Senát schválil růst minimální mzdy, neodsouhlasil požadavky na rovné podmínky pro zemědělce

Nahrávám video

Minimální mzda se zřejmě zvýší do roku 2029 postupně na 47 procent průměrné mzdy. Nyní je na 41,1 procenta a od ledna vzrostla na 18 900 korun. Zaručené mzdy podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce nejspíš budou od příštího roku zachovány jen ve veřejném sektoru, v soukromé sféře budou zrušeny. Počítá s tím vládní novela zákoníku práce, kterou ve čtvrtek schválil Senát. Normu nyní dostane k podpisu prezident. Horní komora se poté neshodla na podpoře požadavku svého petičního výboru na rovné podmínky pro zemědělce.

Senátoři nevyhověli doporučení ústavně-právního výboru, aby zaručené mzdy měli kvůli rovnosti i zaměstnanci ve firmách. To požadovaly odbory, podle nichž opak povede ke snižování platů a rozšíření šedé ekonomiky. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) namítl, že minimální mzda podle jejího novelou stanoveného pravidelného růstu bude za pět let vyšší než většina stupňů zaručené mzdy.

Zaručená mzda představuje nejnižší výdělek podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce a vyplácí se v osmi stupních od minimální mzdy do jejího dvojnásobku. Podle novely bude zachována ve veřejném sektoru, ale pouze ve čtyřech stupních, přičemž nejnižší bude roven minimální mzdě a nejvyšší jejímu 1,6násobku. Zrušení v soukromé sféře jeho zastánci zdůvodňovali poptávkou po pracovních silách a dohodami o výši platů v kolektivních smlouvách.

Horní komora novelu schválila hlasy 52 ze sedmdesáti přítomných senátorů přednostně kvůli tomu, aby mohla nabýt účinnosti už 1. srpna, pokud ji prezident Petr Pavel do týdne podepíše. V takovém případě by ministerstvo mohlo zvýšit minimální mzdu už pro příští rok pravděpodobně na více než dvacet tisíc korun, uvedl předseda senátorů KDU-ČSL Josef Klement. Podle něj mechanismus zvyšování minimální mzdy představuje dostatečnou ochranu před snižováním platů zaměstnanců firem.

Faktor časové tísně schválení novely

Předseda senátorů ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra poznamenal, že sněmovna by o případné senátní úpravě hlasovala zřejmě až koncem srpna, což by s ohledem na zákonná pravidla fakticky znemožnilo novelou předpokládané zvýšení minimální mzdy v příštím roce. Marek Hilšer z klubu Starostů nebo předseda senátorů ANO a SOCDEM Miroslav Adámek k tomu uvedli, že Senát by neměl být tlačen k souhlasu s normou kvůli časové tísni. Kromě Adámkovy frakce schválení novely jednotně nepodpořili ani členové klubu SEN 21 a Piráti, jehož místopředsedkyně Adéla Šípová iniciovala zachování zaručených mezd v soukromém sektoru.

Růst minimální mzdy vychází z evropské směrnice o přiměřené mzdě. Výpočet má podle vlády vycházet z predikované průměrné mzdy na další rok, kterou bude ministerstvo financí oznamovat do konce srpna. Vláda stanoví koeficient, který zohlední kupní sílu, životní náklady, úroveň a tempo růstu mezd i vývoj produktivity. Resort práce pak do konce září stanoví minimální mzdu na další rok. Vypočítala by se jako součin očekávaného průměrného výdělku a koeficientu. Pokud by ale hrozilo, že nově vyhlášená minimální mzda bude nižší než ta předchozí, použila by se ta naposledy vyhlášená.

Novela zároveň s ohledem na dohodu ministerstva zdravotnictví s lékaři o délce práce přesčas a jejím ocenění umožní zavedení směn o délce až 24 hodin pro zaměstnance ve zdravotnických zařízeních s nepřetržitým provozem, například u záchranné služby nebo v nemocnicích. Za takto dlouhé směny by ze zákona dostávali stanovený příplatek. Zdravotníci nyní můžou sloužit čtyřiadvacetihodinové služby. Podle loni přijaté právní úpravy však může směna trvat nejvýše dvanáct hodin, na ni naváže případně přesčasová práce.

