Změny ve zdravotnictví jdou správným směrem, míní viceprezident lékařské komory

Nahrávám video

V některých „personálně zdevastovaných“ nemocnicích došlo k překročení přesčasových hodin už v květnu, ale těm nelze pomoci žádnými legislativními kroky, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce viceprezident České lékařské komory Jan Přáda. Celkově se však věci ve zdravotnictví daly do pohybu správným směrem, dodal. Náměstek ministra zdravotnictví Václav Pláteník (KDU-ČSL) řekl, že nyní zbývají dva velké úkoly: legislativní změny v zákoníku práce a zákon o odměňování zdravotníků.

Zástupci zdravotníků, vlády a Všeobecné zdravotní pojišťovny loni v prosinci podepsali dohodu, která ukončila odmítání přesčasové práce ze strany tisíců nemocničních lékařů. Na pololetí je tak stále stanoven limit 416 přesčasových hodin.

Podle Přády od té doby došlo ve většině zdravotnických zařízeních k takovým organizačním změnám, aby se lékaři dostávali pod tento limit, nebo se mu aspoň blížili. Jedenáct procent zařízení se vešlo do limitu už dříve, vyplývá z projekce pro letošní rok. Dvacet procent jich udělalo takové změny, aby se už vešly, a 28 procent se jich sice ani po změnách nevejde do limitu, ale budou se mu letos blížit (vyhlídka na letošek činí 520 hodin za rok). U přibližně čtyřiceti procent nemocnic však došlo jen ke kosmetickým změnám a do limitu se nevejdou (660 hodin). U některých „personálně zdevastovaných“ nemocnic pak již v květnu překročili limit. Zde je podle Přády nutno se „bavit, jak pokračovat ve změnách v systému, aby nemusely být zavřeny a mohly fungovat dále.“

Za zásadní věc, kde debata nebyla ještě zdaleka ukončena, pak považuje právě „opětovné prolamování 416 hodin“. Upozornil na pokračující tlak zdravotníků, aby k zatěžování přesčasovými hodinami docházelo co nejméně. Správným směrem se podle něj posunulo vzdělávání lékařů, zákoník práce a platy lékařů, byť „to ještě zdaleka neznamená, že jsou vyřešeny“.

Pláteník uvedl, že všechna zařízení spadající pod ministerstvo zdravotnictví dostala pokyn, aby přesčasové hodiny omezovala manažerskými změnami provozu, například přechodem na směnný provoz, přetvořením oddělení z lůžkové péče na ambulantní či využívání jednodenní chirurgie.

Dodal, že chystaná novela zákoníku práce nebude řešit mimořádné přesčasy. Přáda zmínil, že novela neobsahuje žádné kontroverzní kroky, které by situace vrátily zpět.

Odměňování zdravotníků

Ministerstvo zdravotnictví letos v květnu odeslalo odborům a lékařům návrh zákona o odměňování zdravotníků. Má jim garantovat minimální výši platu či mzdy, lékařům 1,5 až trojnásobek mzdy průměrné. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) k tomu uvedl, že ministerstvo práce poslalo lékařům také požadovaný návrh změn v zákoníku práce.

Návrh vychází z takzvaného Hegerova memoranda, které tehdejší ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) uzavřel v roce 2011 s Lékařským odborovým klubem. V něm byl závazek, že odpovídat „bude průměrný plat lékaře v přímé úměře na dosažené kvalifikace a praxi 1,5násobku až trojnásobku průměrné mzdy v národním hospodářství ČR vyhlášené ČSÚ za rok o dva roky předcházející“.

