V Česku bude v příštích letech ještě víc důchodců, než se předpokládalo. Počet seniorů se má podle prognóz zvýšit o milion. Ministerstvo práce a sociálních věcí proto připravuje důchodovou reformu, která mimo jiné počítá s postupným navyšováním věku odchodu do penze. „Určitému zvyšování hranice důchodového věku se do budoucna nevyhneme," připustil v Interview ČT24 demograf Tomáš Kučera z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Takový proces by měl být humánní – například spravedlivým zvyšováním důchodového věku pro jednotlivé generace.
Demografové absolvovali ve středu kvůli důchodové reformě schůzi v Poslanecké sněmovně. Při debatě zákonodárcům vytýkali hlavně argumentaci daty a jejich použitím. Nesouhlasí ani s ministerskou předlohou při prodlužování věku odchodu do důchodu. Resort práce a sociálních věcí navrhuje posouvání v závislosti na tom, jak se bude vyvíjet průřezová naděje dožití.
Demografové podle Kučery soudí, že postupné posunování hranice o dva až čtyři měsíce v posledních třiceti letech stačilo. „Úmrtnost do budoucna s největší pravděpodobností tak rychle klesat nebude. To znamená – naděje na dožití nebude s největší pravděpodobností tak růst,“ podotkl.
Bylo by tak dobré udržet to, co je v současném zákoně – lidé, kteří se dožijí důchodu, tak by v něm měli prožít zhruba čtvrtinu života. Podle Kučery by se tak věk odchodu do důchodu měl posunovat o jeden měsíc. „Pomohlo by to důchodovému systému a zároveň by to (…) zásadním způsobem budoucí důchodce nepoškodilo,“ říká.
Určitému zvyšování hranice důchodového věku se však prý do budoucna nevyhneme. „Jde o to, aby bylo podloženo co nejtvrdšími daty,“ poukázal. Data by navíc měla být i správně interpretována. Zmínil však, že vedle toho by toto zvyšování mělo být i humánní – například spravedlivým zvyšováním důchodového věku pro jednotlivé generace.
Znám je počet budoucích důchodů, ne jejich zdravotní stav
U počtu důchodců za dvacet či třicet let mají úřady podle něj poměrně tvrdá data. Problém je však s tím, že není znám zdravotní stav těchto lidí. „Zdravotní stav je strašně subjektivní záležitost a byť jsou tady nějaká šetření, nemají dlouhou časovou řadu,“ upozornil na to, že ke sběru těchto dat dochází až od roku 2007.
Počet lidí pobírajících důchod navíc podle něj neovlivnila ani pandemie covidu-19. „Během dvou tří let dojde ke kompenzaci zvýšené úmrtnosti v období covidu,“ vysvětlil.
Poukázal však na to, že o zvýšeném počtu seniorů už úřady věděly dopředu. Odkázal třeba na statistiku, která počítá se zhruba 3,2 miliony důchodců v polovině tohoto století. „Omlouvám se, ale to už jsme měli v prognóze z roku 1995,“ řekl.
Část prognóz je dle jeho slov v tomto ohledu velice přesná. „Ti lidé nikam nemigrují, už tady jsou a vymírají podle nějakého pevného řádu.“
Vliv migrace
Prognózy vývoje počtu obyvatelstva, které se ze zákona zpracovávají každých pět let, jsou však počítány na období „normálního vývoje“. V současnosti však tuzemskou populaci mění migrace související s ruskou invazí na Ukrajině. Tito lidé jsou navíc zahrnuti i v současné důchodové prognóze.
„Český statistický úřad předpokládal v roce 2023, že Ukrajinci budou v letošním a příštím roce ve velkém odcházet, což se nestane. Naopak se může stát (…), když válka dopadne jinak, než si přejeme my nebo Západ, že tady bude najednou během pár měsíců o milion lidí navíc a budeme mít dvanáct milionů,“ řekl Kučera k možnému populačnímu vývoji v tuzemsku.
Změna životní reality tak v dalších letech podle něj závisí na politicích. „O tomto vývoji, který nás čeká, jsou informováni už nejméně čtvrt století, spíš bych řekl od roku 1995,“ uvedl. Problém prý spočívá v tom, že horizont 25 let je pro politiky „strašně daleko“.
