Bilance: Bez cizinců se už česká ekonomika neobejde

Nahrávám video

Už více než deset procent obyvatel Česka tvoří cizinci. A zatímco firmy volají po dalších pracovnících pro provozy 24/7 i dopravu, firmy čelí byrokratickým průtahů a omezeným kapacitám úřadů. Analýza pořadu Bilance navíc ukazuje na fenomén „brain waste“ – tisíce vysokoškolsky vzdělaných uprchlíků pracují u pásu, protože jejich hlubší integrace není dotažená.

Český trh práce se nachází v paradoxní situaci. Přestože v zemi žije přes 1,1 milionu cizinců, z nichž půl milionu přišlo po ruském útoku na Ukrajinu, firmy stále marně hledají tisíce dalších zaměstnanců. Podle průzkumů společnosti ManpowerGroup nemůže přes šedesát procent zaměstnavatelů obsadit volná místa.

„Ono se to málo říká, politicky to není úplně pozitivní téma, ale česká ekonomika se už v tuto chvíli bez pracujících cizinců neobejde,“ upozorňuje v pořadu Bilance generální ředitelka ManpowerGroup Jaroslava Rezlerová.

Zatímco loni dosáhlo věku 50 let přibližně 190 tisíc pracujících lidí, pětadvacetiletých je na trhu práce pouze 95 tisíc. „Za patnáct let nám bude chybět zhruba sto tisíc lidí, kteří by aktivně na trhu pracovali,“ varuje Rezlerová.

Čísla o ekonomické bilanci uprchlické vlny z Ukrajiny zveřejňovalo pravidelně MPSV za vlády Petra Fialy (ODS). Nové vedení ministerstva ale vypracování statistiky zrušilo. Aktuálně resort uvedl, že by mohl brzy začít zveřejňovat údaje o tom, kolik platí na odvodech na sociální zabezpečení a důchody. Vycházet chce jen ze získaných dat, ne z modelů o přínosech lidí s dočasnou ochranou
Zdroj: MPSV

Doprava a nonstop provozy: Češi už o ně nemají zájem

Závislost na zahraniční pracovní síle je nejvíce patrná v průmyslu, potravinářství a dopravě. Například v pardubické společnosti CEE Logistics tvoří cizinci (především z Ukrajiny, Kazachstánu a Moldavska) již osmdesát procent všech řidičů.

„Ubývá českých řidičů. Pro mladou generaci tato pozice není zajímavá kvůli odloučení od rodiny a nepravidelné pracovní době,“ vysvětluje personální ředitelka firmy Martina Semerádová.

Podobná situace panuje v potravinářství. Holding Agrofert potvrzuje, že provozy jedoucí v režimu 24/7 se bez cizinců prakticky zastaví. „U Čechů je specifikem, že nechtějí pracovat na směny, o víkendech a svátcích. Není to ani otázka peněz, prostě tam pracovat nechtějí,“ říká mluvčí holdingu Pavel Heřmanský.

Byrokratické „stropy“ a spory o kvóty

Firmy se snaží chybějící lidi dovážet prostřednictvím vládního programu Kvalifikovaný pracovník, narážejí však na striktní kvóty a kapacity českých úřadů v zahraničí. Podniky vyhledávají v cizině konkrétní pracovní síly, dokonce si je tam školí. Stát jim pak pomáhá urychlit pracovní a pobytová povolení. Například pro Kazachstán je ale kvóta nastavena na pouhých pět set žádostí ročně, což podle zaměstnavatelů neodpovídá realitě trhu.

„Jsme pod tlakem podnikatelských svazů, abychom kvóty navyšovali. Ale musíme se dívat i na kapacity zastupitelských úřadů, bezpečnostní aspekty a integrační politiku,“ oponuje Lukáš Prokeš z ministerstva průmyslu a obchodu. Přestože celková kapacita programu je třicet tisíc žádostí ročně, loni jich bylo zařazeno jen jedenáct tisíc, protože v některých zemích jsou kapacity nevyužité, zatímco jinde kriticky chybí.

Fenomén „brain waste“ a právníci u montážních linek

Klíčovým tématem je uplatnění ukrajinských občanů, kterých v Česku žije přes 600 tisíc. Přestože jde o populaci obecně mladší a vzdělanější, než je český průměr, jejich potenciál se zdá nevyužit.

Sociologické výzkumy totiž ukazují, že zatímco na Ukrajině pracovalo 45 procent z nich jako specialisté, v Česku tuto roli vykonává pouze šestnáct procent. „Největší kategorie tvoří pomocní a nekvalifikovaní pracovníci. Lidé se přesunuli z vysoce kvalifikovaných pozic k obsluze strojů a montážím,“ popisuje socioložka Paulína Tabery z CVVM.

Typickým příkladem nevyužitého potenciálu je Vladyslava Cherneha, která do Česka utekla se svou matkou z válkou zdevastovaného Záporoží. Ačkoliv na Ukrajině získala magisterský titul v oboru práva, v České Lípě nyní vykonává pomocnou manuální práci v továrně.