Zároveň tehdy byla podmínkou limitace objemu přesčasové práce na úrovni evropského standardu, tedy maximálně osm hodin přesčasové práce týdně. Právě přesčasy byly jedním z hlavních témat loňských protestů organizovaných Sekcí mladých lékařů ČLK. Podařilo se jim zabránit zvýšení maximálního počtu hodin dobrovolné práce na dvojnásobek, zůstala na 416 hodinách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Při nehodě přišla o část nohy. Život může na motorce zachránit i kvalitní výbava

Tragická bilance řidičů motocyklů – letos už jich na silnicích zemřelo čtyřicet a dva spolujezdci. Loni za celý rok jich bylo šedesát. Podle policie patří mezi hlavní příčiny tragických nehod motorkářů přecenění schopností, hlavně pak nezvládnutí stroje ve vysokých rychlostech. Přes 40 procent nehod pak zaviní řidiči osobních aut, kteří jezdce na motorce přehlédnou a nedají jim přednost. Život může zachránit i kvalitní oblečení.
před 17 mminutami

VideoK zemi jde v tuzemsku jen malá část černých staveb. Karta se obrací, míní právník

Úřady napříč Českem ročně řeší tisíce černých staveb, ale demolici nařídí jen zhruba v deseti procentech případů. Nicméně i poté se snaží majitelé stavby bránit. Například vlastníkovi nepovolené rybářské chaty na břehu rybníka v Ostružně na Jičínsku nepomohly ani žaloby. „Neměli jsme zato, že stavíme černou stavbu, ale zato, že stavíme přístřešek, který nevyžaduje povolení,“ řekl právník a stavebník Petr Smolík. Odstranění objektu dočasně zhatila i hradba z aut kolem. Loni řešily tuzemské úřady 5240 nepovolených staveb. Nařídily odstranit 607 z nich. Většinu dalších zpětně legalizovaly. „Je dobře, že se v poslední době ta karta trochu obrací a úřady postupují i za pomoci exekutorů,“ ocenil právník a odborník na veřejnou správu Jan Šťastný.
před 1 hhodinou

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 5 hhodinami

Web Státního zdravotního ústavu napadli hackeři, zůstává nedostupný

Webové stránky Státního zdravotního ústavu (SZÚ) v sobotu večer napadli hackeři. Nedostupné pravděpodobně budou minimálně další dva dny, uvedla v neděli dopoledne instituce zřizovaná ministerstvem zdravotnictví. V sobotu o útoku informoval také Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 7 hhodinami

U ženy, která přicestovala z Ugandy, se nebezpečná nákaza neprokázala

U ženy hospitalizované od sobotního odpoledne v pražské Fakultní nemocnici Bulovka, která měla zdravotní potíže po návratu z Ugandy, se žádná nebezpečná nákaza nepotvrdila, informovalo v neděli ministerstvo zdravotnictví. Laboratorní vzorky vyhodnocoval přes noc Kochův institut v Berlíně, prověřoval celou škálu většinou tropických nemocí včetně eboly.
08:54Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoVeterináři v létě denně řeší osiny zabodnuté v tělech psů, nejčastěji v tlapách

Majitelé psů by po každé letní procházce měli důkladně zkontrolovat tlapky svých mazlíčků. Zejména ve městech se totiž daří ječmenu myšímu, jehož osiny se do kůže zvířat mohou snadno zabodnout. Pes je dokonce může i vdechnout. Veterináři je nejčastěji vytahují právě z tlap, ale i z uší, nosu, nebo dokonce z hloubky svalové tkáně. Pokud však osina pronikne do těla a začne jím putovat, může způsobit vážné komplikace. K jejímu odstranění je pak leckdy potřeba zákrok v celkové anestezii.
před 13 hhodinami

V EU začíná platit povinné označování obsahu vytvořeného AI

Evropská unie od neděle zavádí povinné označování obsahu vytvořeného umělou inteligencí (AI). Týká se to nejen fotografií nebo videí, ale třeba i chatovacích asistentů v internetových obchodech. Vývojáři a provozovatelé mají na uvedení nařízení do praxe tříměsíční přechodné období.
před 14 hhodinami

U ženy je podezření na vysoce nebezpečnou nákazu. Resort: Veřejnosti riziko nehrozí

U ženy, která se vrátila z Ugandy, je podezření na některou z vysoce nebezpečných nákaz, informovalo v sobotu ministerstvo zdravotnictví (MZd), podle nějž je ale pravděpodobnost potvrzení této nákazy nízká a veřejnosti riziko nehrozí. Z Fakultní nemocnice Hradec Králové pacientku převezla sanitka na specializované pracoviště pražské Fakultní nemocnice Bulovka.
včeraAktualizovánovčera v 20:45

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.