Čtyřiadvacetihodinová směna zdravotníků neznamená jejich aktivní nasazení po tuto dobu, ale délku pobytu na pracovišti, na kvalitu péče o pacienty nebude mít vliv, ujišťovali senátory jejich kolegové z řad lékařů. Příplatek za celodenní směnu má představovat nejméně dvacet procent průměrného hodinového výdělku u zaměstnanců odměňovaných mzdou a u zaměstnanců odměňovaných platem pevně dvacet procent.

Senát vzal petici zemědělců na vědomí

Senát se po více než dvouhodinové debatě neshodl na podpoře požadavku svého petičního výboru, který chtěl požádat ministerstvo zemědělství, aby při nastavení evropských i národních podpor jako jednu z hlavních priorit prosazovalo rovné podmínky pro zemědělské podnikatele bez ohledu na jejich právní formu a výměru obhospodařované půdy. Senátoři na závěr debaty o petici zemědělců proti diskriminaci a nerovným podmínkám vzali pouze tuto petici na vědomí. Na jiném stanovisku se neshodli.

Stát podle petentů znevýhodňuje drobné zemědělce z družstev například nižšími dotacemi, než mají možnost získat samostatní drobní zemědělci. Petici podepsalo víc než třináct tisíc osob.

S většinovou podporou se nesetkaly návrhy například na to, aby Senát označil petici za důvodnou, nebo naopak za nedůvodnou. Senát měl na základě doporučení svého petičního výboru také požádat ministerstvo, aby zohlednilo vyhodnocení dopadů nastavení Společné zemědělské politiky za rok 2023 v rámci nastavení evropských i národních podpor v sektoru zemědělství.

Zemědělcům vadí, že na přímé platby v rámci redistributivní podpory v zemědělství je nově určeno třiadvacet procent z celkového objemu peněz a zároveň jsou přímé platby omezeny pouze na prvních 150 hektarů půdy obhospodařované jedním podnikatelem s IČO. Podle nich to znevýhodňuje právě drobné zemědělce z družstev vůči samostatným drobným zemědělcům.

„Je ohroženo naše soukromé vlastnictví. Zemědělská politika je nastavena tak, že pokud bude takto pokračovat, tak tu budete mít pár drobných zemědělců a agroholdingy. My to nevydržíme,“ varoval zástupce petentů Jaroslav Lád. Chce se obrátit na Ústavní soud, a v této souvislosti žádal senátory, aby se pod patřičný podnět podepsali. „My jsme přišli kvůli ochraně soukromého vlastnictví,“ zdůrazňoval.

Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) řekl, že tak, jak je systém nastavený, není podle jeho názoru protiústavní. Zdůrazňoval, že nikde v Evropě není možné nastavit systém plateb s absolutní spravedlností. Podle Výborného podnikání formou družstva, i kdyby v něm bylo třeba dvacet farmářů, představuje jeden podnik.

Výborný dodal, že pro příští rok bude mít v rozpočtu proti letošku o dvě miliardy víc. Chce je nasměrovat středně velkým podnikům, a to takovým, kde je nejvyšší pracnost, což jsou podniky s komplexní rostlinnou i živočišnou výrobou spojenou s vysokou mírou pracnosti.

Dohoda mezi EU a Chile

Horní komora ve čtvrtek schválila pokročilou rámcovou dohodou mezi EU, jejími členskými státy a Chile. Dokument by kromě jiného mohl zvýšit objem vývozu z Unie do této jihoamerické země až o 4,5 miliardy eur, tedy o víc než 111 miliard korun. Dohoda má po svém vstupu v platnost nahradit dosavadní asociační dohodu mezi Chile a Evropskou unií podepsanou v roce 2002. Podle důvodové zprávy smlouva kromě jiného posílí ekonomickou odolnost obou stran.

Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti) před senátory uvedl, že Chile je první zemí Latinské Ameriky a Karibiku, která takovou dohodu s EU podepsala. „EU má v chilské zahraniční politice privilegované postavení. Pro EU je Chile blízký partner svými pozicemi, je to typicky spřátelená země a také se dá říci, že téměř vždy hlasuje s Evropou,“ řekl ministr. Poukázal i na to, že Evropská unie je třetím největším obchodním partnerem po Číně a USA. Připomněl současně, že letos si Česko připomíná sto let od navázání diplomatických vztahů.

