnosnosti solárních elektráren s výkonem nad 30 kilowattů, které byly uvedeny do provozu v letech 2009 a 2010. Miloš Vystrčil a Zdeněk Nytra (oba ODS) neuspěli s návrhem omezit kontroly na elektrárny s výnosem nad 145 kilowattů, což by se týkalo jen zhruba pěti set místo tří tisíc provozovatelů. Solární asociace však následně upozornila, že tento návrh senátorů by se ve skutečnosti týkal většího množství provozovatelů, a to přibližně 1350 elektráren.

Opatření by podle poslanců mělo pomoci státu snížit v letošním roce podporu obnovitelných zdrojů ze státního rozpočtu. Podle kritiků opatření mění pravidla uprostřed hry, je pro provozovatele elektráren administrativně náročné, může vést k arbitrážím a ohrozit splnění klimatických závazků České republiky.

Novelou se bude muset znovu zabývat sněmovna, která omezení městských stavebních předpisů a nové podmínky individuálních kontrol části solárních elektráren vložila do vládní předlohy, jejímž cílem bylo hlavně zavést pravidla pro ukládání a agregaci elektřiny.

Podle senátora Miroslava Plevného (STAN) nové kontroly představují „restriktivní a svévolný zásah do podnikatelského prostředí“ a byly by v rozporu s unijními předpisy. „Bráníme stabilitu a předvídatelnost podnikatelského prostředí,“ dodal Plevný.

Územní požadavky

Novela by po zásahu sněmovny zrušila podle Senátu možnost stanovit územní požadavky na umisťování staveb a infrastruktury, což se aktuálně týká Prahy, Brna a Ostravy, které už městské stavební předpisy přijaly. Norma by znemožnila městům například stanovit požadavky na budování podzemních sítí technické infrastruktury, veřejného osvětlení, trakčního vedení nebo na výsadbu stromů. Senát proto na návrh čtveřice senátorů ODS, STAN a ANO jednomyslně doporučil omezování zrušit.

Na obnovitelné zdroje chce stát v letošním roce stejně jako loni vyčlenit 8,5 miliardy korun. Ministerstvo průmyslu a obchodu přitom původně pro rok 2025 podle stávajících pravidel počítalo s 31,2 miliardy korun. Premiér Petr Fiala (ODS) loni řekl, že pokud by se nepodařilo podporu zkrátit, stát částku letos doplatí.

Změnu v kontrole solárních elektráren prosadil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Obavy z případných arbitráží nemá, všechna opatření jsou podle něho v souladu s evropskou legislativou i českým právním řádem. Důslednější kontroly mají podle Stanjury zabránit tomu, aby provozovatelé některých solárních elektráren získali vyšší podporu, než na jakou mají nárok.

„Přijde mi normální snažit se ušetřit peníze daňových poplatníků,“ hájil návrh jako logický a správný Stanjura na tiskové konferenci po jednání vlády. Uvedl, že sněmovna by se k normě měla vrátit nejdřív deset dnů po vrácení Senátem, koalice se k ní prý postaví „standardně“. Poznamenal také, že by se někteří senátoři k návrhu postavili jinak, kdyby viděli vedle položek za obnovitelné zdroje, které mají na svých účtech všichni odběratelé elektřiny, i náklady státu hrazené z vybraných daní.

Norma má prodloužit až do konce roku 2029 nárok na podporu u zdrojů elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla s celkovým instalovaným výkonem nad pět MWe. Týká se to zařízení, která byla uvedena do provozu do 31. prosince 2012.

Novela má zákazníkům přinést nezávislý srovnávač cen elektřiny i další opatření na jejich ochranu. Srovnávač cen umožní porovnávat nabídky dodávek elektřiny a plynu, spravovat ho bude Energetický regulační úřad. Zavedení pravidel pro ukládání a agregaci elektřiny má podle vlády zvýšit odolnost soustavy při výkyvech v provozu, integraci obnovitelných zdrojů do soustavy či investice.

Projednání novely bylo posledním bodem lednové schůze Senátu, který se k dalšímu jednání sejde za necelý měsíc.