Nebývalý příliv zákazníků nyní zažívají sběrny druhotných surovin. Výrazně totiž roste cena materiálů. U některých kovů stoupla i téměř trojnásobně. Nejdražší je stále měď. Také cena sběrného papíru je stále vyšší.
Do provozu společnosti Ekometal v Nýřanech vozí lidé nejvíce plechový odpad. Jen za poslední týden to bylo zhruba čtyřicet tun. Ještě loni stála směs plechového odpadu 2,50 za kilo, nyní zde vyplácejí šest korun. Takové ceny tu za posledních dvacet let vedoucí provozu Jiří Charousek nepamatuje. A stejné je to i s dalšími kovy.
Charousek ukazuje na elektrovodný hliník, který se nyní vykupuje za 61 korun za kilo. U něho cena vzrostla minimálně o 50 procent.
Za odpad uspořádá Rochlov dětský den
Vyšší ceny kovů lákají víc zákazníků. S plným návěsem plechu přijel i Karel Krysl s kolegou. Pracují pro nedalekou obec Rochlov, kde dvakrát do roka vyhlašují železnou neděli. Za odpad si malá obec může dovolit uspořádat dětský den.
„Sporáky, kamna, plechy, všehochuť. A dohromady? Sedm tisíc korun,“ vypočítává pracovník OÚ Rochlov Karel Krysl.
Zhruba devadesát procent zákazníků se k Jiřímu Charouskovi pravidelně vrací, někteří i víckrát týdně. Vysoké výkupní ceny jsou totiž pro mnohé atraktivním přivýdělkem.
- Ceny materiálu se zvyšují především kvůli nedostatku surovin. Například kilo železa stojí v průměru okolo šesti korun. Více se dává i za měď, cena se zvýšila téměř o polovinu. Hodnota vykoupeného hliníku pak šla během roku nahoru dvojnásobně.
- Roste i cena papíru. Ještě loni se tříděný papír vykupoval za cenu okolo padesáti haléřů za kilogram. Letos lze za sesbíraný materiál získat až čtyři koruny. Například karton se loni nevykupoval vůbec, nyní je to lehce přes dvě koruny.
Výnos ze sběru papíru vložila škola do volnočasového centra
Cena sběrného papíru je nejvyšší za posledních deset let. Důvodem je například větší využívání papírových obalů na trhu a postupný přechod od plastů. Sběrný papír často shromažďují i školy.
Například Základní škola Milady Horákové v Hradci Králové letos sbírá ve velkém. Ročně vyberou na padesát tun papíru. Získané peníze pak investují přímo do školy. „Centrum volnočasových aktivit stálo přes jeden milion korun a ze sběru starého papíru byla uhrazena takřka polovina,“ říká ředitel Ondřej Fajfr. Papír budou sbírat dál, bez ohledu na vývoj jeho ceny. Chtějí totiž děti naučit, že jde o cennou surovinu a tak by se s ním mělo i zacházet.
Situace ve výkupnách se výrazně změnila
Za noviny, letáky, časopisy nebo knihy bez vazby dávají výkupny až čtyři koruny za kilogram. Situace je diametrálně odlišná od začátku loňského roku, kdy byla cena i osmkrát menší. A za sběr nevytříditelných kartonů musely firmy dokonce zaplatit.
„Situace se postupně zlepšovala, nicméně v současné době opět zaznamenáváme pokles. Je to způsobené zejména zdražením energií, což prodražuje i zpracování,“ uvádí ředitel společnosti Hradecké služby Martin Hušek.
Zájem o papírové obaly silně roste
Za současné zvýšení hodnoty může především větší poptávka po obalech, které se vyrábí právě ze starého papíru. Tomu napomáhají i směrnice Evropské unie a postupný ústup od plastu.
„Roste spotřeba papírových výrobků, zejména obalů,“ uvádí prezident Asociace českého papírenského průmyslu Jaroslav Tymich. Dává to do souvislosti s tím, že lidé „poznali krásu e-commerce a začali nakupovat nejen běžné zboží z internetu, ale třeba také potraviny a tekutiny“.
Vyšší poptávka po papírech s sebou přináší také více odpadu. Například podle Pražských služeb lidé letos recyklovali zhruba o tři sta tun více materiálu než vloni. „Papír je nutné ještě roztřídit na jednotlivé komodity. Jsou to například lepenka, papír smíšený nebo day king, což je směs novin, letáků a magazínů. To je ten nejkvalitnější papír,“ uvádí mluvčí Pražských služeb Radim Mana. Roztříděný papír pak míří ke zpracovatelům. Opět se z něj stanou obaly nebo noviny.
S růstem cen kovů přibývá i krádeží
Odvrácenou stranou současného vývoje jsou krádeže kovů, například ze staveb. Jen pražští strážnici za letošek řešili na šestnáct set podobných případů. Krade se i přesto, že na místě bývá oplocení, kamery nebo ostraha.
Podle odborníků se hůř zabezpečují odkryté dopravní stavby. Pro stavbaře jde především o starosti navíc. Vyjednávat totiž následně musí i s pojišťovnami.
Vandalům nebylo nic svaté
Peníze ze sběru chtěli nejspíš získat i vandalové, kteří poničili bronzovou sochu svatého Kryštofa. Téměř čtyřmetrové dílo zachycuje patrona poutníků a cestujících. Řidiče vítalo na valu u dálnice D35 nedaleko Olomouce od roku 2005. Jeho autorem byl akademický sochař a také profesor ostravské univerzity Marius Kotrba, který zemřel v roce 2011.
Neznámí pachatelé odcizili ze sochy zhruba deset kilogramů bronzu. „Z důvodů narušení statiky sochy bylo rozhodnuto o jejím okamžitém odstranění. Způsobená škoda byla předběžně vyčíslena na čtvrt milionu korun,“ uvedla k tomu mluvčí policie Olomouc Petra Vaňharová.
Ředitelství silnic a dálnic chce artefakt v plné kráse obnovit. Kdy se však socha vrátí na své místo, není zatím jisté. Podobný osud už dřív potkal i jiné dílo stejného autora – Pastýře u Lipníku nad Bečvou.
