Minimální mzda má do roku 2029 odpovídat 47 procentům průměrné mzdy, schválila vláda

„Výsledná varianta 47 procent (poměr minimální k průměrné mzdě) a zároveň ponechání zaručené mzdy pouze pro platovou sféru je kompromisem, který jsme udělali na základě debat s odbory a zaměstnavateli,“ vysvětlil Jurečka. Podotkl, že podnikatelé a odboráři se na těchto návrzích nikdy neshodnou, odbory už dřív případné rušení zaručených mezd ve firmách odmítaly. Požadovaly minimální mzdu ve výši poloviny průměrné mzdy. Zaměstnavatelé chtěli nižší poměr, volali po zrušení zaručených výdělků.

Místopředsedkyně ČMKOS Radka Sokolová označila navrhované zvýšení poměru minimální mzdy k průměrné mzdě za krok k přiblížení se k odborářskému požadavku. „Nemůžeme však souhlasit se zrušením zaručených mezd v soukromém sektoru. Pro mnoho zaměstnanců v odvětvích, jako jsou například doprava či sociální služby, by zrušení zaručených mezd mělo negativní dopad,“ uvedla Sokolová. Blíž se centrála vyjádří po prostudování schválené podoby zákoníku.

Přiměřené minimální mzdy upravuje předloňská směrnice EU, kterou mají členské země promítnout do praxe do poloviny listopadu. Předpis doporučuje nejnižší výdělek na šedesáti procentech mediánu hrubé mzdy či na padesáti procentech průměrné hrubé mzdy. Minimální mzda se od ledna zvedla o 1600 korun na 18 900 korun a podle ministerstva práce odpovídá 41,1 procenta průměrného hrubého výdělku, který se předpovídal pro letošek.

Podle Jurečky by měla minimální mzda do roku 2029 růst každý rok zhruba o stejné procento, příští rok by měla dosáhnout 42,2 procenta průměrné mzdy.

Novela se ve středu při projednávání ve vládě změnila. Původně se měla minimální mzda dostat do roku 2028 na 45 procent průměrné mzdy a místo osmi dosavadních stupňů zaručené mzdy se měly od příštího roku vyplácet jen čtyři, ale ve firmách i ve veřejném sektoru. Ministerstvo financí mělo výhrady. Navrhovalo zaručené mzdy úplně zrušit. Hospodářská komora vyzvala kabinet, aby plán ještě přehodnotil a zaručené částky škrtl, nebo je ponechal případně jen pro státní a veřejnou sféru.

Příspěvek pro zaměstnávání lidí s postižením se zvedne

Státní příspěvek na zaměstnávání lidí s postižením se od dubna zvedne o 1500 korun na 15 700 korun, schválila také vláda. Příspěvek je pro firmy s více než polovinou pracovníků s postižením, jejichž výkon bývá omezený. Stát tak přispívá na jejich výdělek. Podniky mohou získat tři čtvrtiny mzdových nákladů, ale nejvýš 14 200 korun. K tomu je možné dostat ještě paušál 1000 korun na provoz. Minimální mzda letos od ledna činí 18 900 korun.

Podle ministerstva práce poměr příspěvku k minimální mzdě postupně klesá, v roce 2018 dosahoval 80 procent a loni 66 procent. „Je tedy zřejmé, že spoluúčast zaměstnavatelů na mzdových nákladech vynaložených v souvislosti se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce se i nadále zvyšuje,“ uvedlo ministerstvo. Podle něj tak bez navýšení příspěvku hrozilo, že by se zaměstnanost lidí s handicapem mohla snížit.

Předpis začne podle Jurečky platit od dubna. Vyšší podporu tak firmy dostanou už za první čtvrtletí, vyplácí se zpětně, podotkl ministr. Pro letošek by ministerstvo práce k plánovaným výdajům 11 miliard korun potřebovalo na přidání podle podkladů k nařízení nejméně 1,4 miliardy korun.

Novela energetického zákona

Rozvoj akumulace, tedy časově odložené dodávky vyrobené elektřiny do soustavy, je podle ministerstva průmyslu a obchodu nutný zejména pro zvýšení odolnosti soustavy při výkyvech v provozu, integraci obnovitelných zdrojů do soustavy či investice.

„Novela reaguje na aktualizaci pravidel trhu s elektřinou, a jedná se tedy o zásadní změny ukládání elektřiny, flexibilitu a agregaci, což je velmi důležité, aby mohli spotřebitelé do budoucna svoji spotřebu upravovat podle cen energií na trhu. To znamená, aby mohli spotřebovávat v době, kdy ceny nejsou nejvyšší, aby mohli lépe reagovat na spotřební špičky, které jsou samozřejmě spojeny s vyššími cenami energie,“ vysvětlil ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) už v úterý.

Podle něj akumulace a agregace elektřiny umožní také snížit náklady na služby systémové rovnováhy, což by mohlo v budoucnu zlevnit regulovanou část energií. „Umožní snížit objem nákupů na tyto služby, což by se v konečném důsledku mělo projevit i v cenách energií,“ dodal Síkela.

Další úpravy se zaměřují také na ochranu spotřebitele. Přibude tak například možnost odstoupit od fixovaných smluv v případě, že nákupní politika dodavatele bude proti pravidlům. Podle Síkely to zamezí případům, jako byl konec společnosti Bohemia Energy.

Zázemí pro nově zvoleného prezidenta

Zajistit zvolenému prezidentovi zázemí na dobu mezi volbami a nástupem do úřadu má novela zákona o Kanceláři prezidenta republiky (KPR), kterou taktéž ve středu schválila vláda. Předpis uloží KPR, aby zajišťovala záležitosti spojené s přípravou zvolené hlavy státu na výkon úřadu a jeho veřejnou činností.

