Mezinárodní agentura pro energii (IEA) v reakci na narušení trhu s ropou kvůli konfliktu na Blízkém východě uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv. Vyšší cena ropy se promítá i na čerpacích stanicích. Průměrná cena nafty v Česku stoupla nad 40 korun za litr. Od začátku války na Blízkém východě 28. února dosud nafta zdražila o víc než sedm korun na litr. Zdražuje i benzin Natural 95, ale o něco pomaleji. Vyplývá to z údajů společnosti CCS.
V úterý tankovali řidiči v Česku naftu v průměru za 40,29 koruny za litr. Mezi 9. a 10. březnem se cena paliva zvedla o 1,09 koruny na litr a cena benzinu o 52 haléřů. Za jediný den se tak ceny pohonných hmot změnily výrazněji než v době před válkou za celý týden. Těsně před zahájením bojů stouply ceny paliv za týden o méně než tři desítky haléřů a po dva týdny předtím se ceny měnily o jednotky haléřů.
Podle dubajské společnosti Nitrol Trading je nafta nejvíce zranitelným produktem v souvislosti s konfliktem. Nafta se využívá v nákladní dopravě, zemědělství, těžbě a průmyslových aktivitách, a patří tak mezi nejcitlivější komodity z hlediska makroekonomického dopadu. Uzavřením Hormuzského průlivu Írán omezil vývoz ropy z Blízkého východu vhodné pro výrobu nafty a leteckého paliva.
Uvolnění 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv
Ve středu kolem 11:00 SEČ cena severomořské ropy Brent vykazovala růst o 4,1 procenta nad 91,40 dolaru za barel. Cena americké lehké ropy WTI byla vyšší o 4,9 procenta a nacházela se nad 87,50 dolaru za barel. Ceny obou kontraktů v úterý klesly a ztráty zaznamenaly i po zahájení středečního obchodování v Asii.
Aby omezila prudký růst cen suroviny v souvislosti s válkou na Blízkém východě, IEA navrhla zatím největší uvolnění rezerv ropy svých členských států – 400 milionů barelů. Oznámila, že návrh jednomyslně podpořilo všech 32 členských států.
„S potěšením oznamuji, že IEA dnes (ve středu, pozn. red.) souhlasila s koordinací uvolnění rekordních 400 milionů barelů ropy z různých národních ropných rezerv po celém světě, což výrazně sníží ceny ropy, jakmile ukončíme tuto hrozbu pro Ameriku a pro svět,“ uvedl šéf Bílého domu.
Současné uvolnění rezerv dle očekávání výrazně převyšuje 182 milionů barelů, které členské státy uvolnily na trh ve dvou vlnách v roce 2022, kdy Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu. Členské státy IEA v současné době mají ve veřejných nouzových rezervách více než 1,2 miliardy barelů ropy, dalších 600 milionů barelů průmyslových zásob je drženo na základě vládních závazků, uvedla agentura Reuters.
Analytici banky Goldman Sachs v poznámce pro klienty uvedli, že uvolnění zásob v tomto rozsahu by kompenzovalo zhruba dvanáctidenní výpadek dodávek z Perského zálivu. Podle jejich odhadů činí dodávky z oblasti 15,4 milionu barelů denně. Podle analytika banky SEB Bjarneho Schieldropa se nezdá, že by trh věřil, že zatím největší uvolnění strategických rezerv ropy v současné krizi pomůže.
Státní ropná společnost ADNOC z emirátu Abú Dhabí uzavřela rafinerii, když v areálu vypukl požár po útoku dronem, což je jeden z více případů narušení energetické infrastruktury v souvislosti s konfliktem na Blízkém východě.
Saúdská Arábie se údajně snaží zvýšit dodávky přes Rudé moře
Zdroje také uvádějí, že Saúdská Arábie, která je největším světovým vývozcem ropy, se snaží zvýšit dodávky přes Rudé moře, ty ale podle dat z přepravních tras pořád nedosahují úrovně potřebné k nahrazení výpadků z Hormuzského průlivu. Země se vyšším vývozem přes Rudé moře snaží zabránit výraznému snížení těžby. Irák, Kuvajt a Spojené arabské emiráty už musely těžbu snížit.
Poradenská společnost Wood Mackenzie uvedla, že válka v současnosti snižuje dodávky ropy a ropných produktů z Perského zálivu na trh zhruba o pět milionů barelů denně. To by podle jejích analytiků mohlo zvýšit ceny ropy až na 150 dolarů za barel.
Kvůli vyšší poptávce klesly minulý týden zásoby ropy, benzinu a destilátů v USA, uvedla agentura Reuters.
Část ropných rezerv uvolní i Německo
Německá ministryně hospodářství Katherina Reicheová ve středu oznámila, že Německo kvůli dopadům války na Blízkém východě na ceny pohonných hmot uvolní část svých ropných rezerv. Rovněž potvrdila, že Německo hodlá čerpacím stanicím zakázat, aby zdražovaly pohonné hmoty častěji než jednou denně.
V pondělí o možném koordinovaném uvolnění ropy ze strategických rezerv jednali ministři financí skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7. Rozhodnutí tehdy ale podle francouzského ministra financí Rolanda Lescurea nepadlo. Ministři nicméně požádali právě Mezinárodní agenturu pro energii, aby situaci vyhodnotila.
