Ministerstvo obrany nakoupí dva transportní letouny

Ministerstvo obrany nakoupí dva střední transportní letouny Embraer C-390 Millennium. Lze je využít k přepravě těžké vojenské techniky i osob. Celková cena zakázky včetně doplňkového vybavení umožňující hašení požárů nebo evakuaci zraněných je 11,3 miliardy korun bez DPH, které je 21 procent. Nákup ve středu odsouhlasila vláda, řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Vláda také schválila pomoc firmám, jejichž zaměstnanci kvůli povodním nemohou pracovat. Bude kompenzovat polovinu mzdových nákladů, celkem dá miliardu korun.

Smlouvu na letouny chce ministerstvo s výrobcem uzavřít do několika týdnů, první stroj by měli mít vojáci k dispozici příští rok. „Armáda ČR získá nové schopnosti při přepravě lidí i těžkého materiálu na větší vzdálenosti, protože v současnosti nedisponujeme letadly na evakuaci většího počtu lidí z krizových oblastí, která by i měla to patřičné zabezpečení,“ řekla Černochová. Ukázaly to podle ní evakuace z Afghánistánu a Súdánu nebo i nedávná evakuace z Izraele.

„Letos počítáme se zálohovou platbou ve výši osm miliard korun, díky čemuž dostaneme první stroj už příští rok,“ uvedlo ministerstvo. Druhý letoun by pak Česko mělo obdržet v roce 2027 nebo 2028. Půjde o jednu z nejdražších armádních zakázek.

Česko podle ministryně pořídí letouny za podobných podmínek jako jiné spojenecké země. Stejné nakupuje například Portugalsko, Maďarsko či Rakousko. Nad rámec samotných letadel obrana nakoupí i doplňkové vybavení, jako je například modul pro hašení ze vzduchu, modul pro tankování za letu nebo modul pro transport pacientů. Součástí zakázky je také pořízení pozemního vybavení, počáteční dodávky náhradních dílů nebo školení personálu.

Do zakázky bude zapojen tuzemský obranný průmysl, ministerstvo ve středu podepsalo dohodu o průmyslové spolupráci, uvedla Černochová. Předpokládaná výše programů průmyslové spolupráce je podle ní více než 82,3 milionu dolarů (1,87 miliardy korun).

Nahrávám video

„Projekty se týkají rozšíření stávající výroby v podniku Aero Vodochody a spolupráce státního podniku LOM Praha na zajištění životního cyklu pořizovaného letounu,“ dodala ministryně. Brazilská společnost Embraer, s níž obrana kvůli letounům zahájila jednání loni na podzim, podle ní bude zároveň spolupracovat s univerzitami v Česku v oblasti autonomních prostředků a létání.

Resort obrany také informoval, že vláda odsouhlasila nasazení vojáků v zahraničních operacích na další dva roky. Na východním křídle Severoatlantické aliance by mohly působit až dva tisíce českých vojáků, což je o osm set víc než nyní. Aliance tam přítomnost posiluje kvůli ruské agresi na Ukrajině. „Chceme pokračovat v naší přítomnosti v Litvě, Lotyšsku, Polsku a na Slovensku,“ uvedl úřad. Mandát musí schválit parlament.

Pořízení radiostanic

Ministerstvo obrany také plánuje uzavřít rámcovou dohodu na pořízení až dvaceti tisíc kusů radiostanic RF-9820S a souvisejícího příslušenství s americkou společností L3Harris. Smlouva, o které Černochová informovala vládu, by umožnila v příštích sedmi letech nakoupit radiostanice za celkovou cenu do 7,7 miliardy korun. V částce je zahrnuto kurzové riziko i inflace. „Jedná se o rámcovou dohodu, takže částka nemusí být vyčerpána celá. Celková doba trvání rámcové dohody je sedm let od jejího podpisu,“ uvedlo ministerstvo.

Nové radiostanice jsou podle úřadu pořizovány z důvodu nahrazení zastaralých a vyřazovaných ručních stanic všech typů. „To povede k zabezpečení systému velení a řízení na nejnižší taktické úrovni v souladu s našimi závazky v Severoatlantické alianci,“ sdělilo ministerstvo.

Nasazení vojáků v zahraničí

Vláda také schválila nasazení vojáků v zahraničních operacích na další dva roky, na východním křídle Severoatlantické aliance (NATO) by mohlo působit až dva tisíce českých vojáků, což je o osm set více než nyní. Celkem by podle návrhu mohlo v roce 2025 na zahraničních misích sloužit 2666 českých vojáků, o rok později 2571 lidí.

„Chceme pokračovat v naší přítomnosti v Litvě, Lotyšsku, Polsku a na Slovensku,“ uvedl úřad. Návrh umožňuje také působení českých vojáků v Estonsku, Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku. „Zapojení české armády v těchto zemích by se ale odvíjelo od konkrétní potřeby NATO související se zajištěním věrohodného odstrašení a obrany aliančního prostoru. V současnosti se ovšem působení české armády v těchto zemích neplánuje,“ sdělilo ministerstvo.

Nahrávám video

Stát chystá povodňové kompenzace pro firmy

Vláda rovněž schválila podporu pro firmy, jejichž zaměstnanci kvůli povodním nemohou chodit do práce. Stát bude podnikům kompenzovat polovinu mzdových nákladů, řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). O podporu budou moci žádat firmy ze všech krajů postižených povodněmi, stát by měl vyplatit zhruba miliardu korun.

Podpora se týká firem, jejichž zaměstnanci nemohou pracovat buď kvůli tomu, že záplavy znemožnily fungování podniku, nebo protože odstraňují následky škod na svém majetku. V takovém případě jim zaměstnavatelé vyplácejí náhradu části mzdy. Stát by nyní měl firmám polovinu těchto mzdových nákladů kompenzovat. Kompenzace se vztahují na období od 13. září, kdy povodně začaly, do konce října, podle Jurečky ale vláda v případě potřeby program prodlouží.

