Automobilový průmyslník Piëch, který zemřel v 82 letech, se stal legendou. Odstartoval cestu VW i Škody na vrchol

Jako na legendu svého oboru, patriarchu starého střihu i upřímného milovníka automobilů vzpomínají v nekrolozích německá média na bývalého předsedu představenstva a později dozorčí rady koncernu Volkswagen Ferdinanda Piëcha, který v neděli ve věku 82 let náhle zemřel.

„Existují lidé, kteří se již za svého života stanou mýtem, a nelze pochybovat o tom, že Ferdinand Piëch byl takovým mužem. Patriarcha starého střihu. Byl si vědom své moci a často byl vzteklý, dokázal být ješitný a mstivý – byl mužem, kterému se vcelku líbilo, že se jej lidé více bojí, než aby jej milovali,“ napsal v komentáři list Süddeutsche Zeitung.

Podle Bildu s Piëchem odchází kus „německých hospodářských dějin“. „Byl posledním manažerem autoprůmyslu, který automobily sám konstruoval,“ napsal deník. Také podle zpravodajského serveru Spiegel Online patřil Piëch desítky let k „nejdůležitějším osobám ve Volkswagenu“. „Po určitou dobu se jeho moc zdála být neomezenou,“ zhodnotila působení Piëcha v koncernu VW agentura DPA. „Byl považován za mocnou šedou eminenci, která v zákulisí tahá za nitky,“ doplnila k jeho pozdějšímu působení ve firmě.

„Byl tvrdý, zásadový, přesný jako stroj. Co se týče vývoje automobilů, do věcí hodně zasahoval,“ uvedl předseda odborů ve Škodě Auto Jaroslav Povšík, kterého zpráva o Piëchově úmrtí zastihla v centrále Volkswagenu v německém Wolfsburgu. Na manažera, který stál v čele koncernu řadu let, má osobní vzpomínky a jeho úmrtí ho hluboce zasáhlo. O Piëchovi bylo podle něj třeba známo, že neměl rád klimatizaci a málo spal. Povšík byl i svědkem toho, jak spánkový deficit doháněl v letadle.

Piëch byl podle někdejšího šéfa mladoboleslavské automobilky Vratislava Kulhánka fantastickým člověkem. „Bylo hodně lidí, kteří ho neměli rádi, ale já s ním měl vynikající vztahy,“ uvedl bývalý šéf Škody Auto. Kulhánek byl předsedou představenstva Škody Auto v letech 1997 až 2004, poté byl ještě tři roky předsedou dozorčí rady.

Šéfem koncernu se stal Piëch v době, kdy se Volkswagen zmítal v krizi

Vídeňský rodák, syn dcery automobilového průkopníka Ferdinanda Porscheho a rakouského právníka (a nacisty) Antona Piëcha, vystudoval strojní inženýrství na prestižní curyšské polytechnice a kariéru zahájil v automobilce Porsche jako konstruktér. Podílel se na vývoji okruhových speciálů 906 a 917, z nichž druhý se stal legendou motosportu, když v letech 1970 a 1971 zvítězil ve slavné čtyřiadvacetihodinovce v Le Mans.

Po osmi letech (1963 až 1971) u Porsche zamířil Ferdinand Piëch do automobilky Audi, která se stala už v polovině 60. let majetkem Volkswagenu. Koupě někdejšího Auto Unionu dodala chřadnoucímu VW nový impulz, poskytla firmě například know-how k výrobě vozů s pohonem přední nápravy a motorem vpředu, tedy i golfu, který je již více než čtyři a půl dekády základním produktem automobilky z Wolfsburgu.

U Audi strávil Piëch přes 20 let. Mimo jiné vedl technický vývoj stěžejních modelů Audi 80 a Audi 100, v roce 1983 se stal viceprezidentem firmy a v lednu 1988 nejvyšším šéfem značky. Za jeho působení se stala významným producentem vozů prémiového segmentu a vážným konkurentem tradičnějších výrobců Mercedes a BMW. Do výroby se tehdy dostal třeba systém pohonu všech kol quattro nebo později typické řadové pětiválce.

V lednu 1993, kdy se Volkswagen zmítal v krizi a výrazně prodělával, byl Piëch zvolen šéfem koncernu. Podařilo se mu firmu nejen stabilizovat, ale obrátit ji i na cestu na vrchol automobilového průmyslu. Neváhal využít i kontroverzních kroků, když například přetáhl z General Motors uznávaného odborníka na snižování nákladů Josého Ignazia Lopeze, což vyvolalo soudní spory mezi oběma firmami.

„Málokdo by se odvážil obrátit celý podnik vzhůru nohama tak, jak to Piëch dělá v automobilce… Od dědečka, konstruktéra slavného brouka a zakladatele společnosti Volkswagen Ferdinanda Porscheho zdědil Piëch nejen benzin v krvi a technického génia, ale i odvahu,“ napsal o jeho působení v čele Volkswagenu v srpnu 1994 německý týdeník Stern.

Je nejhezčí dcerou koncernu, řekl o mladoboleslavské škodovce

Za Piëchova vedení se koncern, do kterého na počátku 90. let patřily značky VW, Audi, Seat a Škoda, rozrostl o luxusní Bentley a výrobce supersportů Lamborghini a Bugatti. Piëch, který v 90. letech vyjednával s českými ministry o budoucí podobě Škody, o mladoboleslavské automobilce například koncem 90. let řekl, že je „nejhezčí dcerou koncernu“. Krátce před svým odchodem z čela VW ovšem škodovku kritizoval, že přes velký růst prodejů vykazovala relativně malý nárůst zisku.

Volkswagen také vstoupil na pole výroby nákladních vozů, když v roce 2000 koupil první akcie švédské automobilky Scania a Piëch usedl do jejího vedení. Nyní pod Volkswagen spadá také italský výrobce motocyklů Ducati a má téměř 95 procent akcií ve výrobci nákladních automobilů MAN.

Místo výkonného ředitele Volkswagenu opustil Piëch téměř po dvou dekádách v roce 2002, kdy mu bylo 65 let; zamířil do čela dozorčí rady, i nadále ale výrazně zasahoval do běžného chodu firmy. V paměti zůstává například Piëchův spor s jeho bezprostředním nástupcem v čele VW Berndem Pischetsriederem, který v roce 2006 vedl k rezignaci tohoto manažera se zkušenostmi z vedení BMW, Seatu nebo Scanie.

Pischetsriederův nástupce Martin Winterkorn, který do čela VW přišel z Audi, se naopak stal příčinou Piëchova odchodu z orgánů VW. Piëch totiž odmítal Winterkornovi prodloužit smlouvu a po své prohře v dubnu 2015 odstoupil z funkce předsedy dozorčí rady a stáhl se do ústraní. Před dvěma lety (v době, kdy se zbavil většiny akcií v holdingu Porsche) vzbudilo pozornost Piëchovo tvrzení, že vedení VW vědělo o manipulacích s emisními testy již půl roku před vypuknutím aféry dieselgate.

Několikrát ženatý Piëch byl otcem 13 dětí, ne všechny měl ale se svými manželkami.