Ministr pro legislativu Michal Šalomoun (za Piráty), který je předkladatelem novely, v návrhu upozornil na to, že už dvakrát nastala situace, kdy byl zvolený nový prezident, zatímco dosluhující hlava státu ještě zastávala svůj úřad. Bylo to v roce 2013, kdy ve volbách 26. ledna zvítězil Miloš Zeman, funkční období tehdejšího prezidenta Václava Klause pak skončilo 7. března. Totéž se opakovalo loni, kdy byl 28. ledna zvolen Petr Pavel, na Hradě byl nicméně až do 8. března Zeman.

Pravomoci zvoleného prezidenta jsou v takové chvíli omezené, nebo spíše téměř žádné, stojí v návrhu. Zvolená hlava státu také nemá k dispozici žádné peníze, které by mohla v přechodném období příprav na převzetí úřadu použít. „Dosud takovéto situace nebyly systémově řešeny a nové zkušenosti po zvolení současného prezidenta potvrdily, že to je potřeba, tak jsme tuto věc promítli do novely,“ sdělil Šalomoun.

Zákon o veřejných kulturních institucích

Kabinet rovněž schválil návrh zákona o veřejných kulturních institucích, který by měl umožnit jejich víceleté plánování a financování z více zdrojů. Koncept podle ministra kultury Martina Baxy (ODS) žije v českém kulturním prostředí zhruba dvacet let, nikdy se ale nedostal do fáze funkčního paragrafového znění. Návrh zákona se podle něj inspiruje modely fungování v Rakousku, umožní víceleté financování nebo spoluzaložení kulturní instituce například dvěma samosprávami, řekl šéf resortu kultury. Umožní také vzdálení pozice ředitele od zřizovatele, ředitel bude jmenován správní radou.

Zákon by měl stanovit nový typ právnické osoby, veřejnou kulturní instituci, jako alternativu ke stávajícím příspěvkovým organizacím. Cílem je odpolitizování institucí, zajištění účasti odborné veřejnosti na jejich řízení, zajištění finanční stability a zefektivnění financování. Nově by kulturní instituce mohly získávat peníze nejen od zřizovatele, ale také od spoluzřizovatelů. Městská divadla by tak například mohly podporovat nejen město, ale i kraj.

Jan Čuřín v čele Národního bezpečnostního úřadu

Jmenování nynějšího bezpečnostního ředitele Úřadu vlády Jana Čuřína do čela Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) projednal před týdnem sněmovní bezpečnostní výbor, což je zákonná podmínka. Nyní ho do funkce jmenovala vláda.

Čuřín nahradí Jiřího Langa, který NBÚ vede zhruba sedm let a 11. března podal rezignaci. Čuřín by se měl ujmout funkce 1. května. Hlavním úkolem NBÚ je prověřování osob, které přicházejí do styku s utajovanými skutečnostmi, a prověřování firem, které se podílejí na strategických zakázkách.

Premiér Petr Fiala (ODS) minulý týden poslancům řekl, že Čuřín je vysoce kvalifikovaný odborník, který působí v oblasti utajovaných informací čtrnáct let. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) ve středu doplnil, že příští šéf NBÚ má s bezpečnostní agendou bohaté zkušenosti. „Je to člověk, který splňuje veškeré požadavky na tuto funkci. Je držitelem prověrky stupně přísně tajné a certifikátu NATO Secret,“ dodal.

Poslancům Čuřín před týdnem řekl, že se po nástupu plánuje seznámit s aktuální agendou, personálním obsazením a ekonomickou situací úřadu. Chce se zaměřit na zefektivnění bezpečnostního řízení, celkovou revizí by podle něj bylo možné snížit počet žádostí o prověrky. Hodlá se věnovat i kontrole a metodice, NBÚ by se měl stát národní autoritou v utajovaných informacích například pří výkladu příslušné legislativy.

Neshoda na emisních povolenkách

Kabinet naopak přerušil projednávání novely o rozdělování výnosů z emisních povolenek. Emisní povolenky, jejichž předpokládaný výnos bude letos kolem čtyřiceti miliard korun, nakupují elektrárny a další průmyslové podniky, které vypouštějí do ovzduší skleníkové plyny, například oxid uhličitý. Jedna povolenka opravňuje podnik vypustit do atmosféry jednu tunu oxidu uhličitého, případně ekvivalentního množství jiného plynu.

Návrh revidované novely reaguje na upravenou směrnici EU, která vyžaduje, aby veškeré výnosy z povolenek byly využity na ochranu klimatu. Stát to bude muset unii zřejmě i vykazovat. Dosud musela být takto použita polovina těchto výnosů, v případě zbylých peněz šlo jen o doporučení.

Vláda už měla návrh novely na stole v lednu. Kvůli rozporům ministerstev o dělení výnosů, které jsou nyní rozděleny mezi ministerstva životního prostředí, průmyslu a obchodu a státní rozpočet, ji však kabinet odložil. Kontrolu nad penězi z dražby povolenek chtějí ministerstva životního prostředí a průmyslu a obchodu, resort financí zase navrhuje, aby výnosy byly příjmem státního rozpočtu. Oproti lednovému návrhu se nyní dvě ministerstva dohodla na rozdělení výnosů, vláda přesto shodu opět nenašla.

„Hledáme řešení, abychom nový systém mohli podpořit v co nejširší míře. Nejsme zatím v prodlení s přijetím zákona, a to ani ve srovnání s okolními zeměmi, máme tedy ještě časovou rezervu,“ řekl Síkela.