„Na začátku mi to dělalo potíže, ale chápala jsem, že potřebuji peníze a musím to dělat. Na výběr nemáte,“ popisuje svůj profesní propad pro Bilanci žena, která plánuje práva dostudovat na české vysoké škole.

Bariéra jménem čeština a integrace „etapy B“

Podle expertů Česko zvládlo krizovou „etapu A“ – tedy přijetí a ubytování uprchlíků – na výbornou. Selhává však v „etapě B“, která má zajistit jejich skutečné začlenění. Hlavní překážkou zůstává jazyková bariéra.

„Stát mění politiku a úřady práce teď podporují kurzy češtiny převážně pro vybrané obory, které chce obsadit, jako zdravotnictví nebo sociální služby. Lidé s jinou kvalifikací na jazykové kurzy zadarmo nedosáhnou,“ varuje Martina Mudrová z Integračního centra Praha.

Neziskové organizace, které jazykové kurzy nadále pro cizince zajišťují, si stěžují na nedostatek financí pro učitele. „Neexistuje veřejný zdroj, kam bych nyní mohla podat žádost o peníze na kurzy češtiny. Přitom je to hlavní důvod, proč Ukrajinci nepracují ve své kvalifikaci,“ říká ředitelka organizace Rodina v centru Petra Vlčková.

Někteří zaměstnavatelé navíc nemají motivaci k tomu, aby své pracovníky v jazyce vzdělávali. „Vyhovuje jim, že mají schopnou a levnou pracovní sílu na nízkých pozicích. Kdyby se tito lidé posunuli výš, zaměstnavatelé by o ně přišli,“ uzavírá Mudrová.

Svůj příběh pro Bilanci popsala i Oksana Shapirko, která navzdory vysokoškolskému vzdělání s vyznamenáním pracovala tři roky jako dělnice ve sklárně. Její příběh ilustruje začarovaný kruh, ve kterém se mnozí uprchlíci ocitají: náročný systém šesti směn (dvě ranní, dvě odpolední, dvě noční) jí sice zajistil příjem kolem 30 tisíc korun, ale neumožnil jí efektivní výuku češtiny.

„Abych se normálně učila češtinu, na to jsem neměla síly,“ vzpomíná Shapirko na to období. Její osud má však nakonec pozitivní vyústění – díky podpoře českých kolegyň ve sklárně a novoborské neziskovky Rodina v centru se jí podařilo češtinu zlepšit a získala kvalifikovanou pozici ve stavební firmě.

Vykořisťování a „černé“ agentury

Rostoucí počet cizinců s sebou nese i negativní jevy, jako je působení nelegálních pracovních agentur. Ty často zneužívají zranitelnosti uprchlíků, nabízejí práci za zlomek minimální mzdy a podmiňují ji ubytováním v předražených ubytovnách.

„Ve chvíli, kdy propojí zaměstnání s ubytováním, mohou člověka velmi snadno vydírat,“ potvrzuje Mudrová. Vláda na tyto praktiky plánuje reagovat iniciativou Kobra 26, která má potírat práci na černo a vykořisťování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
03:34Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
včera v 08:21

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 7. 2026

VideoČeši stále více nakupují zlevněné zboží, mezi Evropany drží prvenství

Česko drží evropské prvenství v nákupech zlevněného zboží. V akcích nakoupí zdejší zákazníci až 59 procent potravin nebo drogistického zboží. „Zákazníkům musíte nabízet pořád něco navíc, nebo přejdou ke konkurenci. U základních potravin platí, že už se mimo slevové akce neprodávají,“ říká Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu. Obliba výhodných nákupů je ale vidět například i v módě. Lenka Čapková z Fashion Areny Prague Outlet podotýká, že „český zákazník slyší na velké slevy a výprodeje“. Nejvíce patrné je to během velkých výprodejových nebo komerčních akcí. Podíl nákupů za výhodné ceny meziročně vzrostl zhruba o dva procentní body. Zároveň také stoupá chuť spotřebitelů utrácet.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

„Přístavy nefungují, zrno nikdo nebere.“ Štáb ČT točil s ukrajinskými zemědělci

Vývoz letošní ukrajinské úrody se komplikuje. Ukrajinci od začátku července útočí na ruské lodě v Černém a Azovském moři, Moskva zároveň ostřeluje na denní bázi pobřeží Oděské oblasti. Velcí rejdaři se proto ukrajinským přístavům radši vyhýbají.
29. 7. 2026

Senát schválil zvýšení rodičovského příspěvku

Senát schválil růst rodičovského příspěvku o padesát tisíc na čtyři sta tisíc korun pro rodiče dětí narozených od ledna 2027, zároveň vyzval k zavedení valorizace. Senát rovněž schválil změny v superdávce, podle kterých se podpora na bydlení nově stanoví podle okresů a ke zranitelným budou patřit samoživitelé s dětmi až do patnácti let. Horní komora ve středu též mimo jiné rozhodla, že staronovým členem Rady České televize (ČT) bude ředitel Městské knihovny v Praze Tomáš Řehák.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.