Uzavřených kvůli bezpečnosti zůstává v Národním parku České Švýcarsko po velkém požáru dvacet procent turistických cest. Do Hřenska teď přijíždí méně návštěvníků než dřív. Těsná většina místních by zároveň uvítala další bezzásahové zóny. Vyplynulo to z průzkumu, který zadalo ministerstvo životního prostředí. O tom, jak se žije lidem v národních parcích a jak těžko se hledá rovnováha mezi ochranou přírody, turismem a podnikatelskými aktivitami, diskutovali hosté pořadu České televize Zkraje.
V pondělí to budou přesně dva roky od ničivého požáru v Českém Švýcarsku. Víc lesů než požár ale zničil kůrovec. Správa parku se před pěti lety rozhodla se škůdcem dál nebojovat a nechat na přírodě, aby se s kalamitou vyrovnala. „Dominoval tu a stále dominuje smrk, který trpí suchem. To byla živná půda pro kůrovce. Rozjela se řetězová reakce. Správa na to reagovala a do určité chvíle těžila,“ popsal náměstek ministra životního prostředí Jiří Lehejček. Ale když vznikla holina u Pravčické brány, tak už to podle něj bylo příliš.
„Nemůžeme udělat plošnou těžbu. To místo bychom zničili, jak z pohledu vizuálního, tak i ochrany přírody. Zároveň bychom otevřeli řadu rizik souvisejících s půdní erozí nebo skalním zřícením,“ vysvětlil ředitel správy NP České Švýcarsko Petr Kříž. Národní park si nechal podle něj zpracovat doplňující studie, které hodnotí vliv na živou přírodu a hodnotí rizika. K vyhodnocení se chce vrátit za tři roky.
Ubytovací vouchery nejsou vše
Do Hřenska ale i kvůli atraktivním místům uzavřeným po požáru, jako je Edmundova soutěska a oblíbená Gabrielina stezka směrem od Mezní Louky k Pravčické bráně, přijíždí méně návštěvníků. Někteří hoteliéři už nemohou čekat, než se soutěsky znovu otevřou. Podle podnikatele Jaroslava Suchánka, který od Ústeckého kraje koupil zchátralou dětskou ozdravovnu a přestavěl ji na hotel, už minimálně tři podniky zavírají. On sám se ale vzdávat nechce. V areálu zatím zprovoznil chatky a stany.
„Bez národního parku by se nám žilo v podstatě stejně jako s národním parkem, jen máme určitá limitující pravidla. Nemůžeme vstupovat do lesů, jak jsme mohli. Ale v zásadě jsme se dozvěděli, že nejsme barbaři, že chceme chránit přírodu. Ale také chceme chránit turismus, který je typický pro tuto oblast,“ řekla starostka Hřenska Kateřina Horáková (Soutěsky – věc veřejná, věc neprodejná).
Ministerstvo pro místní rozvoj společně s Ústeckým krajem turistický ruch podpořilo ubytovacími vouchery. Snaží se o návrat návštěvníků do oblasti také prostřednictvím svých programů na podporu veřejné infrastruktury a marketingu v cestovním ruchu.
„Ty vouchery nebyly jediné. My jsme například přidali dalších dvacet milionů školám, které sem jezdí. Pokles návštěvnosti v oblasti Hřenska je fatální a to žádné vouchery nezachrání. Jsou to tedy nejen vouchery, ale například shuttlebusy,“ přiblížil náměstek hejtmana Ústeckého kraje Jiří Řehák (Spojenci pro kraj).
„Obec Hřensko platí obecní policii, která zasahuje na území národního parku. Tady by si měl někdo uvědomit, že to platí Hřensko z hospodářské činnosti, kterou nebudeme moci provozovat,“ poznamenala starostka Horáková.
Destinační agentura
Kraj také zřídil destinační agenturu, která má za úkol turistům doporučovat zajímavá místa v kraji a programy. „Destinační agentura pomáhá. Vytváří obrázek v hlavách návštěvníků, co to České Švýcarsko je,“ řekl podnikatel Sven Czastka, který vozí turisty z celého světa do Českého Švýcarska. Lidé tak mohou zjistit, že České Švýcarsko není jen Edmundova soutěska a Pravčická brána. Je to například Hřebenovka.
Fotograf a strážce národního parku Václav Sojka zase doporučuje Šaunštejn. „Úžasná je především skála, je to kus zdejší krajiny a já jsem mimo jiné byl v mládí vášnivý horolezec. Je tam nová stezka nahoru, my jsme ji jako správa národního parku velice pěkně opravili,“ řekl.
„Mě by asi nenalákaly stezky do oblak, jako jsou třeba na Lipně, to by mě spíš vyplašilo. Mě zajímají rostliny a skalní útvary,“ potvrdil nadšený ochránce přírody a herec Petr Vacek. Agentura nabízí turistům i jiné destinace v kraji jako Krušné hory nebo mimosezonní aktivity.
Průzkum spokojenosti s parkem
Český Švýcarsko je nejmladším tuzemským národním parkem. Ale už by to brzo nemuselo platit. Dalším národním parkem se má stát Křivoklátsko. Části místních včetně starostů se to nelíbí. Bojí se hlavně přílivu turistů a s ním spojeného velkého množství odpadků nebo poničených silnic.
Ministerstvo životního prostření nechalo udělat průzkum, podle kterého obyvatelé Národního parku České Švýcarsko oceňují jeho práci. Spokojeno se zřízením rezervace je osmdesát procent z nich. Podle sedmasedmdesáti procent dotazovaných správa národního parku chrání místní přírodu, čtyřiasedmdesát procent z nich ho považuje za dobrého souseda pro místní obyvatele.
Průzkum realizoval Institut 2050, který mapoval názory obyvatel dva roky po ničivém požáru. Má se zakládat na reprezentativním vzorku 398 místních obyvatel. Starostka Hřenska ovšem poznamenala, že hovořila se všemi místními obyvateli a našla prý jen jednoho, který se výzkumu účastnil.
Přání k narozeninám
Za půl roku oslaví Národní park České Švýcarsko pětadvacet let, vyhlášen byl 1. ledna 2000. Jiří Lehejček doufá, že k němu brzy přibude i Křivoklátsko a další dvě chráněné oblasti. Starostka Hřenska by si přála, aby byly všechny turistické cesty v národním parku zprovozněny, Petr Kříž, aby byly všechny lesy v parku po požáru a kůrovcové kalamitě mladé, pestré a cesty otevřené.
Podnikatel Sven Czastka věří, že má České Švýcarsko potenciál být nejzajímavějším parkem v Evropě a náměstek hejtmana Řehák by byl rád, aby co nejdříve dopravovaly turisty jen zelené autobusy a nebyla v něm žádná auta.
Zkraje je nový diskusní pořad České televize. Ve studiu se budou potkávat regionální osobnosti a místní politici s představiteli státu a šéfy státních institucí. Vysílá se každou druhou sobotu od 12:30 na ČT24.