Firmy budou moci o podporu žádat na úřadech práce, stát se podle Jurečky bude snažit finanční pomoc rychle posílat, aby se podniky nedostaly do problémů při vyplácení mezd. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) před jednáním vlády řekl, že problém s nemožností pracovat se týká zhruba 80 tisíc pracovních míst.

Jurečka ve středu také uvedl, že stát zatím vyplatil domácnostem 297 milionů korun jako okamžitou pomoc po povodních. Celkem podle něj o tuto podporu požádalo téměř 6500 domácností.

Obce mají získat státní pozemky zdarma

Pomoc představilo i ministerstvo zemědělství. Obce zasažené povodněmi obdrží pozemky pro výstavbu rodinných a bytových domů mimo záplavová území. Vhodné plochy ve vlastnictví státu vytipoval Státní pozemkový úřad, který je následně zdarma převede na obce. Tento postup ve středu schválila vláda.

„Nesmíme opakovat chyby z minulosti, kdy se domy postavily či opravily v blízkosti vodních toků, kde je opětovně ohrožovala povodeň. Chceme, aby lidé v postižených obcích zůstali, současně ale není možné, aby své domy znovu postavili v místech, kde je ohrožuje velká voda,“ uvedl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

Obce budou moct podle Výborného na pozemcích stavět obecní byty a zároveň je mohou nabídnout lidem, kterým nedávné povodně domy zničily. „Díky tomu bude možné podpořit zasažené vlastníky nemovitostí, které byly v přímém důsledku povodní zničeny nebo se staly neobyvatelnými a je nutná jejich demolice,“ dodala ústřední ředitelka pozemkového úřadu Svatava Maradová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoMladá Boleslav má šikmou věž. Zváží její zápis do Guinessovy knihy rekordů

Z měření, které má k dispozici vedení Mladé Boleslavi, plyne, že věž zříceniny Michalovice je nejšikmější neúmyslně nakloněnou stavbou světa. Mezi místními je známá jako Michalovická putna. Nachází se v městské části Podlázky, návštěvníkům je otevřena nepřetržitě a zdarma. Velikost náklonu je 7,315 stupně. Město nyní zvažuje, zda požádá o zápis do Guinnessovy knihy rekordů, z čehož by vyplývalo i opětovné měření. Kvůli nákladům se zápisem spojeným – podle prvotních zjištění kolem jednoho milionu korun – však zatím není jasné, zda tak radnice učiní. Zvažuje se například také možný přínos pro místní podnikatele, či naopak zátěž pro obyvatele v okolí stavby.
před 5 hhodinami

Vláda chce místo zrušení paragraf o neoprávněné činnosti pro cizí moc zpřesnit

Neoprávněná činnost pro cizí moc nakonec zůstane v tuzemsku trestným činem. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) se se soudci a státními zástupci dohodl, že se zpřesní nynější znění paragrafu. Změny plánuje předložit v září.
před 5 hhodinami

Pád vrtulníku v Náměšti vyšetřuje Vojenská policie jako obecné ohrožení z nedbalosti

Vojenská policie prověřuje zřícení armádního vrtulníku Venom na základně v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku pro podezření z trestného činu obecného ohrožení z nedbalosti. Serveru Seznam Zprávy to řekla mluvčí Vojenské policie Nikola Rimkevič Hájková. Při nehodě, která se stala 23. července, zemřela vojákyně z náměšťské vrtulníkové základny, další čtyři vojáci byli zraněni.
před 10 hhodinami

Schodek státního rozpočtu činil v červenci 176,6 miliardy

Deficit státního rozpočtu v červenci meziročně vzrostl o 8,5 miliardy korun na 176,6 miliardy korun. Proti předchozímu měsíci klesl o sedm miliard korun. Červencové příjmy posílilo téměř 30 miliard korun z rozpočtu EU, což přispělo k dosažení sedmimiliardového měsíčního přebytku. Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Letošní červencový deficit byl druhý nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Obžaloba navrhuje roky vězení pro Jiřikovského, Blažka, Daňhela a Titze

Žalobkyně z Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Olomouci obžalovala čtyři lidi kvůli bitcoinové kauze. Obžalobu obdržel Krajský soud v Brně. Případ souvisí s darováním kryptoměny s pochybným původem v hodnotě téměř miliardy korun ministerstvu spravedlnosti od dříve odsouzeného drogového dealera Tomáše Jiřikovského. Kromě něj teď čelí obžalobě exministr spravedlnosti Pavel Blažek (dříve ODS), jeho tehdejší náměstek Radomír Daňhel a advokát Kárim Titz. Všichni obžalovaní vinu popírají.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

V Praze začal festival Prague Pride

V Praze začal v pondělí festival Prague Pride, který potrvá do neděle. Nabídne téměř dvě stovky akcí. Letos je spojuje téma Časy se mění. Vrcholem 16. ročníku přehlídky na podporu rovnosti a práv leseb, gayů, bisexuálů a trans lidí (LGBTQ+) bude sobotní duhový průvod centrem metropole.
před 11 hhodinami

Balíkovna se vrací pod Českou poštu

Samostatná divize České pošty (ČP) Balíkovna se po odchodu šéfa divize Martina Kmenta postupně plně začlení zpět do pošty. Nové vedení Balíkovny tak už Česká pošta hledat nebude. Serveru Respekt.cz to řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Česká pošta spadá pod jeho resort. Kment Balíkovnu vedl od začátku letošního března do konce května. Spolu s ostatními lidmi ve vedení divize odešel podle pošty po vzájemné dohodě, uvedl dříve server e15.cz.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.