Horní parlamentní komora se sejde opět 21. srpna, aby projednala návrh na zavedení korespondenční volby. Senátoři zároveň na výročí obsazení někdejšího Československa vojsky dalších bývalých socialistických zemí posoudí novelu, která má rozšířit možnost navrhovat adepty na osvědčení účastníků protikomunistického odboje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

O víkendu se částečně ochladilo, od pondělí se vrátí vlna veder

Víkend přinesl částečné ochlazení, od pondělí pak Česko zasáhne další vlna veder, která potrvá několik dní. Teploty vystoupají k 39 stupňům Celsia. Na většině území očekávají meteorologové velmi silnou až extrémní zátěž teplem, informoval v sobotní výstraze Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). V posledních dnech teploty v celé zemi stoupaly nad 35 stupňů, na řadě míst tak padaly teplotní rekordy.
13:01Aktualizovánopřed 10 mminutami

U ženy je podezření na vysoce nebezpečnou nákazu. Resort: Veřejnosti riziko nehrozí

U ženy, která se vrátila z Ugandy, je podezření na některou z vysoce nebezpečných nákaz, informovalo v sobotu ministerstvo zdravotnictví (MZd), podle nějž je ale pravděpodobnost potvrzení této nákazy nízká a veřejnosti riziko nehrozí. Z Fakultní nemocnice Hradec Králové pacientku převezla sanitka na specializované pracoviště pražské Fakultní nemocnice Bulovka.
15:02Aktualizovánopřed 41 mminutami

Zaměstnanec ČNB stíhaný za krádež milionů je ve vazbě

Zaměstnanec České národní banky (ČNB) stíhaný za krádež, kterého ve čtvrtek zadrželi policisté, je od sobotního dopoledne ve vazbě, řekl mluvčí Krajského státního zastupitelství v Brně Petr Lužný. Muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky, podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun.
před 4 hhodinami

VideoMacinka chce tah na branku, říká k Českým centrům Koten. Dvořák: Snaha rozmetat, co fungovalo

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v pátek slíbil reformu Českých center. Chce proměnit jejich efektivitu. Novým generálním ředitelem se stane končící velvyslanec v Egyptě Ivan Jukl, který nahradí Jitku Pánek Jurkovou. Podle poslance Radka Kotena (SPD) původní vedení ministrovi zahraničí nevyhovovalo a chce v čele člověka, co bude mít „tah na branku“. Koten to uvedl v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Propagace Česka v zahraničí by dle něj měla odpovídat prostředkům, které stát instituci poskytne. „Obávám se, že to, co vidíme, co se děje, je snaha rozmetat vše, co doposud fungovalo a co dlouhá léta budovaly jednotlivé státní instituce, a prosadit si svou,“ kontroval exministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Dodal, že si práce ředitelky Pánek Jurkové váží.
před 4 hhodinami

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
03:34Aktualizovánopřed 12 hhodinami

Omezení umístění výdejních boxů přibývá, plošná pravidla ale poslanci vyškrtli

Přibývá míst, která omezují umístění výdejních boxů. O různé formy regulace se snaží většina krajských měst. Plošná pravidla pro budování boxů měla upravit novela stavebního zákona. Poslanci je ale nakonec z úpravy vyškrtli. Provozovatelé tvrdí, že se požadavkům samospráv snaží vyjít vstříc. Nyní se v Česku nachází zhruba sedmnáct tisíc výdejních boxů, podle provozovatelů by jejich počet mohl vzrůst ještě až o 30 procent.
před 13 hhodinami

Do Česka dorazily bouřky a silný vítr. Komplikovaly dopravu

V Čechách a v Jeseníkách se v pátek večer vyskytují izolované bouřky. Srážek z nich mnoho není, výrazně suchý vzduch ve spodních hladinách ale způsobuje, že se u některých, i u těch méně výrazných, vyskytují nárazy větru schopné vyvracet i stromy, uvedli v pátek večer meteorologové a zmínili například slábnoucí bouřku na Svitavsku. V Hradci Králové v pátek večer úder blesku asi na půl hodiny přerušil provoz vlaků. Bouřky a silný vítr večer komplikovaly dopravu i na dalších tratích v Česku.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.